Příprava naší zahrádky na jaře

Příprava naší zahrádky na jaře

Základem hnojení je vždy vpravení pomalu působícího organického hnojiva do půdy na podzim. Pokud jsme ale zapomněli, nebo jsme to nestihli, je možné pohnojit i na jaře a tomu se chceme dnes věnovat. Jaká hnojiva na jaře použijeme? A můžeme hnojit i jinak?

Člověk je bytostí půdy, je na půdu vázán, bez půdy je nemyslitelný, zatímco půda existuje nezávisle na člověku. Její základní vlastností je úrodnost, tedy schopnost poskytnout rostlinám optimální podmínky pro růst a vývoj s cílem dosáhnout požadovaného výnosu, kvality a nezávadnosti produkce.

Organická hmota úzce souvisí s půdní úrodností, půdními vlastnostmi. To si uvědomovali generace hospodářů při pěstování rostlin daleko před námi. Bez organických hnojiv se půda rychle vyčerpá. A pokud bychom hnojili jen hnojivy průmyslovými, bude půda takzvaně hladová – neudrží si živiny a vláhu, což vidíme v posledních letech na velkých lánech všude kolem. Na jaře tedy použijeme rychle působící organické hnojivo, které dodá půdě úrodnost a sílu. Základní živiny, především dusík, draslík a kyselina fosforečná, musí být v půdě ve vhodném poměru, který se vždy řídí druhem pěstovaných rostlin.

Rytí a hnojení na jaře

Hnojení půdy na jaře souvisí s její celkovou přípravou na výsev a sadbu. Záhony určené k pěstování zeleniny se zryjí společně s hnojivem již na podzim a přes zimu se nechají hrubé hroudy. Nerovný povrch zadrží vláhu a hroudy se zjara zcela rozpadnou. Půda se působením mrazu nakypří a na jaře je pak dobře zpracovatelná. Pokud jsme na podzim půdu pohnojili a zryli, přidáme na jaře potřebný podíl kompostu (alespoň cca 4 kg na 1 m²) a povrch záhonů urovnáme kovovými hráběmi, znovu půdu již neryjeme. Malá semena vyžadují utuženější půdu.

Pokud ale nebyly záhony na podzim volné (plodiny jsme sklízeli do konce podzimu či až v zimě), nebo jsme prostě nestihli pohnojit a zrýt, zryjeme záhony na jaře co nejdříve (hned jak už není půda zmrzlá a oschlá). Při jarním rytí se nesmí tvořit velké hroudy, ryjeme proto užšími záběry než na podzim a raději používáme rycí vidle než rýč, udržíme tak v půdě vodu. Hned po zrytí uhrabeme povrchy záhonů železnými hráběmi, čímž zůstanou nakypřené. Stejně postupujeme po sklizni konkrétní plodiny v sezóně před výsadbou nové. Pozor – půda může být suchá (nejen kvůli počasí, ale právě kvůli pěstovaným rostlinám, které vláhu vyčerpaly), proto ji před rytím důkladně zalijeme.

Jaký hnůj použít na jaře?

Pro jarní hnojení jsou z organických hnojiv ideální hnůj koňský, ovčí, králičí, ale i drůbeží a především pak kompost. Kompost je navíc vhodné smísit s hnojem prasečím, ovčím anebo drůbežím trusem (záleží na tom, jaký hnůj máme k dispozici). Vepřovým hnojem nikdy nehnojíme přímo, jako přísada do kompostu je výborný. To samé platí pro drůbeží trus, ten můžeme též ředit vodou a použít přímo v podobě zálivky. Drůbeží trus má vysoký obsah živin, který je pro půdu rychle dostupný. Pokud bychom jej ale použili přímo, popálí rostliny. Do kompostu jej můžeme použít i vykvašený v tekutém stavu (drůbeží trus nasypeme do nádoby s vodou a necháme cca 14 – 20 dní kvasit, husté zbytky dáme na kompost a koncentrovaný roztok naředíme vodou a použijeme ihned). Drůbeží trus prospívá především okrasným rostlinám, ale i ovocným dřevinám.

Pro přímé jarní hnojení do půdy je ideální koňský a ovčí hnůj. Ten ovčí je výhřevnější, ovšem koňský obsahuje nejvyšší podíl dusíku. Tyto hnoje jsou vhodné k hnojení těžkých a studených půd, vyloženě ideální jsou pro pařeniště a skleníky časně zjara (rychle prohřejí půdu svým rozkladem), ale i jako substrát pro žampióny. Vhodné je smísit koňský hnůj před vpravením do země s kompostem, a pokud chceme zvýšit záhřevnost, pak i s hnojem ovčím. Opět záleží na tom, jaké organické hnojivo je nám dostupné. I samotný ovčí hnůj mísíme s kompostem. V případě pařenišť ještě použijeme vystýlku (např. starým listím či slámou), která udrží v půdě teplo. To samé platí i pro skleník, pokud jej využijeme k rychlení sazenic místo pařeniště. Velmi užitečný je též králičí hnůj, který lze použít k okamžitému přihnojení záhonů.

Pokud jsme se na jaře rozhodli pro močůvku (respektive ji máme k dispozici), ředíme ji v poměru 1:8. Vhodná je především k hnojení trávníků a pozor – pro jiné účely nemá dostatečný obsah kyseliny fosforečné (je na ni chudá), proto musíme tuto kyselinu do půdy zapravit v jiné formě.

Hnůj za odvoz

Na různých bazarových serverech naleznete inzeráty typu – hnůj za odvoz.  Různí chovatelé domácích zvířat nabízí hnůj na vaši zahradu za odvoz jiní za staré pečivo, jablíčka, atd. V okolí Kralup určitě naleznete ochotné chovatele koní nebo ovcí.

Kompost v zahradě

Kompost je stejně důležitý jako chlévský (hovězí) hnůj, který vpravujeme do hlíny před zimou, (přes zimu se stačí část chlévského hnoje v půdě rozložit, pokud bychom jej vpravili do půdy na jaře, rostlinám na začátku vegetačního období příliš nepomůžeme). Kompostem lze hnojit celoročně. Kompost obohacuje půdu živinami, provzdušňuje ji a udržuje v ní vláhu, zvyšuje obsah humusu a podporuje činnost půdních bakterií. Každý m² záhonů vyžaduje ročně alespoň cca 4 kg kompostu. Kompost si na zahradě připravíme sami z odpadu, který bychom jinak nevyužili.

Do kompostu patří:

• organické zahradní odpady, listí některých dřevin, tráva, některý plevel, odkvetlé květy, zbytky zeleniny a ovoce
• všechny druhy hnoje – živočišný odpad,
• odpad z domácnosti – jemný popel, zbytky z kuchyně,
• ale i rybniční bahno a pro zkvalitnění prokládáme kompost vrstvami rašeliny a vápnem.

Kompost se především v létě zalévá vodou (nesmí proschnout, musí stále obsahovat cca 55% vody) a zrání urychlíme občasným přeházením – zlepšuje se tak činnost aerobních bakterií díky provzdušnění. Pokud máme na zahradě těžkou půdu, obohacujeme kompost páleným vápnem, popelem a rašelinou. V zahradě jej umístíme na stinné místo - pod vysoké stromy či ke zdi. Zralý je, když se vše, co obsahuje, přemění na sypkou směs, kdy nelze rozlišit jednotlivé kompostované složky. Přesto ale kompost prosejeme a hrubší části použijeme k založení kompostu nového – ještě se budou rozkládat. Na zimu je dobré nahrnout na kompost listí a zatížit zeminou. Zakonzervovaný jej necháme do konce února a obrátíme. Běžným kompostováním vytvoříme kvalitní kompost za dva roky, lze jej však i rychlit v kompostérech. 

Přirozené přátelství mezi houbou a rostlinou - mykorhizní houby

Objevte kouzlo mykorhizní houby, která rostlině dodá živiny a vodu ve větším množství, než je rostlina schopna přijmout kořeny. Rostlina zase houbě na oplátku dává jednoduché cukry získané fotosyntézou. Z „přátelského“ spojení vznikají silné a zdravé rostliny, které jsou odolné proti stresu a prospívají i ve zhoršených podmínkách. Jedná se o půdní houbu v podobě mikroskopických vláken napojujících se na kořeny rostlin. Je to právě podhoubí, tedy mykorhizní houby, které se dokážou napojit na kořeny rostlin a mnohonásobně tak zvětší kořenový systém. Díky tomu, že mykorhizní houby snadno přijímají živiny a vodu z okolní půdy, je rostlina výrazně lépe vyživovaná a dobře roste. Aplikace mykorhizních přípravků je jednoduchá, stačí dodržet jednu podmínku, a to sice, že musíte dosáhnout přímého kontaktu přípravku s kořeny rostlin. Nejlépe uděláte, pokud přípravek dodáte během sázení či přesazování. Pokud už máte rostliny zasazené, stačí okolo nich vyhloubit jamky a přípravek do nich aplikovat. Tyto houby jsou živé organismy, které rostlinu dokážou podporovat po celý její život. Poznejte svět přírodního pěstování a dejte svým rostlinám jen to nejlepší. Šetrný a ekologický přístup vás odmění silnými a zdravými rostlinami.

Podpořte na své zahradě symbiózu mezi pěstovanými rostlinami, a zkuste se porozhlédnout po okolí, pozeptat se anebo vyhledat na internetu blízkého chovatele, který bude rád za odvezení hnoje a vaše zahrádka vám zdravou a krásnou úrodou následně poděkuje.

Hodně štěstí ve vašem pěstování, způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.ceskestavby.cz/clanky/jak-hnojit-zahradu-na-jare-22865.html
https://dum.bazos.cz/inzeraty/konsky-hnuj/
Co jsou to mykorhizní houby a jaké mají účinky? | Magazín SpeciálníZahradnictví.cz (specialnizahradnictvi.cz)
https://www.chatar-chalupar.cz/pravidla-jarniho-hnojeni/
https://permakultura2.webnode.cz/puda/hnojeni/
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/vyziva-a-stimulace/hnojeni/organicka-hmota-v-pude-jeji-obsah-slozky-a-vyznam