Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 11.10.2018, 7:16
Probíhá flérování z důvodu řízeného spalování přebytků topného plynu v rámci plánovaného navyšování výroby. Doba trvání události: 11.10. - 15.10.

Unipetrol RPA - 4.10.2018 8:17
Odstavení jednotky VRU z důvodu údržby.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Umíte dobře hospodařit s jídlem?

26. ledna 2018

jídloS hojností a blahobytem souvisí plýtvání potravinami, což je nebezpečný fenomén dnešní doby, který má nepříznivý dopad na životní prostředí, ale také na ekonomickou situaci. Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí.

V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. 40% tohoto jídla se znehodnotí v domácnostech. V subsaharské Africe či jižní a jihovýchodní Asii vyhodí lidé pouze 6-11 kg jídla za rok. V rozvojových zemích dochází ke ztrátám především na úrovni výroby a distribuce, naopak v industrializovaných zemích se nejvíce potravin promarní na úrovni obchodů a především samotnými spotřebiteli.

jídloV Česku podle odhadů končí v odpadcích 829 851 tun jídla za rok (zdroj informací zde). Potraviny nevyhazuje jen čtvrtina českých domácností. Ostatní domácnosti měsíčně vyhodí jídlo za 1 700 korun. Jídlo tvoří zhruba 30 procent veškerého odpadu českých domácností. Nejvíce se plýtvá pečivem, dále ovocem, zeleninou a mléčnými výrobky. Nejvíce plýtvají mladí lidé. Žádné jídlo nevyhodí pouze 11 procent lidí ve věku do 34 let, u lidí nad 55 let je to 38 procent. Mladá generace nezažila doby, kdy se potravinami muselo šetřit, protože byly vzácným zbožím, proto mladí často neumějí s jídlem hospodařit.

Pokud zabráníme plýtvání jídlem, ušetříme nejen peníze, ale i vodu, lidskou práci, pohonné hmoty, půdu a další zdroje, které mohou být využité smysluplněji.

Naši předkové trpěli často nedostatkem jídla, takže plýtvání nepřicházelo do úvahy. Navíc si všech potravin velice vážili a uctívali je jako dar. Velice dobře věděli, kolik úsilí to stojí, než se vypěstuje obilí, z něj se získá mouka a než se pak upeče chléb. A jakou významnou roli tam hrají věci, které nemůžeme ovlivnit (počasí). V takových podmínkách lidé naprosto samozřejmě a přirozeně děkovali za každé jídlo.

jídloMy už si to dnes tak neuvědomujeme díky našemu stylu života. Zajdeme do hypermarketu, koupíme tam chleba, rohlíky, maso, zaplatíme a jdeme. Tak jaképak děkování. Mnoho lidí dnes zachází s potravinami jako se samozřejmostí, aniž by mělo tušení, co vše výroba potravin obnáší, kolik přírodních zdrojů i lidské práce je zapotřebí k jejich výrobě a jaké nezvratné škody vznikají na životním prostředí. Chemické postřiky používané v zemědělství ničí život v půdě a povrchové vody a dostávají se až do organismu člověka. Protože ochranné přípravky zničí veškeré živiny v půdě, dodávají je zemědělci zpět do půdy pomocí stále rostoucího množství umělých hnojiv a dostávají se tak do začarovaného kruhu. Kvůli palmovému oleji dochází ke kácení tropických pralesů v Indonésii, ničíme plíce naší planety. Pole, která jsou zapotřebí k pěstování krmiva pro drůbež, skot, ryby či prasata, zabírají stále větší území, ze kterého vytlačují původní druhy živočichů. Většina zemědělské produkce se dnes odehrává v těch ekologicky nejvíce ceněných územích. Pěstování krmiv ohrožuje biodiverzitu v Amazonii, povodí Konga, jihoamerickém Cerradu a v okolí Mekongu, navíc dochází k týrání zvířat ve velkochovech. A tak bychom mohli pokračovat.

jídloProto je velmi důležité vážit si jídla, neplýtvat s ním a učit tomu i své děti. Prospěšné je také snížit spotřebu masa a živočišných produktů. Je nezbytné si jídlo dobře vybírat a preferovat místní produkty, abychom zamezili nesmyslnému a škodlivému cestování potravin z jednoho konce světa na druhý.

Proč tolik plýtváme jídlem?
Podle výzkumných studií jsou problémem nahodilé nepromyšlené nákupy, akční nabídky supermarketů a špatné skladování. Většina lidí neodolá a kupuje potraviny v akci za nižší cenu a ve větším množství, než potřebuje. Potraviny kupované do zásoby často nestačí zkonzumovat, ty se zkazí a skončí v odpadcích. 40 procent nakupujících se nechává ovlivnit slevami. Lidé sice přijdou do prodejny s nákupním seznamem, ale kupují i potraviny, které na seznamu nejsou. Více jak polovina žen a třetina mužů nakonec nakoupí víc zboží, než plánovala. Lidé potom s množstvím přebytečných potravin neumějí naložit a kvůli špatnému skladování se jim rychleji zkazí.

jídloJistou formou plýtvání jídla je přejídání se, které navíc škodí našemu zdraví. I tomuto nešvaru bychom se měli vyhnout. A jak tedy v otázce jídla postupovat správně? Nabízíme Vám několik tipů, rad a návodů, které Vám mohou pomoci snížit spotřebu jídla a omezit jeho plýtvání na minimum.

- své nákupy jídla si plánujte a nekupujte více, než potřebujete
- nakupujte raději méně a častěji
- nevyhazujte automaticky prošlé jídlo, často vydrží mnohem déle, dejte na své smysly
- zpracujte zbytky jídla, použijte je do nových pokrmů, zmrazte je nebo z nich udělejte trvanlivou variantu (např. z tvrdého pečiva strouhanku apod.)
- nekupujte ovoce a zeleninu podle vzhledu
- dávejte si na talíř raději menší porce a dojídejte je
- nechte si nedojedené jídlo v restauraci zabalit

Rady pro správné skladování potravin:

- pečivo vydrží déle uskladněné v papírovém sáčku než v igelitovém
- trvanlivost brambor prodlouží jejich uskladnění spolu s jablky
- u jiných druhů zeleniny naopak jablka urychlují zrání
- zelenina a ovoce se umývají až před samotnou konzumací, jinak se rychleji kazí
- jídlo v ledničce uchovávejte při správné teplotě + 4-5°C, kontrolujte datum spotřeby

Jednoduché tipy na zpracování zbytků:

- I malé množství jídla má cenu zamrazit! Vložte je do plastové krabičky.
- Oschlé části sýra můžete odkrojit, zamrazit a použít do nákypu, koláče nebo pizzy.
- Posbírejte všechny malé zbytky jídla a uspořádejte si malou hostinu ze zbytků!
- Použijte zbytky do omelety – vařené brambory, těstoviny, rýži, zbylé maso či oschlou zeleninu.
- Oschlou zeleninu jako papriku, mrkev či brokolici můžete použít do omáček, dušené zeleniny, nákypu, slaného koláče nebo polévky.
- Ze zbytků jídla můžete uvařit rizoto, pánev wok či další chutné pokrmy.
- Z ovoce, které začíná být staré, si udělejte ovocný salát nebo je zamrazte a použijte do smoothie.

Při nákupech nás láká ovoce a zelenina bez vady a bez chybičky. Zelenina, která nesplňuje požadavky obchodních řetězců na standardní vzhled, se obyčejně zaorává nebo vyhazuje a přichází tak nazmar. Ale ani „ošklivé“ kusy nemusí být špatné, vyzkoušejte je. Například online supermarket Rohlik.cz rozšiřuje nabídku „ošklivé“ zeleniny. Zákazníci mohou za zvýhodněnou cenu nakupovat zeleninu, která neodpovídá estetickým nárokům řetězců kvůli nestandardnímu zbarvení, velikosti či tvaru. Rohlik.cz tak bojuje proti plýtvání potravinami, a také chce podpořit české pěstitele. Všechna nabízená zelenina pochází z tuzemských polí.

jídloDalším krokem k omezení plýtvání potravinami je novela zákona o potravinách č. 110/1997 Sb., podle které musejí všechny tuzemské obchodní řetězce s plochou nad 400 metrů čtverečních darovat neprodejné potraviny charitám. Mezi tyto potraviny patří například výrobky s nesprávným označením nebo výrobky s poškozeným obalem. Charity nabídnuté jídlo posléze přerozdělí mezi dětské domovy, sociálně slabé, osoby s postižením nebo matky samoživitelky.

Jestliže chceme omezit plýtvání jídlem, měli bychom si každé jídlo umět vychutnat a to předpokládá, že se zaměříme také na svůj vnitřní postoj a naladění. Jak praví biblické přísloví: „Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.“ Jsme-li plni nespokojenosti a negativismu, máme špatnou náladu, nebudou nám chutnat ani nejvybranější lahůdky. Naopak pokud jsme příjemně naladěni, bude nám připadat i krajíc chleba s máslem jako skvělá lahůdka.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://zachranjidlo.cz/kolik-se-plytva/
http://www.fao.org/docrep/018/i3347e/i3347e.pdf
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/svedske-tipy-jak-muzete-snizit-plytvani-potravinami-u-vas-doma
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/rohlik-cz-rozsiruje-nabidku-osklive-zeleniny-je-vyhradne-od-ceskych-pestitelu
https://zpravy.idnes.cz/pesticidy-a-hnojiva-na-ceskych-polich-dwz-/domaci.aspx?c=A130929_202741_domaci_ert
http://potravinypomahaji.cz/fakta-o-plytvani/



Články a tiskové zprávy z roku 2018

16.10.2018 Jak uspořit energii v domácnosti?
12.10.2018 Beseda Zelená domácnost
2.10.2018 Podzimní Zaměstnanecké dny
1.10.2018 Kdo letos zhotoví nejhezčího anděla?

26.9.2018 Kralupské ekocentrum vysadilo lípu srdčitou a vyhodnotilo soutěž
24.9.2018 Konzumace masa ničí planetu
20.9.2018 Zdravé sáčky, boxy na svačiny a láhve na pití
19.9.2018 Na ekovycházce s Kulíšky
17.9.2018 Den patronů ze ZŠ Jodlova

20.8.2018 Mikroplasty v prostředí
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní

18.7.2018 Dokáží rostliny komunikovat?

28.6.2018 Letošní první ekovycházka
26.6.2018 Do čeho se obléct?
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
12.6.2018 Ekocentrum na Dnech Kralup
11.6.2018 Beseda o přírodě na Kralupsku
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

31.5.2018 Včelařem na rok na zkoušku
17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf