Evropská zelená cesta – budoucnost Česka?

Evropská zelená cesta – budoucnost Česka?

Ve čtvrtek 27. srpna 2020 se konala v Poslanecké sněmovně PČR konference s názvem „Evropská zelená cesta – budoucnost Česka?“. Konferenci pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, Konrad-Adenauer-Stiftung a Wilfried Martens Centre for European Studies. Jaké závěry konference přinesla, se můžete dočíst v našem příspěvku.

Zelená dohoda pro Evropu
Zelená dohoda pro Evropu je plán, jak zajistit udržitelnost hospodářství EU. Obsahuje opatření, která mají jednak podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, snížit znečištění a zabránit tak ztrátě biologické rozmanitosti. Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují nejen pro Evropu, ale pro celý svět existenciální hrozbu. K překonání těchto výzev potřebuje Evropa novou strategii růstu, která transformuje Unii na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde se do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů, hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů a nebude opomenut žádný jednotlivec ani region, jinak řečeno, aby byl tento přechod inkluzivní a spravedlivý pro všechny.

Volby a průzkumy v Evropě ukazují, že hlavně mladí lidé si uvědomují dopad klimatických změn na jejich budoucnost a chtějí změnu v chování nadnárodních společností k životnímu prostředí.

Konferenci moderovala Jana Niedermeierová, redaktorka Hospodářských novin, která se zabývá novými technologiemi, inovacemi a životním prostředím. V prvním bloku se snažili přednášející odpovědět na otázku, zda je Zelená cesta nadějí pro pokoronavirovou Evropu. Jako první se svou prezentací vystoupil Dimitar Lilkov, bulharský mladý politik a analytik, který vysvětlil, jak moc je důležité snížit uhlíkovou stopu největších znečišťovatelů a kolik peněz je zapotřebí, abychom se touto cestou mohli vydat, jak důležité je oslovit soukromý sektor a přilákat tak nové investory do tzv. zelených projektů. Pokračovala Kateřina Davidovová, výzkumná pracovnice EUROPEUM, která se zaměřuje na českou a evropskou klimatickou politiku a přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Na její prezentaci navazovala europoslankyně Michaela Šojdrová, která připomněla, že klimatické změny dopadají hlavně na zemědělce, kteří se neobejdou bez legislativních změn a podpory od státu. Dle jejích slov zaujímá ČR 4. místo v EU se zhoršující se disponibilitou čisté vody, která patří k nejdůležitějším základním předpokladům zdravého života, dále připomněla, že u nás stále není zakázaný klecový chov. Slepice v 21. století žijí na drátech o velikosti čtvrtky. Posledním dopoledním hostem byl senátor Václav Hampl, který působí jako předseda Výboru pro záležitosti EU, který všechny informace shrnul a podpořil nový směr EU.

Druhý panel se celý věnoval stavu našich lesů a nápravě škod vzniklých suchem a následnou kůrovcovou kalamitou - Jaké jsou největší nebezpečí pro lesy? Jak by na ně měla společnost nahlížet? Co by měly dělat kraje a obce? Nejen u lesů, ale obecně pro adaptaci na klimatickou změnu? Všichni přednášející se shodli, že největší problém představuje zákon o veřejných zakázkách, který hází tak říkajíc klacky pod nohy všem zainteresovaným. Kalamity jsou potřeba řešit hned a ne čekat na výběrové řízení, kdy vyhraje nejlevnější, ale třeba taky ne nejkvalitnější firma např. z daleka a ne firma místní znalá místa a problému. Přednášejícími byli: Martin Klimánek, prorektor Mendlovy univerzity v Brně, dále první náměstek primátorky města Brna pro oblast ŽP, lesního a vodního hospodářství a zemědělství, Petr Hladík, který je iniciátorem řady zelených projektů např. dotace zaměřené na zachytávání dešťové vody či obnovy lesů zasažených kůrovcem. Město Brno je největším vlastníkem lesů v ČR, a to lesů o rozloze 6 230 ha. Brno pomáhá i tím, že vykupuje vzniklé holiny (po kalamitě) a osazuje je vlastními výpěstky. Dále na stránkách města Brna můžete najít mapu slunečního osvitu města, která vznikla v souvislosti s projektem Připrav Brno. Tento projekt má za cíl v následujících 10 letech postupně zkvalitňovat životní prostředí města Brna, snížit produkci CO2 ve městě o 40 % a připravit město pomocí adaptačních opatření na změny klimatu, které v současnosti každý pociťuje. Podrobnosti o projektu naleznete na stránkách priprav.brno.cz nebo pod hashtagem #PripravBrno. Dalším řečníkem byl radní Královehradeckého kraje, Karel Klíma, který je zodpovědný za oblast vodního hospodářství, ŽP a zemědělství. Blok ukončil Zdeněk Macháček, ředitel školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, který přítomné blíže seznámil s náplní a hospodařením lesnické školy.

Všichni zúčastnění se shodli, že naše lesy potřebují rychlou péči, více kvalitních a kvalifikovaných pracovníků, maximální biodiverzitu a pestrost nových výsadeb a v neposlední řadě legislativní změnu. Ovšem ne takový návrh, který leží ve sněmovně, na další reorganizaci státního podniku Lesy České republiky, při které se mají zrušit čtyři krajská ředitelství. Inspirace jak na to se dá najít jak v Německu, tak i v Polsku, ve Francii či ve Švýcarsku. Dále je potřeba, abychom vytěžené dřevo, které u nás vyrostlo, aby zde bylo také zpracováno a neodváženo se daleko, např. do Číny. Proto je potřeba, aby stát podporoval veřejné stavby ze dřeva.

Poslední blok, třetí v pořadí, se věnoval obnovitelný zdrojům a čisté energii. Kam by měl stát investovat a proč? Jaké místo mají obnovitelné zdroje v energetické soběstačnost Česka? S odpověďmi na tyto otázky vystoupili: Martin Ander, expert a analytik ze Svazu moderní energetiky, Marián Jurečka, místopředseda Hospodářského výboru poslanecké sněmovny PČR a bývalý ministr zemědělství ČR, René Neděla, náměstek na Ministerstvu průmyslu a obchodu a z města Tábora přijeli přestavit první instalaci solárních tašek na střechu David Hora a Pavel Kuchař nadšení podporovatelé solární energie a elektromobilisté. Více o instalaci fotovoltaiky naleznete na videu: https://www.youtube.com/watch?v=TCps1FWwTdQ

Za celý den zde padlo mnoho otázek a mnoho inspirativních odpovědí. V ČR a i v dalších členských státech je potřeba oživení zdravé ekonomiky, směřování investic do obnovitelných zdrojů, změnit dotace, financování např. Operační programy ŽP, Nová zelená úsporám, snížit energetickou náročnost budov jak veřejných tak i bytových domů. Stát by měl jít příkladem, maximálně podporovat dobré projekty, zadržování dešťové vody, zelené střechy apod. Zavádět čistší, levnější a zdravější formy soukromé a veřejné dopravy.

Záznam z konference můžete shlédnout zde.

Držme palce a věřme v dobrý úmysl a těšme se na čistější životní prostředí kolem nás.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs
https://mestobrno.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=5cdb4bc28ff04948ac2b61c02a36d19e
https://slp.czu.cz/cs/r-11200-o-slp