Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

SPOLANA a.s. - 15.11.2018, 7:30
z důvodu najíždění provozu kaprolaktam a přechodného přebytku páry v podnikových rozvodech, dochází ke zvýšeným emisím hluku. Není nutno přijímat žádná mimořádná opatření. Velmi se však za možné nepříjemnosti omlouváme. Nehrozí nebezpečí ohrožení zdraví obyvatel přilehlých obcí.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Mikroplasty v prostředí

20. srpna 2018

mikroplastyZa posledních 65 let vyprodukovalo lidstvo 8,3 miliardy tun plastů. Jen asi
9 % vyhozeného plastu se recyklovalo, zhruba 12 % shořelo. Z používaných plastů a plastového odpadu se uvolňují drobné částečky, které zamořují celou planetu. Jsou v mořích, půdě, ve vzduchu, který dýcháme a dokonce i v pitné vodě. Každý rok se na světě vyrobí zhruba 330 milionů tun dalších plastů. Více než
40 % plastů se používá na výrobu obalů nebo věcí na jedno použití. Pouze 14 % vyrobených plastů se recykluje. V životním prostředí pak úlomky plastů zůstávají klidně stovky let.

Zatímco snad každý ví o znečištění moří a oceánů plastovým odpadem, které pozorujeme na vlastí oči, o znečištění mikroplasty se toho ví málo. Přitom miniaturní kousky plastů jsou takřka všude.

Pojmem mikroplasty jsou označovány drobné plastové úlomky o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů, je to směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru. Do životního prostředí se dostávají tím, že jsou pro nějaké účely už takto malé vyráběny - pak se jim říká primární mikroplasty (v kosmetice, nátěrových hmotách apod.) Jako sekundární mikroplasty se pak označují malé částečky, které vznikly rozpadem větších kusů plastů (např. obalů) nebo se uvolňují do prostředí při opotřebení materiálů, které plasty obsahují.

Zdroje mikroplastů
mikroplastyMikroplasty v prostředí pocházejí nejčastěji ze syntetického oblečení, otěru pneumatik, nátěrů, rozkladu makroplastů a z kosmetiky (peelingové krémy, zubní pasty aj.) Každým praním oblečení z umělých vláken se mikroplasty dostanou do odpadních vod. Ve Velké Británii již platí zákon, zakazující prodej kosmetických přípravků, obsahující mikroplasty. Francie zakázala výrobu kosmetiky s drobnými plastovými částečkami.

Mnoho mikroplastů, ať už těch větších nebo pro lidské oko neviditelných, zůstává zejména ve vodních ekosystémech. Protože se plast obecně těžko rozkládá, mikroplasty často končí v tělech mořských organismů. Několik vědeckých studií potvrdilo, že mikroplasty se vyskytují i v kohoutkové a balené vodě, v balených nápojích i v pivu. Negativní vliv plastových částic na zdraví člověka nebyl ještě dostatečně prozkoumán. Plasty jakékoliv velikosti jsou nerozpustné částice. Z vody je lze odstranit dostatečně jemnou filtrací.

Dle zjištění společnosti Orb Media je „přes 80 % kohoutové vody ve světě kontaminováno mikročásticemi plastů“. Vědci z univerzity v belgickém Gentu potvrdili, že mikroplasty jsou přítomné i v mořských plodech, či rybách. Světová zdravotnická organizace (WHO) již delší dobu varuje, že míra mikroplastů, tedy nebezpečných mikroskopických částic plastů, se v různých složkách životního prostředí neustále zvyšuje. V poslední době WHO své varování rozšířila: Většina balených vod v PET lahvích tyto plasty obsahuje také. Výzkum probíhal formou analýzy 259 lahví rozličných značek balené vody, na devatenácti různých místech světa, v devíti různých zemích. Mikročástice obsahovalo více než 90 % balených vod. Pouhých 17 lahví bylo zcela bez plastů. Nejčastějším druhem plastu, který se v nápojích objevoval, byl polypropylen, z nějž se vyrábějí víčka PET lahví.

mikroplastyJe dokázáno, že mikroplasty již pronikly do celého potravinového řetězce, na jehož konci je i člověk. Vědci ale stále netuší, jakým způsobem tyto částice plastů ovlivňují zdraví lidí a zvířat. Obavy vyvolává například schopnost plastů vázat na sebe nečistoty a toxické látky. Navíc je možné, že i drobné plastové části uvolňují chemikálie využité při výrobě.

Další cestou kontaminace lidského organismu mikroplasty jsou plastové obaly potravin, například v podobě všudypřítomných igelitových pytlíků, plastových kelímků a dalších obalů. Průzkumy potvrdily, že z těchto materiálů mohou mikroplasty do potravin skutečně v určité míře pronikat. I proto se v celém světě od používání plastů v potravinářství ustupuje.

Problémy s recyklací
Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z pěti zemí: Číny, Indonésie, Filipín, Srí Lanky a Vietnamu. S recyklací mají od loňského roku problémy i západní země. Odvážely totiž naprostou většinu odpadu do Číny, která ho ale z velké části přestala vykupovat. Čínský trh s recyklovaným plastem byl největší na světě a v důsledku jeho uzavření dochází k tomu, že některé plasty se nerecyklují vůbec. Na některých místech v Austrálii města plast raději spalují nebo posílají na skládku, protože je to levnější.

Jeden z největších problémů v recyklaci představují PET lahve. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo jen polovinu z nich.

Ohrožený mořský život
mikroplastyKaždý rok skončí zhruba osm milionů tun plastu v mořích a oceánech, kde tvoří takzvané ostrovy odpadků. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Přitom 90% plastového odpadu se do oceánů dostane z deseti řek Asie a Afriky. Jsou to: asijský Mekong, Amur, Perlová řeka, Ganga, Hai, Žlutá řeka, Indus, Jang-c’-ťiang a v Africe Niger a Nil.

Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a každý den poškozují mořské živočichy. Podle OSN, pokud tento trend nezastavíme, se může do roku 2050 klidně stát, že bude v oceánech víc plastu než ryb.

Kontaminace půdy mikroplasty
mikroplastyRozsáhlá studie berlínských vědců dokázala, že znečištění půdy dosahuje čtyřnásobku (a v extrémech až třiadvacetinásobku) koncentrace mikroplastů ve vodě. Záleží na konkrétním půdním prostředí. Mikroplasty se do půdy dostanou spolu s kaly z čistíren odpadních vod. Ty se totiž často využívají jako „přírodní“ hnojivo v zemědělství. Že v nich zůstává 80-90 % objemu mikroskopických plastů (například ve formě umělých vláken), dosud nikoho netrápilo. Dlouhá léta tak zavážíme na zemědělská pole a louky odpad, o kterém už víme, jaké škody může působit například v oceánech.

Podle výzkumníků z IGB je nutné si uvědomit, že plastové částice získávají během svého rozpadu nové chemické a fyzikální vlastnosti. Mohou z nich například snáze unikat do životního prostředí potenciálně nebezpečné látky, jako například bisfenol-A, které jsou pro organismy toxické, mutagenní nebo vychylující hladiny hormonů.

Opatření ke zmírnění dopadů plastového odpadu
Keňský nejvyšší soud zamítl odvolání proti zákazu používání plastových sáčků a tašek na světě. V tomto africkém státě tak nyní platí zákon, který lze bez nadsázky označit za nejradikálnější na světě. Jeho porušitelům hrozí opravdu drsné tresty – v krajním případě až čtyři roky vězení a pokuta ve výši 40 000 USD. Proti plastovým taškám bojují i evropské země, které se snaží omezit i výrobu jednorázových plastových předmětů. EU v současné době připravuje opatření vedoucí k tomu, aby všechny vyráběné plastové obaly byly recyklovatelné.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zamorena-planeta-kousky-plastu-jsou-ve-vzduchu-i-pitne-vode/r~5d17a55646eb11e88560ac1f6b220ee8/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroplasty
http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/mikroplasty
https://www.vitalia.cz/clanky/mikroplasty-ve-vode/
https://zpravy.idnes.cz/mikroplasty-more-studie-jidlo-clovek-dw8/zahranicni.aspx?c=A170125_105329_zahranicni_ert
http://www.osn.cz/fakta-o-znecisteni-mori-a-oceanu/
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/90-veskerych-plastu-se-do-oceanu-dostane-jen-z-deseti-rek-asie-a-afriky
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecti-vedci-upozornuji-na-dosud-opomijenou-ekologickou-hrozbu-mikroplasty-v-pude



Články a tiskové zprávy z roku 2018

1.11.2018 Jaký máte vztah k přírodě?

30.10.2018 Jak si žije strom?
23.10.2018 Legislativa a odpady
19.10.2018 Děti opět vysazovaly ryby
16.10.2018 Jak uspořit energii v domácnosti?
12.10.2018 Beseda Zelená domácnost
2.10.2018 Podzimní Zaměstnanecké dny
1.10.2018 Kdo letos zhotoví nejhezčího anděla?

26.9.2018 Kralupské ekocentrum vysadilo lípu srdčitou a vyhodnotilo soutěž
24.9.2018 Konzumace masa ničí planetu
20.9.2018 Zdravé sáčky, boxy na svačiny a láhve na pití
19.9.2018 Na ekovycházce s Kulíšky
17.9.2018 Den patronů ze ZŠ Jodlova

20.8.2018 Mikroplasty v prostředí
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní

18.7.2018 Dokáží rostliny komunikovat?

28.6.2018 Letošní první ekovycházka
26.6.2018 Do čeho se obléct?
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
12.6.2018 Ekocentrum na Dnech Kralup
11.6.2018 Beseda o přírodě na Kralupsku
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

31.5.2018 Včelařem na rok na zkoušku
17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf