Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 4.11.2019, 9:48
Dochází k flérování cca 2 t/h nízkotlakých plynů z důvodu odstavení poškozených kompresorů. Probíhá oprava poškozených základů kompresorů - oprava vyžaduje delší dobu, kvůli nutnosti vyzrání betonu. Doba trvání: Zprovoznění kompresoru se očekává do 25.11.2019. Omlouváme se za možné zvukové, světelné či jiné efekty spojené s použitím polního hořáku.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Ekologické souvislosti – jak můžeme pomoci

25. října 2019

ekosouvislostiKaždý člověk svým jednáním a životním stylem určitým způsobem ovlivňuje životní prostředí. Mnohdy nedokážeme odhadnout, kam až sahají důsledky naší spotřeby. V následujícím článku se snažíme objasnit některé vzájemné souvislosti mezi našimi spotřebními návyky a jejich ničivými důsledky pro životní prostředí, které nejsou na první pohled zřejmé. Pokud chceme takovému jednání předejít, měli bychom se zajímat původ zboží, které nakupujeme, jak bylo vyrobeno, odkud bylo dovezeno, kde bylo skladováno a jakou další zátěž představuje pro životní prostředí, případně jaké sociální dopady má jeho produkce. Jeden z největších kroků v ochraně životního prostředí můžeme udělat tím, že snížíme svoji spotřebu masa a mléčných výrobků a dáme přednost lokálním potravinám.

Jak souvisí jízda automobilem s ubýváním pralesů v Indonésii?
ekosouvislostiSvětové lesy jsou mnohem vzácnější, než si vůbec dovedeme představit. Lesy regulují klima a jsou domovem velkého množství rozmanitých druhů rostlin i živočichů. Toto vzácné bohatství však lidstvo ničí svou bezohledností a pro zisk. V Indonésii a v Africe dochází k ničení deštných pralesů kvůli zakládání plantáží palem olejných. Palmový olej se v hojné míře používá v potravinářském průmyslu jako levná náhražka všech dražších tuků. Největší zrůdností ale je fakt, že přes 50 procent veškerého palmového oleje, dováženého do EU, končí v biopalivech. Automobilový průmysl navíc na rozdíl od potravinářství nezajímá, zda je palmový olej pěstován udržitelně nebo zda jsou kvůli jeho produkci káceny a vypalovány pralesy. Znamená to, že kvůli biopalivům používaným v Evropě se kácí tropické deštné pralesy, plíce naší planety. Proto pozor na každou jízdu automobilem. Prosazujte omezení používání biopaliv a podporujte produkty bez palmového oleje.

Co má společného naše vepřové s ničením pralesů?
Kvůli produkci sóji dochází v Brazílii k masivnímu odlesňování Amazonského deštného pralesa – jednoho z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi – a k němu přilehlých savan. U sóji se odhaduje, že 87 procent jejího dovozu do EU je určeno pro dobytek, je to geneticky modifikovaná sója pěstovaná za použití chemikálií a velmi pravděpodobně na místě, kde se dříve nacházel prales. Evropa a další státy světa, kterým není lhostejný osud Amazonského pralesa, by měly na Brazílii tlačit, aby své přírodní bohatství, které je kvůli změnám klimatu i zachování biodiverzity důležité celosvětově, začala opět chránit. Evropské státy včetně České republiky mohou začít tím, že přestanou dovážet krmnou sóju pro svůj masný průmysl.

Pěstování řepky kontaminuje podzemní vody
ekosouvislosti Kvalita podzemních vod v ČR se loni oproti předchozím rokům zhoršila. Český hydrometeorologický ústav zkoumal 675 vrtů a pramenů, z nichž téměř 90 procent překračovalo povolené limity látek v podzemních vodách. Vliv na znečištěnou vodu má také pěstování řepky olejky a kukuřice, na které se používají pesticidy, jež snáze proniknou do podzemních vod. Ohrožení pro podzemní vody představují hlavně pesticidy k ošetřování rostlin, které se používají do biopaliv. Herbicidy používané pro ošetřování obilnin nekontaminují vody v takovém rozsahu. Otázkou zůstává, zda je pěstování biopaliv opravdu ekologickou alternativou a zda je dlouhodobě udržitelné.

Květiny, které ohrožují plameňáky
ekosouvislosti Růže, chryzantémy či další řezané květiny zkrášlují naše obytné místnosti. Pokud bychom však odhalili jejich původ, na dobré náladě nám to nepřidá. Západní svět masově nakupuje ročně tisíce tun řezaných květin z Holandska, většinou však tyto květiny pocházejí Afriky. V běžném květinářství je na pultě 9 z 10 řezaných květin z černého kontinentu. Tyto květiny cestovaly více než někteří z nás za celý život, aby se během dvou dnů dostaly z farmy v Keni nebo v Ugandě až ke svým evropským zákazníkům. Navíc Afrika stále více zápasí s nedostatkem vodních zdrojů. Chybí zde voda potřebná k pěstování základních plodin zajišťujících obživu obyvatel, ale i voda na každodenní spotřebu. Voda, která se spotřebovává na pěstování květin, chybí lidem i celému africkému ekosystému. Navíc k ošetření květin se používá řada škodlivých nebo i vysoce jedovatých chemických prostředků, jež ohrožují zdraví lidí pracujících na farmách a znečišťují vodu v dosahu farem. Keňa má mimořádně příznivé podmínky pro pěstování v okolí velkých jezer, jakým je například Naivasha, které je obklopeno známými mokřady, kde žijí vzácné druhy ptáků. Právě tyto oblasti jsou nejvíce ohroženy chemickým znečištěním z farem. Nikdo z nás jistě nechce kupovat levné růže za cenu vyhynutí plameňáků a volavek, je proto důležité si uvědomit souvislosti, které globalizace a současné trendy přinášejí. Řešením je důsledně zjišťovat, odkud řezané květiny pocházejí, kupovat naše domácí květiny, květiny z našich zahrádek anebo hrnkové květiny opět z domácí produkce.

Oblečení, které zamořuje půdu, vodu i vzduch
ekosouvislostiVýroba všech materiálů pro oblečení zatěžuje životní prostředí. Bavlníky se musí při pěstování bavlny vydatně zalévat, hnojit a ošetřovat pesticidy. Konvenční bavlna se pěstuje přibližně na třech procentech zemědělské půdy světa, ale při jejím pěstování se používá přibližně deset procent světové spotřeby pesticidů a čtvrtina spotřeby insekticidů – jde o nejvíce chemizované odvětví zemědělství. Na výrobu umělých materiálů se zase spotřebuje velké množství energie a při praní se z nich uvolňují mikroplasty. Šití oblečení (čištění, žehlení, balení) přináší zase sociální problémy. Environmentálně smýšlející člověk má tedy těžký výběr, hodně však může ovlivnit tím, jak bude o své prádlo pečovat a jak dlouho mu vydrží. Jako nejzodpovědnější přístup k oblékání se zdá používat oblečení co nejdéle, prodloužit oděvům život jejich půjčováním, darováním, nákupem oděvů z druhé ruky nebo opravami či přetvořením do podoby, která bude splňovat nové požadavky majitele. Obecně platí, že ekologicky šetrný je ten oděv, který je nadčasový, oděv nenáročný na údržbu a zejména oděv, který lze po odložení stoprocentně recyklovat.

Orná půda ustupuje skladovacím halám
ekosouvislostiPřírodě trvá 100 až 250 let než vytvoří přirozenou cestou centimetr půdy. Dnešní konvenční zemědělství půdu devastuje, těžké stroje jí utužují, monokulturní hospodaření snižuje přirozenou schopnost rostlin bránit se škůdcům a z toho důvodu trvale narůstá používání toxických pesticidů a umělých hnojiv. To vše přispívá k tomu, že půda je mrtvá a odplavuje ji stále častěji eroze. A jako by to nestačilo, vlivem expanze nákupních center, skladištních hangárů, vybetonovaných a vyasfaltovaných ploch znamená, že jenom v Česku denně zmizí 25 hektarů zemědělské půdy, to je bezmála 10 tisíc hektarů ročně. Řešení tkví především v přechodu k ekologickému zemědělství a v důsledné ochraně zemědělské půdy před expanzí stavebnictví.

Sladká chuť ničí životní prostředí
ekosouvislostiCukr je produkován ve 121 zemích světa, celkově se ho vyrobí 145 milionů tun za rok, z toho 70% třtinového a 30% z cukrové řepy. Organizace British Sugar spočítala, že na každý gram cukru připadá asi 0,6 g CO2. V tomto výpočtu je zahrnut nejen proces sklízení, ale také pěstování, hnojení a transport. Pěstování třtinového cukru je zodpovědné za snížení biodiverzity u zvířat, znečištění řek a moří, erozi úrodné půdy, znečišťování ovzduší kvůli pálení třtiny anebo třeba poškozování korálových útesů. Dnes už se samozřejmě podnikají kroky k tomu, aby byla produkce třtinového cukru dlouhodobě udržitelná. Při pěstování cukru z cukrové řepy je největším problémem používání pesticidů. Ještě v roce 1996 farmáři používali dvakrát tolik herbicidů na cukrovou řepu než na jakoukoli jinou plodinu. Toto přispělo ke snížení výskytu plevelu, savců a ptáků v okolí řepných polí, tedy ke snížení biodiverzity, znečištění půdy a podzemních zdrojů vody.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2019

20.11.2019 Záchrana stromů? Recyklací papíru nebo spíše omezením naší spotřeby?
4.11.2019 Dva projekty ekocentra podpořené městem Kralupy nad Vltavou

29.10.2019 Noví patroni z nízkoprahu
25.10.2019 Ekologické souvislosti – jak můžeme pomoci
23.10.2019 Šesťáci z Komendy si zasadili svůj strom v Husově parku
18.10.2019 Biodynamické hospodaření - harmonie mezi přírodou a zemědělstvím
9.10.2019 Uložení zahrady k zimnímu spánku
8.10.2019 Podzimní výsadba ryb do Labe
7.10.2019 Děti pomáhaly přírodě úklidem odpadků
3.10.2019 Ekologie pro nejmenší

30.9.2019 Semináře o odpadní vodě
25.9.2019 Vánoční soutěž je opět tady
23.9.2019 Čištění odpadních vod
17.9.2019 Počet lidí na planetě Zemi roste, bude i v budoucnu dost jídla pro všechny?
16.9.2019 Akce ekocentra na konci léta

27.8.2019 Velkovýroba zeleniny a ovoce
21.8.2019 Všimli jste si také, jak nám ubývá včelek a motýlů? Pojďme jim společně pomoci
6.8.2019 Pěstitelské práce zpět do škol

23.7.2019 Přichází konec doby klecové?
15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Reportáž: Na návštěvě SONNENTORu v Čejkovicích

27.6.2019 Akce Ekocentra v měsíci červnu
20.6.2019 Ekologické toalety
12.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje

27.5.2019 Ostrovní domy - domy bez nutnosti připojení na inženýrské sítě
22.5.2019 Jak pomoci životnímu prostředí
20.5.2019 Jak dopadl první ročník Velikonoční soutěže?
9.5.2019 Labe v Neratovicích opět ožilo

30.4.2019 Přijetí nových Patronů – Dvořákovo gymnázium a SOŠE Kralupy
28.4.2019 Oslavy Dne Země s AVE Kralupy s.r.o. na ZŠ Třebízského
23.4.2019 Úklid se ZŠ Jodlova
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
3.4.2019 Dobrovolnické úklidové akce přírody

21.3.2019 Děti a příroda patří k sobě a proto je tu projekt Ekoškola
12.3.2019 Jak probudit dešťovou vílu

28.2.2019 Velikonoční soutěž je tady
19.2.2019 Slušná firma
14.2.2019 Setkání Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj
8.2.2019 Světelný smog

16.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Povede se nám vyčistit města od nedopalků?
7.1.2019 Zajímavosti z oblasti ekologie
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf