Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA - 16.7.2018, 13:40
Flérování z důvodu poruchy zařízení provozního souboru 2517 na provozu 1. Doba trvání: 8 hodin.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Plínky, plenky… jde to i bez nich

10. května 2018

plenyAť už miminko teprve čekáte anebo už ho máte doma, určitě řešíte jeho hygienické potřeby a zamýšlíte se nad tím, jaké budete používat plenky. Někteří z nás zároveň přemýšlí o jejich dopadu na životní prostředí = odpadu. Dnes existuje mnoho způsobů, jak pohodlně zvládnout přebalování, s pomocí ekoplen anebo použití tzv. bezplínkové metody.

Britská agentura pro životní prostředí uveřejnila v roce 2008 studii, porovnávající uhlíkovou stopu výroby a používání látkových a jednorázových plen. Závěr?

- v případě praní látkových plenek při 60 °C a "přírodním" sušení na šňůře jsou látkové pleny více než 2x energeticky úspornější,
- v případě praní na 90 °C a sušení v elektrické sušírně je výsledek opačný – látkové pleny jsou téměř 2x energeticky náročnější než jednorázové.

Jednorázové

plenyModerní jednorázové plenky se obvykle vyrábí z látce podobného vodotěsného obalu, vlhkost odvádějící vnitřní vrstvy a absorbujícího vnitřního jádra. První zmínka o jednorázové plence se objevila již v roce 1942 ve Švédsku. První jednorázové plenky měly vnitřek z mnoha vrstev kapesníkového papíru a byly schopny udržet 100 ml moče, což představuje asi jedno močení. Po roce 1960 se začala pro absorpční jádro používat celulóza a jednorázové plenky se staly populárnější u rodin, které si je mohly dovolit. Od sedmdesátých let se začaly masově vyrábět i pro dospělé. Do České republiky se dostaly až v 90. letech.

Jednorázové plenky z reklam, předstihly prakticky v celém vyspělém světě v prodeji látkové plenky. Mají bohužel ke všem výhodám, jedno velké ALE. Jednorázové plenky se těžko zpracují a jejích materiály se v odpadní skládce podle některých studií rozloží asi až za 500 let. Protože jednorázové plenky odvádějí vlhkost od těla dítěte, děti někdy nepoznají, že jsou vlhké, což může být důvod, proč se tyto děti učí na toaletu později, cca až od 3 let. Za tu dobu mohou spotřebovat až 8 000 jednorázových plenek. I když látkové plenky stojí víc za kus, jednorázové plenky jsou v dlouhodobé perspektivě mnohem dražší.

Jednorázové plenky obsahují chemikálie pro zlepšení absorpce a sání vlhkosti od kůže. I když tento systém udržuje kůži suchou, může ji i dráždit. Pro ochranu prádla je v plence nepropustný polyethylen, vnitřek je tvořen savým jádrem z buničiny, pro zvýšení nasákavosti je přidán gelový super absorbér polyakrylát sodný, nejspodnější vrstvu tvoří propustný polypropylen.

Dnes už si málokterá matka dokáže představit život bez pohodlných jednorázových plen, ale to pohodlí je vykoupené kupou odpadu, které po nás zůstane a která je dlouhodobě nerozložitelná.

Jednorázové ekopleny

Naštěstí se ale čím dál více žen/matek začíná vracet k přírodním prostředkům i v péči o děti. Nadšenci, kteří hledají ekologické alternativy konvenčních rychloplen si mohou pohodlně vybrat z vícero variant. V čem jsou ekopleny lepší než konvenční? Samozřejmě panují předsudky, že přírodní pleny jsou drahé, mají horší savost a prostě dítěti nestačí. Dnešní ekologické jednorázové pleny jsou i přes svůj přírodní původ vysoce savé a pohodlné a nechávají dětskou pokožku volně dýchat. Oproti konvenčním jednorázovým plenám neobsahují dráždivé chemické látky, nejsou běleny chlorem ani neobsahují chemické látky zvyšující absorpci. Díky svému složení jsou ekologické jednorázové plenky snadno rozložitelné a zbytečně nezatěžují životní prostředí. Nejčastěji se používá bambusové vlákno nebo biobavlna a jako vrchní vrstva ekoplasty z rostlinného (bramborového nebo kukuřičného) škrobu. Tyto materiály pocházejí ze snadno obnovitelných zdrojů a jsou přirozeně rozložitelné v přírodě. Pokud chcete zanechat co nejmenší ekologickou stopou, můžete si koupit i plně kompostovatelnou variantu. Výrobci samozřejmě nedoporučují dávat veškeré plenky do kompostu, protože by se mohl jejím množstvím znehodnotit. Ale ekoplasty se zcela běžně používají ke kompostování a následně jako hnojivo pro pěstování rostlin.

plenyDalší možností je návrat k látkovým bavlněným plenkám, na kterých naše generace vyrostla.

Moderní látkové pleny jsou příjemné a šetrné k pokožce miminka, jsou zdravé, krásné a jejich používání je stejně jednoduché jako u jednorázových plen. Péče o ně je téměř stejná, jako u miminkovského oblečení. Látkové plenky za svůj život nahradí stovky jednorázových plen. Jsou tak nejšetrnější variantou pro přírodu. Před prvním použitím je vyperte na 95 °C. Poté perte nejlépe na 40 °C.

Schopnost absorbovat kapaliny, se může zvýšit použitím speciálních separačních vložek. To je užitečné pro děti, které své plenky silně promočí, nebo když není možné plenky často měnit. Separační plena pomáhá ochránit látkovou plenu před znečištěním, stolici vyklepnete rovnou do WC a „separačku“ pak vyperte s ostatními plenami. Na fleecové separační plenky se nedoporučuje používat mýdlové čisticí prostředky. Plenka je vyrobena ze 100 % polyesteru - tzv. mikropolar fleece. Můžete použít vkládací plenu, která je vyrobená ze 4 vrstev velmi savého bambusu a v kombinaci s bavlnou několikanásobně zvýší savost jiné pleny.

Existuje plno různých svrchních kalhotek, např. natahovací vlňáčky. Ty jsou pletené a dítku se jednoduše natáhnou přes látkovou plenku. Jsou vyrobené ze 100 % vlny, a díky tomu nedráždí pokožku a jsou krásně prodyšné. O nepromokavost materiálu se stará přirozeně obsažený lanolin. Nemusíte se tak obávat, že dojde k proniknutí vlhkosti z plenky na oblečení. Vlna má také výborné antibakteriální a termoregulační vlastnosti. V zimě zahřeje, v létě naopak zabrání pocení, a tím i vzniku nepříjemných opruzenin. Vlňáčky není třeba často prát. Použitá vlna má samočisticí schopnosti díky obsaženému lanolinu, takže kalhoty stačí po použití vyvětrat na čerstvém vzduchu.

plenyJako prevence podráždění kůže nazývané opruzení má být plenka vyměněna co nejdříve po ušpinění (zvláště od výkalů). Během výměny po vyčištění a usušení zadnice se používá i dětský olej, ochranný krém nebo dětský zásyp na redukci podráždění. Nejlepší metoda na prevenci a léčbu plenkové vyrážky je vystavit zadnici vzduchu a slunci co nejčastěji. Existují též speciální krémy obsahující složky jako oxid zinečnatý, které se mohou použít na léčbu plenkových vyrážek. Před odložením plenky, buď do plenkové nádoby na praní, nebo odpad, je nutno oddělit co nejvíc výkalové hmoty do toalety, aby se zabránilo kontaminaci odpadních skládek a spodních vod.

Bez plínek

Bezplenková komunikační metoda (anglicky elimination communication - komunikace o vyměšování) neboli metoda přirozené hygieny kojenců, je využívána na celém světě (především v méně rozvinutých zemích) a je založena na tom, že své potřeby vyměšovat jsou si miminka vědoma již od narození, dávají tuto potřebu najevo, komunikují o tom a je jen na rodičích, aby tyto signály rozpoznali a miminku umožnili v poloze klubíčka čůrat a kakat mimo plenku. Nejedná se tedy o posazování a učení na nočník zkušeností či snad dokonce nucení vylučovat. Většina rodičů využívá jako pojistku k bezplenkové komunikační metodě jednorázové nebo látkové pleny.

Výhody bezplenkové komunikační metody

- komunikace: důvěra v projevy, pláč dítěte
- hygiena: dítě stráví minimum času ve znečištěné pleně
- prevence a úleva při kojenecké kolice: v klubíčku se miminku snáze vylučuje i prdí
- ekologie a ekonomika: nižší spotřeba plen
- kontrola nad zdravotním stavem dítěte: přehled o četnosti, množství a o vlastnostech moči a stolici děťátka

Jak s bezplenkovou komunikační metodou začít?

Již novorozenci dávají svoji potřebu vylučovat různými způsoby najevo a dokážou svěrače vědomě uvolnit. Nejsou ale schopni ještě potřebu vylučovat zadržet, tato schopnost se vyvíjí postupně později. S bezplenkovou komunikační metodou je ideální začít ihned od narození, nicméně lze i kdykoliv později. Pokud ale není na projevy dítěte reagováno, postupně potřebu vylučovat přestane signalizovat, obvykle toto chování vymizí po 4. měsíci.

Jestliže rodiče nebo jiný opatrovatel miminku naopak mimo plenku vylučovat umožňují, signály se obvykle zvýrazňují a děťátko je časem schopné od prvních signálů potřeby vylučovat do uvolnění svěračů vydržet déle a déle, časem kojenec vydrží počkat až několik minut. Bezplenkovou komunikační metodu je možné praktikovat i jen částečně, např. jedním z rodičů, pouze část dne či jen doma.

Signály dítěte mohou být různě silné a nápadné a s věkem se měnit, jedná se např. o upřený nebo nepřítomný pohled, nezvyklé zklidnění, různé zvuky, grimasy, vrtění se, specifický pláč, později, jak dítě roste a vyvíjí se, může nastoupit znakování, první znaky, tedy i nějaký pro vylučování, je možné dítěti ukazovat již kolem 6. až 8. měsíce, ono ho pravděpodobně začne později používat pro vyjádření své potřeby vylučovat ještě mnohem dříve, než se naučí mluvit. Kojenci obvykle nejvíce močí ráno a dopoledne, po jídle a po nebo při kojení), novorozenci močí i více než dvacetkrát za den (i 10 až 20 minut), půlroční děťátko obvykle potřebuje močit každou hodinu nebo déle, jen výjimečně děti vylučují v hlubokém spánku, většinou se nejprve alespoň částečně proberou. Děťátku sundejte plenku a podržte ho nad vhodnou nádobou (záchodem, miskou, umyvadlem) či venku nad trávou v klubíčku. Klubíčko je pro miminko vhodná a fyziologická poloha.

Je velmi vhodné dávat dítěti signál, že už může začít vylučovat, uvolnit svěrače. Jedná se o nějaký zvuk, který bude specifický pro tuto činnost a nepůjde snadno zaměnit za jiný. Z počátku miminko začne vylučovat ihned po rozbalení plenky či chycení do klubíčka, proto tento zvuk použijte v tuto chvíli. Časem již dítě vydrží počkat až do zaznění signálu.

Určitě je dobré v klidu vyzkoušet a pokračovat jen když vám to oběma vyhovuje a hlavně vás to nestresuje.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
Ingrid Bauer - Bez plenky
www.modrykonik.cz
https://cs.wikipedia.org/
www.biooo.cz
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/neni-absorber-vlhkosti-v-plenach-polyakrylat-sodny-skodlivy



Články a tiskové zprávy z roku 2018

28.6.2018 Letošní první ekovycházka
26.6.2018 Do čeho se obléct?
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
12.6.2018 Ekocentrum na Dnech Kralup
11.6.2018 Beseda o přírodě na Kralupsku
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

31.5.2018 Včelařem na rok na zkoušku
17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf