Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

UNIPETROL RPA - 4.11.2019, 9:48
Dochází k flérování cca 2 t/h nízkotlakých plynů z důvodu odstavení poškozených kompresorů. Probíhá oprava poškozených základů kompresorů - oprava vyžaduje delší dobu, kvůli nutnosti vyzrání betonu. Doba trvání: Zprovoznění kompresoru se očekává do 25.11.2019. Omlouváme se za možné zvukové, světelné či jiné efekty spojené s použitím polního hořáku.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Všimli jste si také, jak nám ubývá včelek a motýlů? Pojďme jim společně pomoci

21. srpna 2019

motýli, zahrada, budoucnostTři čtvrtiny všech druhů rostlin na světě potřebují opylování, většinou hmyzem, některé i kolibříky a jinými živočichy. Bez hmyzu by téměř žádná z rostlin na světě neprodukovala plody - semena a tak by postupně zmizely. To by vedlo k vyhynutí býložravců. Pokud z ekosystému vymažeme hmyz, zmizí prakticky všechno… i my.

Pokles stavu hmyzu v našich ekosystémech skutečně nastal, jde bohužel o dlouhodobý trend, který potvrdili i vědci. Může se to zdát překvapivé, ale ze stovek vědců a ekologů, kteří působili v Evropě, nikdo v minulosti hmyz nepočítal. Zpětně se hledalo a hledá, která data by šlo k vytvoření nějaké časové řady použít. Ideální by bylo něco jako sčítání lidu, ale to u hmyzu v průběhu století bohužel nebylo. Dnes už je téměř jisté, že za obrovský úbytek nemůže jen oteplování, ale především zásadní změna krajiny v důsledku intenzivního zemědělství.

Jeden zlidovělý citát, připisovaný údajně Albertu Einsteinovi, říká: „Až vymřou včely, lidstvo je přežije o čtyři roky. Bez opylení nebude úroda, zvířata pojdou hlady a lidé s nimi.“

Zpráva o stavu světových ekosystémů
motýli, zahrada, budoucnost Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) pracující pod záštitou OSN vydala letos v květnu na svém sedmém plenárním zasedání v Paříži Zprávu o stavu světových ekosystémů. Na dokumentu čítajícím na 1 800 stránek pracovalo tři roky 145 odborníků z 50 zemí s využitím příspěvků dalších 310 vědců a desítek tisíc odborných článků. Jedním z vedoucích autorů této zprávy je profesor Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Zpráva IPBES je analogií známého posouzení následků změny klimatu vydaného před pár lety Mezivládním panelem pro klimatickou změnu (IPCC). Zpráva konstatuje, že biodiverzita neboli rozmanitost druhů klesá na celém světě v míře dosud nevídané, a varuje, že vymírání druhů se zrychluje a spolu s tím se snižuje i množství základních přínosů, které nám z přírody plynou. Je třeba si uvědomit, že příroda je nezbytná pro lidskou existenci a pro dobrou kvalitu života. Ve Zprávě jsou tato tvrzení doložena mnoha názornými příklady, včetně toho, že přibližně 70 % léčiv používaných pro léčbu rakoviny je přírodního původu nebo se jedná o syntetické produkty inspirované přírodou. Dalším faktem je, že více než 75 % druhů plodin pěstovaných člověkem je závislých na přítomnosti živočišných opylovačů.

Zániku čelí milion druhů
motýli, zahrada, budoucnostIBPES ve Zprávě uvádí, že početnost původních druhů na většině hlavních suchozemských stanovišť poklesla nejméně o 20 %, a to většinou po roce 1900. Od 16. století zaniklo působením člověka nejméně 680 druhů obratlovců. Podle Červeného seznamu IUCN je ohroženo vymřením v průměru asi 25 % z podrobně sledovaných druhů, což naznačuje, že přibližně jeden milion druhů již čelí vymírání, mnoho v průběhu desetiletí, pokud nebudou přijata opatření ke snížení intenzity ztrát způsobených úbytkem biologické rozmanitosti. Bez takové akce dojde k dalšímu zrychlení celosvětové míry vymírání druhů, která je již nyní až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let. „Tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti a představují přímou hrozbu pro lidský blahobyt ve všech regionech světa,“ říká jeden z autorů Zprávy, profesor Josef Settele.

motýli, zahrada, budoucnostRychlost člověkem způsobeného poklesu biodiverzity za posledních 50 let je v lidské historii zcela bezprecedentní. Jeho nejzávažnější příčinou jsou změny ve využívání pevniny a moře, vedoucí ke ztrátě přirozených stanovišť. Na pevnině jde hlavně o vykácení původního lesa či o zastavění přirozených stanovišť domy, komunikacemi či velkosklady. Například v letech 2010 až 2015 bylo na světě vykáceno 32 milionů hektarů tropického pralesa. „V České republice je v tomto směru nejvážnějším nebezpečím snaha různých developerských či politických lobby o minimalizaci rozlohy bezzásahových území (především na Šumavě), která jsou nejvýznamnějšími zbytky přirozených ekosystémů v celé střední Evropě,“ upozorňuje profesor Kindlmann. Dalším aspektem je globální oteplování. Již při zvýšení teploty o 1,5 až 2 °C se populace většiny suchozemských druhů silně zmenší. Tyto změny mohou podstatně zvýšit riziko globálního vymírání. Například při oteplení o 2 °C se odhaduje, že zánikem bude ohroženo 5 % suchozemských druhů, zatímco při oteplení o 4,3 °C již půjde o 16 % druhů.

Změna žebříčku hodnot
Podle sira Roberta Watsona, předsedy IPBES, na zastavení tohoto nepříznivého vývoje ještě není pozdě, ale pouze pokud se o to začneme snažit ihned, a to od lokální až po globální úroveň. K tomu je však nutná zásadní změna v našem žebříčku ekonomických a sociálních cílů a hodnot. Dosud bylo hlavním kritériem rozšiřování ekonomických aktivit, jež vedly právě k poškozování životního prostředí. Nyní půjde především o rozvíjení pobídek pro odpovědnost za životní prostředí, zlepšování zákonů v oblasti životního prostředí a posilování jejich provádění. Zpráva IPBES bude nyní po dlouhé roky vodítkem pro inovaci environmentální politiky více než 130 zemí, které ji v Paříži odsouhlasily. Pokud se podaří prosadit Zprávou navrhované změny – v naší oblasti půjde především o ochranu a rozšíření plochy přirozených stanovišť - je snad možné nepříznivý trend ještě zvrátit.

Některá další zjištění obsažená ve Zprávě:
- Lidskou činností byly významně pozměněny tři čtvrtiny suchozemského a zhruba dvě třetiny mořského prostředí. Dopady byly zpravidla méně vážné v oblastech, jež udržují nebo o něž pečují domorodé národy či místní komunity.
- Více než třetina pevninského povrchu světa je nyní věnována pěstování plodin a chovu dobytka, stejně jako téměř tři čtvrtiny zdrojů pitné vody.
- Urbanizované oblasti se od roku 1992 více než zdvojnásobily.
- Znečištění způsobené plasty se od roku 1980 zdesetinásobilo.
- Do světových vodstev je každoročně vypouštěno 300 až 400 milionů tun těžkých kovů, rozpouštědel, jedovatých odpadů a dalších škodlivin.

Je to velmi nepříjemné čtení. Když nic nezměníme, čeká nás špatná budoucnost, ale ani nezbytná změna není lákavá. Lidstvo si pod sebou řeže větev - jde o narušení ekosystému. Lidé nestojí nad ním nebo mimo něj, jsou jeho součástí a teď už riskují vlastní krky. Jak už jsme napsali, když nebudou opylovači, nebude úroda. Když rozbijete věc, tak ji dáte do opravny a tam ji opraví. Ale druh už nikdo neopraví, znovu nevytvoří. Tři čtvrtiny plodin, které pěstujeme, je potřeba opylovat. Je to hlavně ovoce a zelenina, které potřebujeme, abychom byli zdraví.

Ztráta přirozeného prostředí
Většina druhů hmyzu jsou právě specialisté – žijí pouze ve specifickém prostředí a vyžadují konkrétní rostliny. Pokud tento ekosystém nahradíme např. polem s jednou plodinou, hmyz ztratíme.

Příklad z ČR
motýli, zahrada, budoucnostJasoň dymnivkový je zákonem chráněný motýl, který v Čechách a na Moravě přežívá pouze v několika lokalitách. Donedávna byla jeho populace nejvíce zastoupena v Milovickém lese pod Pálavou, vlivem nevhodné hospodaření Lesů ČR však došlo k jeho rapidnímu úbytku, jak upozornili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. „Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ popsal Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Odborníci se obávají, že jasoň dymnivkový dopadne stejně jako okáč jílkový či hnědásek osikový, kteří již z lokality zmizeli. Paseka po frézování připomíná oraniště. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ popsal Martin Škorpík z České společnosti entomologické. Co odborníci lesákům vyčítají? Nesouhlasí s jejich způsobem těžby dřeva a následným frézováním pasek. Přitom by podle nich stačilo mírně změnit přístup, Jasoňům totiž vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu dříve hospodařilo tisíce let.

Jak můžeme hmyzu konkrétně pomoci?
Málo z nás si uvědomuje, že většina hmyzu jsou samotářští tvorové, např. včely samotářky nemají královnu ani dělnice. Hnízdí v dírách – v půdě v trávě nebo květinovém záhonu, v dírách mrtvých stromů. A přitom vyrobit díry pro včely samotářky je tak snadné.

Výroba hmyzího domečku/hotelu
motýli, zahrada, budoucnost Konstrukce takového ,,hotelu“ je zpravidla dřevěná, příp. betonová či plastová. Vyplněná je různými druhy přírodního materiálu. Záleží na fantazii a umu každého z nás, každopádně však toho na výrobu takového menšího hmyzího hotelu či domečku příliš potřebovat nebudeme, resp. téměř vše najdeme ve volné přírodě. Pokud jde o „pokoje“ hmyzího hotelu a jejich výplň, můžeme využít rákosová stébla, suchou trávu, slámu, mech, nalámané klacíky, bambusové tyče, větve s měkkou dužninou, stonky slunečnic či divizny, staré děrované cihly, dřevěná polínka s navrtanými dírami, dřevěné odřezky, šišky, květináče či polena s vyvrtanými otvory o průměru cca 3-10 mm. Ty postupně vkládáme do dřevěné konstrukce a vytváříme skulinky a chodbičky, tedy ideální pokojíčky pro úkryt, pobyt a život hmyzu.

Zadní stranu hotelu ponecháme „otevřenou“, aby byl prostor pro hmyz přístupný z obou stran. Výjimkou je pouze pletivo v zadní části a případně i přední části, aby se posléze nestal hmyzí hotel „krmítkem“ pro ptáky. Povrch dřeva není zapotřebí nijak ošetřovat. Hmyzí hotel nemusí být nutně příliš velký, pokud na něj v zahradě nemáme dostatek místa, postačí i miniatura ve velikosti ptačí budky.

Nejčastějšími obyvateli hmyzího hotelu bývají již zmiňované včely samotářky, čmeláci, některé vosy, motýli, pestřenky, zlatoočky, škvoři či slunéčka sedmitečná. Takovéto hotely mohou vyrobit i děti, například jako součást školního projektu. Včely, které v nich žijí, nebodají, takže odpadají obavy o zdraví. V ideálním světě by byl v každé zahradě takovýto včelí hotel – obyvatelé by nikomu neublížily a udělaly by hodně dobrého.

Dále bychom měli alespoň na části pozemku, zahrady vysadit louku a méně často sekat trávu.

motýli, zahrada, budoucnostZa úbytek užitečného hmyzu můžeme i my, co máme perfektně střižený anglický trávník. Ten je právě pro hmyz nezajímavý a včelky ani motýli se na něm nenapasou. Dříve byly rozkvetlé louky samozřejmostí, dnes se pravidelným sečením připravujeme nejen o krásu kvetoucích lučních květin, ale následně i o bohatou úrodu ovoce a plodové zeleniny. Společně s loukami vymizely různé druhy hmyzu včetně motýlů, brouků, kobylek, což následně narušilo přirozený potravní řetězec i pro další drobné živočichy, jako jsou ptáci, drobní savci, hlodavci, plazi a obojživelníci, kterých z naší přírody také rapidně ubývá.

Květnatou louku bohužel nevytvoříme jenom tím, že přestaneme své trávníky často kosit a necháme je vyrůst. Můžeme se o to pokusit pouze omezeně, např. holá místa můžeme osít osivem na květnaté louky, kterých je několik druhů. Nejlepším obdobím pro zakládání květnaté louky je jaro a podzim. Půdu připravte stejně, jako na výsev trávníku, osivo rovnoměrně rozházejte a jemně zapravte hráběmi do půdy. Osivo nevysévejte příliš hustě, rostlinky potřebují dostatek prostoru, aby se mohly dobře vyvíjet. Louka plně kvete až v druhém roce po výsevu. Příprava půdy pro květnaté louky je stejná jako pro trávníky.

motýli, zahrada, budoucnostLouky sečeme většinou dvakrát ročně. První seč má proběhnout na přelomu května a června, se sběrem. To je v době, kdy ještě nejsou tak vysoké teploty a rostliny mají šanci se vzpamatovat a vytvořit nějakou zelenou hmotu na léto. Už v červenci a v srpnu jsou tyto plochy zelené. Jsou nízké, moc nerostou, ale jsou zelené. Další seč má proběhnout v září, zase se sběrem. Držíme pravidlo, že budeme sekat včas a nebude to při vysokých teplotách, maximálně do 26 °C. Při vyšších teplotách by se sekat nemělo.

Jak by tedy měla vypadat ideální zahrada? Je v ní hodně ovocných stromů, záhony se zeleninou, bylinkovou částí. V jednom z rohů zahrady je louka, v druhém kompost a dále jezírko nebo pítko, samozřejmostí je hmyzí hotel a ptačí budka. Zahrada je plná života, motýlů a včel. Trávník je vyšší, rostou v něm pampelišky a mnoho jiných květů. Chce to jen mírnou změnu myšlení, aby si lidé uvědomili, že trávník nemusí být vždy dokonale posekaný a rovný. Pokud si zničíme životní prostředí, znečistíme půdu, řeky a vzduch a vyhubíme opylovače, potom nebude záležet na tom, jak se daří ekonomice, protože všechno zkolabuje a nebudeme mít co jíst. Prosím dívejme se do budoucnosti a nazírejme na věci v souvislostech.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://www.avcr.cz
https://denikn.cz
https://www.novinky.cz/domaci/511217-lesy-cr-nechteji-motyle-na-palave-jich-zlikvidovaly-tisice.html
https://living.iprima.cz/zahrada/navod-jak-vytvorit-jedly-travnik
https://www.vcelkysamotarky.cz/
https://ekolist.cz



Články a tiskové zprávy z roku 2019

20.11.2019 Záchrana stromů? Recyklací papíru nebo spíše omezením naší spotřeby?
4.11.2019 Dva projekty ekocentra podpořené městem Kralupy nad Vltavou

29.10.2019 Noví patroni z nízkoprahu
25.10.2019 Ekologické souvislosti – jak můžeme pomoci
23.10.2019 Šesťáci z Komendy si zasadili svůj strom v Husově parku
18.10.2019 Biodynamické hospodaření - harmonie mezi přírodou a zemědělstvím
9.10.2019 Uložení zahrady k zimnímu spánku
8.10.2019 Podzimní výsadba ryb do Labe
7.10.2019 Děti pomáhaly přírodě úklidem odpadků
3.10.2019 Ekologie pro nejmenší

30.9.2019 Semináře o odpadní vodě
25.9.2019 Vánoční soutěž je opět tady
23.9.2019 Čištění odpadních vod
17.9.2019 Počet lidí na planetě Zemi roste, bude i v budoucnu dost jídla pro všechny?
16.9.2019 Akce ekocentra na konci léta

27.8.2019 Velkovýroba zeleniny a ovoce
21.8.2019 Všimli jste si také, jak nám ubývá včelek a motýlů? Pojďme jim společně pomoci
6.8.2019 Pěstitelské práce zpět do škol

23.7.2019 Přichází konec doby klecové?
15.7.2019 Tipy na ekodovolenou
3.7.2019 Reportáž: Na návštěvě SONNENTORu v Čejkovicích

27.6.2019 Akce Ekocentra v měsíci červnu
20.6.2019 Ekologické toalety
12.6.2019 Zelený Oskar - unikátní biotechnologie HYDAL je vyroben z použitého fritovacího oleje

27.5.2019 Ostrovní domy - domy bez nutnosti připojení na inženýrské sítě
22.5.2019 Jak pomoci životnímu prostředí
20.5.2019 Jak dopadl první ročník Velikonoční soutěže?
9.5.2019 Labe v Neratovicích opět ožilo

30.4.2019 Přijetí nových Patronů – Dvořákovo gymnázium a SOŠE Kralupy
28.4.2019 Oslavy Dne Země s AVE Kralupy s.r.o. na ZŠ Třebízského
23.4.2019 Úklid se ZŠ Jodlova
11.4.2019 Trávník nebo kvetoucí louka?
3.4.2019 Dobrovolnické úklidové akce přírody

21.3.2019 Děti a příroda patří k sobě a proto je tu projekt Ekoškola
12.3.2019 Jak probudit dešťovou vílu

28.2.2019 Velikonoční soutěž je tady
19.2.2019 Slušná firma
14.2.2019 Setkání Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj
8.2.2019 Světelný smog

16.1.2019 Klimatická změna a proč je přehlížena
11.1.2019 Povede se nám vyčistit města od nedopalků?
7.1.2019 Zajímavosti z oblasti ekologie
2.1.2019 Oceány bez plastů?

leaf