Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 11.10.2018, 7:16
Probíhá flérování z důvodu řízeného spalování přebytků topného plynu v rámci plánovaného navyšování výroby. Doba trvání události: 11.10. - 15.10.

Unipetrol RPA - 4.10.2018 8:17
Odstavení jednotky VRU z důvodu údržby.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Konzumace masa ničí planetu

24. září 2018

masoRostoucí popularita západní stravy, která obsahuje vysoké množství masa a mléčných výrobků, ovlivňuje velkou část světa. Nejčastějšími argumenty, které upozorňují na problematiku masného průmyslu, jsou etické problémy a nehumánní podmínky chovu zvířat. To však není zdaleka vše, čím chov zvířat škodí naší planetě. Lidé mají určité povědomí o tom, jak se jejich masitá strava odráží na znečištění vody, půdy a že způsobuje nárůst emisí skleníkových plynů. Méně už se ale ví o tom, že skutečně největší problémy plynou z produkce rostlinných krmiv pro tato zvířata. Skot, drůbež, ryby i prasata musí být nejprve vykrmeny rostlinnou stravou. A ta je do krajnosti náročná, pokud jde o zábor půdy.

Obrovské množství půdy na celé Zemi je používáno pouze na pěstování plodin na krmivo a tato plocha se neustále zvětšuje. Zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2017, že tento trend ohrožuje například oblasti Amazonky, Konžské pánve a Himálají, kde jsou zdroje vody a půdy již tak pod značným tlakem. Nadměrná spotřeba živočišných produktů je podle organizace WWF zodpovědná za 60 % ztráty biologické rozmanitosti, přičemž jen britský potravinářský průmysl je přímo spojen se zánikem odhadovaných 33 druhů.

masoSója k výživě zvířat se vyrábí v tak velkém množství, že v roce 2010 britský hospodářský průmysl potřeboval plochu o velikosti Yorkshire, aby vyprodukoval krmnou sóju. Pokyny týkající se zdravého stravování doporučují 45 až 55 gramů bílkovin denně, přesto průměrná osoba ve Velké Británii spotřebuje 64 až 88 gramů, z toho 37 % tvoří maso. Pokud by všichni lidé na planetě snížili spotřebu živočišných produktů tak, aby splňovali výživová doporučení, celkové množství potřebné zemědělské půdy by kleslo o 13 %, což by mělo za následek úspory téměř 650 milionů hektarů půdy.

Aby lidé a příroda prosperovali, museli bychom konzumovat a vyrábět potraviny jinak. Omezení konzumace živočišných bílkovin by nám umožnilo nastavit udržitelnější způsob hospodaření s menším dopadem na životní prostředí a zajistilo zdravější a výživnější potraviny.

A jaká řešení nabízí Světový fond na ochranu přírody?
Předně omezit osobní spotřebu masa, alespoň na doporučené minimum. Bez živočišných bílkovin to ale úplně nepůjde, a proto se snaží navrhnout „udržitelný“ alternativní model krmivářské výživy hospodářských zvířat. Například krmiva obsahující významný podíl proteinů získaných z hmyzu. Jejich chov totiž zdaleka nevyžaduje takový zábor půdy, jako zemědělská produkce sóji. Hmyz je velmi bohatý na proteiny. Velkokapacitní pěstování hmyzu by navíc neprodukovalo tolik skleníkových plynů. Jisté řešení představují i krmiva z mořských řas, které jsou v zásadě nenáročné na živiny a prostor.

masoLidé se konzumace masa vzdávají z nejrůznějších důvodů. Někteří z těch zdravotních, jiní kvůli tomu, že zvířata jsou zkrátka mnohem více roztomilá než chutná. A někdo se steaky končí, protože je přesvědčen, že to prospěje životnímu prostředí. Průzkumy poukazují, že 5-6 % populace nejí maso vůbec, a miliony dalších jeho konzumaci vědomě omezují. Vládní průzkumy ve Velké Británii z roku 2009 ukázaly, že Britové snědli o 5 % méně masa než v roce 2005. Nicméně objem konzumovaného masa je nadále závratný: podle Vegetariánské společnosti [Vegetarian Society] průměrný masožravý Brit sní během svého života přes 11 000 zvířat – 1 husu, 1 králíka, 4 krávy, 18 prasat, 23 ovcí a jehňat, 28 kachen, 39 krůt, 1 158 kuřat, 3 593 korýšů a 6 182 ryb.

Pro srovnání: Češi sní za rok 75,9 kg masa (podle zjištění ČSÚ z roku 2014). Nejvíce sníme vepřového – 40,7 kg na obyvatele a rok, dále 24,9 kg drůbežího, 7,9 kg hovězího, 5,4 kg ryb, 1 kg králičího, 0,9 kg zvěřiny, 0,4 kg skopového a 0,1 kg telecího.

maso Několik skutečností:
Zemědělská plocha tvoří podle FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství) přibližně 39 % zemské souše (49,116,227 km2). Z toho orná půda zabírá cca 14 milionů km², trvalé kultury přes 1,5 milionů km2 a pastviny neuvěřitelných 33,5 milionů km2. Jedna třetina celkové plochy orné půdy je navíc určena k dalšímu pěstování krmiva pro zvířata. Celkově tedy živočišná výroba zabírá více jak 2/3 celkové zemědělské plochy a přibližně 30 % zemské souše. Na 15 % emisí, které na Zemi způsobují globální oteplování, se z celé poloviny podílejí hospodářská zvířata a zemědělství.

Průměrný Američan sní za rok asi 125 kg masa, zatímco průměrný obyvatel Bangladéše necelé 2 kg.

Každý rok spotřebují hospodářská zvířata 1,3 miliardy tun obilí, většinu z tohoto množství skot.

Jedna kráva zkonzumuje 75 až 300 kg obilovin k produkci 1 kg masa.

V USA se ročně použije 76 milionů kg pesticidů a 7,8 miliard kilogramů dusíkatých hnojiv na 60 milionů hektarů zemědělské půdy, aby poskytla krmivo pro dobytek.

4/5 odlesněného Amazonského deštného pralesa souvisí s chovem dobytka.

Jaká strava je k půdě nejšetrnější?
masoZajímavá studie o tom, jaký druh stravování by nejlépe uživil lidstvo, vyšla v kalifornském magazínu Elementa: Science of the Anthropocene. Srovnávala deset různých typů stravování podle toho, jaký typ půdy a v jakém množství potřebují. Vědci uvažovali, že vezmeme hektar půdy a zkusíme z něj celý rok živit jednoho člověka. Podle amerického průzkumu na tom bude nejlíp ten, kdo odmítá maso, ale dá si mléčné výrobky nebo vejce. Hned po vegetariánech by uměli půdu nejlépe využít ti, kdo velmi umírněně konzumují i maso a až po nich vegani. Klasický masožrout je ovšem na tom nejhůř.

Logicky a zjednodušeně jsou na zemědělskou půdu nejméně náročné diety vegetariánské a veganské. Rostlinnou stravu totiž jen vypěstujete a můžete ji rovnou sníst. Energie ze Slunce se prostřednictvím fotosyntézy ukládá v rostlinách a z rostlin jí čerpají lidé. V případě živočišné potravy přibývá další okruh, kdy rostlinami jsou krmeny zvířata a teprve pak můžete jíst svalovou hmotu zvířat. Pokud by lidé spotřebovávali rostlinné zdroje přímo, předešlo by se obrovským energetickým ztrátám; spotřeba zdrojů by byla mnohonásobně menší, stejně jako potřeba zemědělské půdy pro pěstování plodin. Plocha potřebná k uživení jednoho konvenčně se stravujícího člověka uživí desítky veganů.

Ve zprávě Organizace Spojených Národů z roku 2010 je uvedeno, že živočišné produkty „obecně vyžadují více zdrojů a způsobují více emisí než rostlinné alternativy“. Na tomto základě navrhuje snížit spotřebu živočišných produktů za účelem redukce environmentálních škod. Velkou zátěž životního prostředí, kterou konzumace masa představuje, si uvědomoval i Albert Einstein, který řekl: „Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství."

Světový den vegetariánství
Od roku 1977 slavíme vždy 1. října Světový den vegetariánství. Mnoho vegetariánů po celém světě se snaží v tento den rozšířit podvědomí o výživné a zdravé vegetariánské stravě. V posledních letech se tento trend vegetariánů rozmáhá i v naší zemí. Pro vysvětlení - vegetarián je člověk, který se živí pouze bezmasými pokrmy. Veganství je styl stravování, kdy se dotyčný vzdá konzumace masa i všech živočišných produktů, vyhýbá se kosmetice a drogerii testované na zvířatech, výrobkům z kůže, peří, vlny nebo hedvábí.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/203306-jedlici-steaku-nici-planetu-maso-je-dnes-mnohem-mene-vyzivne-a-jeho-vyrobou-planeta-trpi/
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nase-spotreba-masa-nici-planetu-rika-wwf-resenim-by-mohlo-byt-krmit-dobytek-hmyzem
https://www.flowee.cz/eco/zivotni-prostredi/2930-zachranili-bychom-planetu-kdybychom-prestali-jist-maso
http://www.zivagaia.cz/11-silenych-zpusobu-masny-prumysl-ovlivnuje-planetu/
https://hobby.idnes.cz/studie-kdo-nejlepe-vyuzije-pudu-vsezravci-nebo-vegani-pp5-/hobby-domov.aspx?c=A170118_113126_hobby-domov_bma
http://www.vegan-fighter.com/novinky/veganstvi-a-rostlinne-zdroje.html
http://www.vegan.cz/clanky/80-zivocisna-vyroba-kamen-urazu-ekologie-planety



Články a tiskové zprávy z roku 2018

19.10.2018 Děti opět vysazovaly ryby
16.10.2018 Jak uspořit energii v domácnosti?
12.10.2018 Beseda Zelená domácnost
2.10.2018 Podzimní Zaměstnanecké dny
1.10.2018 Kdo letos zhotoví nejhezčího anděla?

26.9.2018 Kralupské ekocentrum vysadilo lípu srdčitou a vyhodnotilo soutěž
24.9.2018 Konzumace masa ničí planetu
20.9.2018 Zdravé sáčky, boxy na svačiny a láhve na pití
19.9.2018 Na ekovycházce s Kulíšky
17.9.2018 Den patronů ze ZŠ Jodlova

20.8.2018 Mikroplasty v prostředí
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní

18.7.2018 Dokáží rostliny komunikovat?

28.6.2018 Letošní první ekovycházka
26.6.2018 Do čeho se obléct?
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
12.6.2018 Ekocentrum na Dnech Kralup
11.6.2018 Beseda o přírodě na Kralupsku
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

31.5.2018 Včelařem na rok na zkoušku
17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf