Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Kralupy nad Vltavou-sportoviště
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Je libo cvrčka či kobylku?

Je libo cvrčka či kobylku?



Vyvěšeno: 24. 11. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 57-2021

cvrcek.jpgJe libo cvrčka či kobylku?

Jak se říká, jíme i očima. Připravený pokrm má být dobře uvařen, ale také hezky naservírován. Smažení cvrčci pro nás sice na první pohled příliš vábně nevypadají, ovšem podle nejnovějších poznatků je jejich konzumace pro trávící systém člověka velmi prospěšná. A jejich pěstování - chování je rychlé, efektivní a ekologické.

Ač se to na první pohled nezdá, dost možná se taková hmyzí strava stane otázkou budoucího lidského přežití. V pojídání cvrčků a pavouků nám totiž brání jen mentální bariéra. Stačí překonat první dojem a pak už brouky nebo cvrčky sníme. Pojídání hmyzu je zdravé a ekologické. Nahradí tedy kobylky námi oblíbenou a preferovanou pšenici, rýži či maso?

Naše planeta se výrazným tempem přelidňuje, a zásahem člověka ubývá jak zdrojů, tak místa pro pěstování. O problematice rostoucí poptávky lidské populace po jídle a o možných řešeních, která nabízí zemědělství, přibližuje celovečerní, německý dokumentární film Valentina Thruna z roku 2015, 10 miliard – co máte na talíři? Jeho zhlédnutí vřele doporučuji. Náš současný potravinářský průmysl je postavený na ochucovadlech, stabilizátorech, barvivech, atd. Něco se musí změnit, aby se stal dlouhodobě udržitelným. Na našem webu jsme již psali o masu z laboratoře, jehož výroba je velmi drahá, a ne úplně etická. Dnes si přiblížíme jinou náhradu bílkovin a proteinů.

Mouční červi – nové jídlo

Moučné červy ke konzumaci doporučil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283). Nařízení se týkalo tzv. potravin nového typu, kam byl zařazen i hmyz. Díky tomuto doporučení se celé sušené larvy stávají součástí mnoha receptů či jsou využity ve formě moučky pro výrobu sušenek, těstovin nebo pečiva. I v tolik diskutované Zelené dohodě, v části věnované nové zemědělské strategii, která by měla vést ke snížení emisí, by mělo dojít ke zvýšení dostupnosti a zdrojů alternativních proteinů, jako jsou rostlinné, mikrobiální, mořské, hmyzí a náhražky masa.

Mouční červi jsou larvy potemníka moučného, v Evropě, ale i u nás, jsou již používáni jako přísada do krmiv pro domácí mazlíčky. Např. Granule Insecta jsou právě výsledkem úsilí o ekologicky a udržitelně vyráběné granule pro psy. Díky netradičnímu bohatému zdroji bílkovin z moučných červů jsou vhodné i pro psy s alergií na živočišné bílkoviny. Ekologové si na své přijdou díky jejich téměř nulové uhlíkové stopě. Ta je mnohonásobně nižší, než je tomu u jakéhokoliv zvířete chovaného na maso. Cvrčci jsou schopni produkovat stejné množství proteinu jako skot a zároveň potřebují 2 000x méně vody, 15x méně farmářské půdy, 12x méně krmiva a vyprodukují 100x méně skleníkových plynů.

A právě vzhledem k tomu, že jsou bohatí na bílkoviny, tuky a vlákninu, se pravděpodobně stanou prvním z mnoha hmyzích druhů, které se v nadcházejících letech ocitnou i na našem jídelníčku. Do hmyzích tyčinek či hamburgerů z cvrččí mouky se již s chutí pouštějí lidé v Africe, Austrálii nebo na Novém Zélandu. Jejich konzumace pro trávící systém člověka je velmi prospěšná.

Hmyz je zdrojem potravy pro celou řadu živočichů. Živí se jimi některé druhy ryb, ještěrky, žáby, hadi, ptáci, ale i opice. Při nedostatku potravy nepohrdnou hmyzem ani lišky, mývalové nebo medvědi. Hmyz byl ale v minulosti důležitým zdrojem potravy i pro člověka a mnohé kultury si tuto tradici zachovaly dodnes. Zatímco většina Čechů by jen stěží dokázala sníst brouka, hada, psa nebo kočku, pro Asiaty je nepochopitelná konzumace králíka nebo zajíce. Muslimové by nám vyčetli konzumaci vepřového masa, Indové zase uctívají hovězí dobytek.

Pojídání hmyzu - entomofagie

Entomofagie vychází ze dvou slov z řečtiny. A to „éntomon“, tedy hmyz, a „phagein“, tedy jíst. Konzumace hmyzu je běžná v mnoha částech Afriky a Asie. V Kambodži milují smažené pavouky, v Thajsku si můžete dát třeba smažené včely. V Austrálii, Jižní Americe a na blízkém Východě se nebrání konzumaci mravenců, housenek, much, cvrčků, cikád a různých larev. Na mexických trzích snadno zakoupíte sušená sarančata. Důvodem, proč nejsme schopni sníst brouka, je psychický blok. Odmalička jsme učeni, co je dobré a co špatné, a hmyz je zařazen do kategorie "fuj". Navíc je velmi rozšířená představa, že hmyz je špinavý a přenáší různé nemoci. Tělo hmyzu ale naopak vyrábí antibiotické látky, které zabraňují pronikání nebezpečných mikroorganismů.

Úprava a historie

Většina druhů se upravuje tepelně - můžete je vařit, smažit nebo péct. Připravují se na sladko, na slano, přidávají do palačinek, obalují v karamelu. Pokud vás zajímá chuť, konzumenti hmyzu ji nejčastěji přirovnávají k chuti oříšků. Ne všechny druhy hmyzu jsou ale jedlé. Nejvíc se jedí cvrčci, kobylky, mouční červi a sarančata. Dohromady je asi 2 000 druhů hmyzu, které jsou vhodné ke konzumaci. Člověk, jakožto všežravec, se od začátku svého vývoje živil hmyzem. Díky vědeckým důkazům, víme, že byl běžně konzumován již v pravěku. Zkamenělé exkrementy z jeskyní hory Ozark prokázaly konzumaci mravenců, vší a různých hmyzích larev. Konzumaci také dokazují kresby na stěnách jeskyní. Například v jeskyni Altamira blízko města Santander. Zde můžeme vidět výjevy jako je sběr hnízd divokých včel. Pravěcí lidé tedy kromě medu pravděpodobně jedli také larvy a kukly včel. Nejstarší písemné zmínky o konzumaci hmyzu v Evropě najdeme ze starého Řecka a Říma. Zde byla poprvé písemně zmíněna Aristotelem v jeho díle Historia animalium, kde popisoval cikády nebo larvy tesaříka obrovského jako delikatesu. Hmyz byl velmi ceněným zdrojem potravy. Dokonce řečtí antropologové dokládají zmínky, že zde byly cikády servírovány na honosných banketech. Římané svůj gurmánský zážitek dotáhli ještě dál, cikádám záměrně servírovali mouku a víno, aby je tak co nejlépe vykrmili před konzumací.

Cvrččí farmy už fungují

Firma Sens v tuto chvíli provozuje největší cvrččí farmu na světě. Využívá metody vertikálního farmaření, klimaticky řízené prostředí a má svůj tým výzkumníků, který pracuje na automatizaci a vývoji krmiva z bioodpadu. Roční produkce této jediné farmy pokryje nároky na protein přes půl milionu lidí. Při srovnání se stejným množstvím proteinu z hovězího masa tato farma za rok ušetří 160 Tatrovek krmiva, denní spotřebu vody 20 milionů lidí a skleníkové plyny srovnatelné s 520 cestami autem kolem světa. Sens čelí dvěma hlavním překážkám, které stojí v cestě cvrččího proteinu k široké veřejnosti. První problém je, že západní svět zatím není zvyklý jíst hmyz a druhý problém je jednoduše cena. Lidé naštěstí kompletně změnit názor na potraviny umí. V historii se to stalo například u sushi nebo humra, což byly kdysi jídla pro chudé a dnes jsou to vyhledávané speciality. Sens cvrččím proteinem obohacuje chleba, krekry, těstoviny a proteinové tyčinky a díky tomu nabízí potraviny, které lidé znají a mají rádi. Jako lokalitu první farmy si vybrali Thajsko, protože zde již existuje tradice a určité know-how chovu cvrčků. Spolupracují s tamějšími univerzitami a najímají pracovníky s praxí v tomto oboru. Horké klima této země je také velice vhodné pro chov cvrčků. K výrobě kilogramu křupavých červů jsou zapotřebí nejen tři kilogramy čerstvých červů, ale i takřka mravenčí práce. Moučný červ se sklízí dva měsíce po vylíhnutí. Poté se nechá několik dní vyhladovět, aby ze sebe dostal nečistoty. Poté se ručně vytřídí, projde horkou vodou a nakonec se usuší horkým vzduchem.

I malá česká firma Grig na svém webu nabízí nejen hmyzí produkty světové provenience, ale i vlastní výrobky ze cvrčků.  Zájem je o těstoviny a ochucené cvrčky, ale i snacky či tyčinky. Ještě nedávno měl člověk hmyz spojený s něčím odporným, ale je to úžasná surovina. Navíc ekologická a nutričně výživná,“ říká zástupce Grigu Tomáš Andrlík. Problémem hmyzích produktů, zvláště pak mouky z cvrčků, je cena. Zatímco kilo klasické mouky se pohybuje v korunových cifrách, cena kila mouky z hmyzu přesahuje tisícikorunovou hranici. „To se však také mění. Ještě před třemi lety stála tato surovina kolem 1500 za kilogram. Dnes však už jde cena této komodity stále dolů“.

Možná byste i vy rádi do svého jídelníčku hmyz rádi zařadili, ovšem nevíte jak. Vyzkoušejte vaše oblíbená jídla jen červíky posypat. Posypte si např. banánové lívance, které jsou rychlé, chutné a navíc zdravé. Neobsahují žádný přidaný cukr a ještě je obohatíte o hmyzí protein. Vyzkoušejte na ně třeba křupavé červíky se slanou skořicí. Nebo posypte dýňovou pomazánku či dýňovou polívku moučnými křupavými červy s přichutí sůl, česnek, chilli a kari.

Jestli vzroste poptávka po cvrččím proteinu, tak opravdu časem budou na předměstí všech světových metropolí stát vysoce efektivní automatizované cvrččí farmy. Bude to systém z farmy na stůl v tom nejlepším slova smyslu. Chcete tento počin podpořit, tak vyzkoušejte, kupte si cvrčí proteinové tyčinky, bezlepkové těstoviny, křupavé krekry nebo přímo cvrččí mouku s 100% obsahem cvrčků z farmy.

Dobrou chuť Vám přeje

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.wormup.com/clanek/historie-konzumace-hmyzu-od-praveku-do-soucasnosti
https://www.wormup.com/jedly-hmyz
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/vareni-jidlo/hmyz-moucni-cervi-jidlo-eu_2101140712_ako
https://damesens.cz/?gclid=EAIaIQobChMI49LBiZ7_8wIVRAOLCh0tOgxREAAYASAAEgJ_jfD_BwE
https://damesens.cz/blogs/news/nejvetsi-cvrcci-farma-na-svete-ma-zachranit-planetu
https://www.vareni.cz/magazin/entomofagie-pojidani-hmyzu/
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/pojidani-hmyzu-je-zdrave-a-ekologicke-nahradi-kobylky-ryzi-a-brambory
https://www.denik.cz/podnikani/brouk-brouci-hmyz-parky-vyziva-bilkoviny.html
https://www.rohlik.cz/1357623-pet-farm-family-hypoalergenni-granule-z-moucnych-cervu
https://www.denik.cz/gastronomie/coz-takhle-dat-si-cvrcka-20201021.html


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 24. 11. 2021 10:46