Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

SPOLANA a.s. - 15.11.2018, 7:30
z důvodu najíždění provozu kaprolaktam a přechodného přebytku páry v podnikových rozvodech, dochází ke zvýšeným emisím hluku. Není nutno přijímat žádná mimořádná opatření. Velmi se však za možné nepříjemnosti omlouváme. Nehrozí nebezpečí ohrožení zdraví obyvatel přilehlých obcí.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Dokáží rostliny komunikovat?

18. července 2018

rostlinyKomunikace mezi lidmi je samozřejmostí, je zřejmé, že se mezi sebou dorozumívají i zvířata. Jak je to ale s rostlinami? Tajemný a tichý svět rostlin je pro nás stále velkou záhadou. Rostliny se nemohou pohybovat, to znamená, že nemohou před nebezpečím uprchnout, nemohou se přesunout ke zdroji živin, který je od nich jen několik metrů, nemohou se ukrýt před horkem ani vedrem apod. Přestože se rostliny musí potýkat s těmito překážkami, které někdy přímo ohrožují jejich existenci, zabydlely se na většině povrchu Země a nevypadá to, že by je živočichové v dohledné době vyhladili. Co jim pomáhá přežít? Mají rostliny schopnost komunikace?

Rostliny vidí
Ačkoliv nemají oči, mají rostliny zrak. Byliny i dřeviny vidí díky fotoreceptorům. Ty jim umožňují vnímat, zda je světlo či tma nebo z jaké světové strany sluneční paprsky dopadají. Některé rostliny, například rod Huseníček (Arabidopsis), má dokonce 11 druhů fotoreceptorů – na rozdíl od člověka, který si musí vystačit se čtyřmi.

Rostliny cítí
rostlinyUž před 50 lety byl učiněn objev, na jehož základě lidé začali mluvit k rostlinám, vyjadřovat jim svou náklonnost. Pomocí technologie detektoru lži zjistil Cleve Backster, že rostlina, která byla svědkem utrpení druhé květiny, projevovala strach. Jak dále popisuje ve své knize „Tajný život rostlin“, rostliny prožívají pocity štěstí při zalévání a dokonce mají schopnost číst lidské myšlenky.
Jednou Backster přemýšlel o tom, jaký další pokus by na rostlinách vyzkoušel a pomyslel na hořící listy rostliny. V tu chvíli, když o poškození rostliny přemýšlel, rostlina začala na detektoru ukazovat reakci strachu. Přestože rostliny nemají mozek ani nervový systém, jaký můžeme pozorovat u vyšších organismů, dokáží cítit, myslet a komunikovat pomocí alternativních systémů formou elektrických signálů.

Pamatují si rostliny?
rostliny Tým vědců z University of Western Australia (UWA) prováděl pokusy s citlivkou stydlivou (Mimosa pudica jejíž unikátní vlastností je sensibilita listů, které se při ohrožení zavírají a sklápějí. Tímto způsobem lze snadno pozorovat reakci rostliny na podněty. Vědci shazovali z výšky květináče s citlivkou do měkké pěny, aby rostliny šokovali, ale neublížili jim. Cílem pokusu bylo dokázat, zda si budou citlivky pamatovat, že jim nehrozí nebezpečí. Po několika pádech rostliny přestaly reagovat a naučily se tak, že akce není nebezpečná. Testy byly prováděny na různých rostlinách po odlišnou dobu. I po měsíci si rostliny vzpomněly na předchozí lekci, kdy se naučily, že není třeba na pád reagovat, což je důkaz jejich dlouhodobé paměti.

Rostliny dokonce sdílejí paměť napříč generacemi. Ukázala to studie, při níž některé rostliny lépe reagovaly na stres, který zažily jejich předchozí generace. Zatímco krátkodobá paměť mucholapky funguje na principu elektrických impulzů, dlouhodobější druhy vzpomínek jsou genetické. Změny se zapisují do DNA, a tím se vzpomínky přenášejí na další generace.

Rostliny mohou mluvit
Schopnost vnímat zvuk a vibrace je obecně považována za ukazatel rozvinutější formy vědomí. Ve studii publikované v Oxford Journals v roce 2012 však Dr. Gagliano vysvětlila zvukové vlny, které produkují rostliny. Původně byly tyto zvukové vlny hodnoceny jako reakce dané rostliny na dehydrataci. Ale Dr. Gagliano podala důkaz, že rostliny vytvářejí zvuky nezávisle na dehydrataci a na procesech souvisejících s kavitací.
Dalším způsobem komunikace rostlin je jejich kořenový systém a houby, které žijí v kořenech. Při napadení rostliny škůdcem, jakým mohou být například mšice, začne rostlina vylučovat těkavou látku, která má za úkol odpudit samotného škůdce a přilákat jeho nepřátele. Pomocí houbových vláken na kořenech informuje rostlina o nebezpečí všechny ostatní rostliny, které jsou s ní pomocí kořenového systému propojeny.

Chemické signály
Rostliny spolu komunikují také pomocí chemických signálů. Různé chemické látky, které rostliny dokáží produkovat, v případě potřeby uvolňují do vzduchu a upozorní tak rostliny v okolí na různá nebezpečí, kterým může být například útok predátorů. Rostlina, která je požírána predátorem, varuje pomocí uvolňované chemikálie ostatní rostliny před nebezpečím. Okolní rostliny jsou pak schopny zareagovat nejrůznějším způsobem, mohou například vytvořit sloučeniny, které způsobí jejich horší chuť, nebo dokonce svěsí listy a tím nejsou pro predátora lákavé.

rostlinyPodobně rostliny ovlivňují svoje zrání. Pokud dozrají současně, tak mají větší šanci ubránit se útokům predátorů. Izraelský biolog Daniel Chamovitz se zaměřil na dozrávání již utržených plodů a dokazuje, že když dáte nezralý plod do blízkosti již zralých plodů, dozraje mnohem rychleji, než kdyby byl o samotě. Zralé ovoce totiž uvolňuje do vzduchu feromony, které „ucítí“ nezralé ovoce a začne rychleji zrát.

Molekulární slovník
Vědec z oddělení molekulární ekologie z institutu Maxe Plancka v Německu Ian Baldwin se zaměřil na komunikaci rostlin prostřednictvím slovníku nukleových kyselin. Vědci z jeho týmu zjistili, že rostliny mohou komunikovat pomocí malých ribonukleových kyselin smRNA. Tímto způsobem mohou rostliny odradit škůdce, bránit se útoku predátorů nebo požádat o pomoc okolní rostliny. Vědci zkoumali slovník smRNA na divokém tabáku (Nicotiana attenuate) a objevili více jak sto tisíc jednotlivých slov, kterými se rostliny mezi sebou dorozumívají.

rostlinyDále bylo zjištěno, že včelám rostliny signalizují pomocí elektrického pole, ze kterého květu byl nektar vysát a z kterého ne. Rostlina umí podat zprávu o svém napadení pomocí těkavého methyljasmonátu, po jehož zaregistrování sousedky začnou do svých listů pumpovat jedovaté látky. Podobným způsobem probíhá domluva rostlin s predátory svých predátorů. Bob vikev zase umí kolemstojícím povědět o svých trablech se mšicemi. Zprávu předávají podzemním telefonem, v němž signál přenášejí vlákna hub. Některé rostliny slyší. Když jim pustíte ze záznamu zvuk chroupající housenky, začnou se preventivně bránit.

Semena některých asijských rostlin dokážou naplánovat své vyklíčení přesně na začátek monzunových dešťů. Vycítí totiž požár, který si racionálně zdůvodní asi takto: někde hořelo, což se stává nejčastěji v předmonzunovém období, bylo by tedy vhodné nastartovat klíčení a zakořenit v době přicházející vláhy.

Ačkoliv se to na první pohled nezdá, rostliny mají velmi rozsáhlý a propracovaný komunikační systém, který by možná předčil i komunikaci lidskou, kdybychom rostliny mohli slyšet. Přesto, že se vědcům zatím nepodařilo rozluštit tajemství vnímání rostlin, je i tak patrné, že jsou stromy, byliny i keře komplexními organismy, které nás v budoucnu možná ještě ledasčím překvapí.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
http://www.enviweb.cz/rss/103980
https://www.national-geographic.cz/clanky/o-cem-premysli-rostliny-podle-biologa-jsou-inteligentni-a-dokazi-i-komunikovat.html
https://21stoleti.cz/2017/05/18/rostliny-vidi-slysi-i-citi/



Články a tiskové zprávy z roku 2018

1.11.2018 Jaký máte vztah k přírodě?

30.10.2018 Jak si žije strom?
23.10.2018 Legislativa a odpady
19.10.2018 Děti opět vysazovaly ryby
16.10.2018 Jak uspořit energii v domácnosti?
12.10.2018 Beseda Zelená domácnost
2.10.2018 Podzimní Zaměstnanecké dny
1.10.2018 Kdo letos zhotoví nejhezčího anděla?

26.9.2018 Kralupské ekocentrum vysadilo lípu srdčitou a vyhodnotilo soutěž
24.9.2018 Konzumace masa ničí planetu
20.9.2018 Zdravé sáčky, boxy na svačiny a láhve na pití
19.9.2018 Na ekovycházce s Kulíšky
17.9.2018 Den patronů ze ZŠ Jodlova

20.8.2018 Mikroplasty v prostředí
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní

18.7.2018 Dokáží rostliny komunikovat?

28.6.2018 Letošní první ekovycházka
26.6.2018 Do čeho se obléct?
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
12.6.2018 Ekocentrum na Dnech Kralup
11.6.2018 Beseda o přírodě na Kralupsku
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

31.5.2018 Včelařem na rok na zkoušku
17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf