Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

Unipetrol RPA, rafinérie 21.5.2018, 13:09
Zahájeno flérování z důvodu postupného najíždění výrobních jednotek po zarážce. Doba trvání události:
do 25.05. 2018

Unipetrol RPA, rafinérie 15.5.2018
V současné době probíhá po téměř dvouměsíční odstávce kralupské rafinerie opětovné najíždění zařízení do provozu. Bohužel tento proces může být nárazově doprovázen pachovými efekty či zvýšeným flérováním. Uvádění zařízení do provozu je prováděno v souladu s provozním řádem. Za všechny nežádoucí efekty se omlouváme. Děkujeme za trpělivost a porozumění.

MERO ČR, a. s. 3.4.2018
Dnes byla zahájena inspekce ropné nádrže H07 o objemu 100 tis. m³ na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi. Před vlastní inspekcí nádrže proběhne čištění, během kterého se mohou, v závislosti na klimatických podmínkách, uvolňovat do ovzduší zbytky lehkých uhlovodíků způsobující nepříjemný zápach. Proces čištění nádrže potrvá do 30. června 2018 s tím, že problematická fáze, kdy může být zápach detekován, proběhne zhruba v období od 9. – 30. dubna 2018. Stejně jako v předchozích letech aplikujeme moderní technologii odstraňování lehkých uhlovodíků z nádrže tak, aby dopad na okolí byl minimální.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

Živá zahrada

23. dubna 2018

živá zahradaZároveň s tím jak mizí tradiční volná krajina, začali mnozí lidé podporovat přírodu ve svých zahradách a později se tyto principy uplatnily i u velkých projektů, jako jsou parky nebo jiná veřejná zeleň ve městech. Přírodě blízké zahrady se těší stále větší oblibě. Neznamená to, že by přirozeným zahradničením ztrácely pozemky na půvabu nebo byly neupravené, spíše naopak. V tomto článku vám nabídneme několik možností, jak své zahrady upravit a oživit, přilákat do nich volně žijící živočichy, aby se tak prostřednictvím živé zahrady alespoň částečně vrátila příroda zpět do lidské blízkosti.

Přírodní zahrada by měla do značné míry fungovat jako samostatný ekosystém s minimálními zásahy zvenčí. Měla by obsahovat prvky lesa, louky i vodní plochu, aby zde panoval vlastní koloběh na základě přirozených regulačních mechanismů. To vše zajistí co největší druhová bohatost rostlin i živočichů. Neměly by zde chybět ovocné stromy, rozmanité trávy, byliny, léčivé rostliny, zelenina a koření, protože i přírodní zahrada má přinášet užitek a obohatit naši kuchyni.

Rady pro živé zahrady
živá zahradaPři tvorbě přírodní zahrady je vhodné používat pórovité propustné materiály, jimiž se voda může vsakovat do půdy, zatímco pevné plochy by ji zbytečně odváděly pryč. Úrodnost půdy lez vylepšit vlastním vyzrálým kompostem, hnojem nebo zeleným hnojením. Místo umělých hnojiv prospívá rostlinám jícha z kopřiv, bršlice či z jiných rostlin. Samozřejmou součástí přírodní zahrady by měly být nádoby na zachycování dešťové vody, která rostlinám prospívá nejvíce. Pokud vyčleníme alespoň malý kus nebo kout zahrady přírodě a necháme jí tam hospodařit bez našich zásahů, stane se takový kout brzy oázou divočiny pro vše živé kolem. Sázejte jen původní české byliny, keře a stromy, které do naší krajiny patří, porostou dobře a rychle bez potřeby velké péče. Ponechte na zahradě stát vzrostlé stromy a alespoň jeden starý uschlý strom, bývají domovem mnoha užitečných hmyzích obyvatel, ptáků apod. Nesekejte trávu zbytečně často, nejlepší pro živou zahradu je louka sekaná kosou. Delší tráva poskytuje skrýš mnoha zvířatům, louka je plná života na rozdíl od trávníku, kde nepřežije nic než tráva. Sázejte takové rostliny, které mají plody užitečné pro nás, ale i pro zvířata. Živá zahrada potřebuje především porozumění a pochopení vztahů a souvislostí – ostatně jako příroda sama.

Ze živé zahrady je třeba vyloučit všechno, co přírodě neprospívá. Nepoužívat pesticidy, lehce rozpustná minerální hnojiva ani chemické postřiky proti škůdcům. Chemické přípravky totiž často poškozují životní prostředí a škodí i užitečným drobným živočichům, kteří pro nás vykonávají na zahradě důležitou službu. Tyto užitečné pomocníky naopak musíte na svou zahradu přilákat a hýčkat si je.

Hmyz
živá zahradaMezi největší pracanty, kteří nám na zahradě pomáhají bez nároku na honorář, patří hmyz. Například jediná larva slunéčka sedmitečného za dobu svého života (asi 20 dní) sežere 400–800 drobných škůdců. Jediná larva zlatoočky je schopna spořádat 200–500 mšic a jiných škůdců. Vyhlášeným nočním lovcem mšic je škvor. Velké množství pavouků nás zbaví škůdců, které ohrožují naše rostliny. Malincí roztoči jsou dokonce využíváni v biologické ochraně proti sviluškám, vlnovníkům a třásněnkám. Mezi hmyzem jsou užitečné i některé ploštice, lovčice, brouci střevlíci. Na zahradě jsou samozřejmě zapotřebí i včelky nebo čmeláci, kteří zajišťují opylení rostlin, a tedy úrodu plodů. Ale také vosy, sršni, kutilky, hrabalky a vosičky přinášejí užitek, s nimi pestřenky nebo bejlomorky. Chcete-li tyto užitečné živočichy přilákat k vám na zahradu, nabídněte jim ubytování v podobě domečků pro hmyz.

Ptáci
živá zahradaDalšími velkými pomocníky v živé zahradě jsou sýkorky, červenky, rehkové, pěnkavy a další zpěvní ptáci. Živí se hmyzem a v době krmení mláďat pochytají velké množství mšic, housenek, červů a larev. Někteří ničí také semena plevelů. Do svých zahrad je můžete nalákat na stromy a keře s bobulemi, budky, pítka a v zimě na krmítka s různými druhy semínek. Velmi užiteční jsou také draví ptáci - káně, poštolky, sovy, puštíci, kalousi a jiní.

Další pomocníci
Pro zdravé zahradničení jsou nepostradatelné žížaly. Svým trávením neustále přeměňují organický a anorganický materiál v půdě na humus, který obsahuje velké množství živin pro rostliny. Svými chodbičkami žížaly provzdušňují půdu a umožňují přísun vody ke kořenům rostlin.

Boj s přemnoženými plži nám pomohou vyhrát ještěrky a žáby. Žerou také červy, larvy a hmyz. Žáby potřebují kombinaci vody a souše. Nejsnáze je přilákáme jezírky s hustým porostem kolem břehů. Ještěrky zase potěší kamenné skalky a zídky, na kterých se mohou vyhřívat na sluníčku. Na slimácích si pochutná i ježek. Je vhodné mu v koutě zahrady nachystat hromadu větví a listí. Tu budou moci navíc obydlet i další užiteční tvorové, zejména nejrůznější brouci.

V živé zahradě bychom neměli používat rašelinu, protože těžba rašeliny v přírodě je velice destruktivní. Pro rostliny vyžadující chudý a kyselý substrát lze použít kompost z bukového či dubového listí, případně z mladých větviček jehličnanů. V případě ovocných stromů je vhodné pěstovat původní krajové odrůdy, které jsou nejlépe adaptované na místní podmínky, netrpí nemocemi a nabízejí bohatost vůní a chutí ovoce našich babiček a prababiček.

živá zahradaNerozšiřujte rostliny z naší zahrady do přírody! Nikdy nemůžete vědět, zda tam tato konkrétní rostlinka patří a jak by mohla ovlivnit své okolí, kdyby se v přírodě uchytila. Neizolujte si zahradu od okolí budováním neprostupných plotů. Máte-li zděný plot, vytvořte do něj alespoň otvory, které umožní živočichům prostupovat z okolní krajiny a navracet se do ní. Bez toho se k nám ježci či obojživelníci nedostanou. Ideálním řešením je samozřejmě plot živý, tvořený z našich původních bobulovitých dřevin.

Pokud se rozhodnete přiblížit svou zahradu alespoň trochu přírodě, určitě se vám vaše snaha v dobrém vrátí. Budete mít nejen zdravější ovoce a zeleninu, dobrý pocit z toho, že váš pozemek kypí životem, ale také přispějete k udržení biologické rozmanitosti, která je podmínkou udržitelného rozvoje.

Mezinárodní den biologické rozmanitosti – 22. květen
živá zahradaOslavy tohoto dne mají napomáhat k šíření znalostí o smyslu a poslání Úmluvy o biologické rozmanitosti, která má tři základní cíle: ochranu biologické rozmanitosti všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí, udržitelné využívání jejích složek, spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Posláním úmluvy je rozvoj národních strategií ochrany a udržitelného využití biologické rozmanitosti. Bývá často označována jako klíčový dokument udržitelného rozvoje.

Soutěž Živá zahrada
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jehož členem je i Ekocentrum Kralupy, pořádá soutěž Živá zahrada pro každého, kdo má zahrádku, chce jí sdílet s divokými živočichy a být tak přírodě dobrým sousedem. Cílem soutěže je motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad i pro potřeby volně žijících živočichů. Prostřednictvím Živé zahrady se tak alespoň částečně vrací příroda zpět do lidské blízkosti.

Pokud se chcete soutěže zúčastnit, přihlaste se do jarního kola, které proběhne ve dnech 25. až 27. 5. 2018, pro školní zahrady od 21. do 25. 5. 2018. Úkolem soutěžících je pozorovat v předepsaných soutěžních termínech na své zahradě různé druhy živočichů, zaznamenat je do mapovací karty a odeslat výsledky pozorování ČSOP. Více informací o soutěži najdete zde.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2018

17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf