Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Kralupy nad Vltavou-sportoviště
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Znáte ptactvo na Kralupsku?

Znáte ptactvo na Kralupsku?



Vyvěšeno: 23. 7. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 30-2021

lyska.jpgZnáte ptactvo na Kralupsku?

Zpěvní ptáci jsou v celé české krajině čím dál vzácnější. Ze zprávy České společnosti ornitologické (ČSO) vyplývá, že v zemědělské krajině oproti roku 1982 ubylo téměř 34 procent ptáků. Může za to z velké části intenzivní zemědělství. Podle členů ČSO je největším problémem české krajiny skutečnost, že ztratila velkou část své pestrosti. Mnohé ptačí druhy potřebují různorodou krajinu.  Na jaře potřebují skrýt hnízdo ve vegetaci, například v nesečených travnatých pásech. Vylíhnutá ptáčátka spotřebují velké množství hmyzu, kterého je kvůli hojnému užívání insekticidů na polích méně. Ptákům chybí také remízky, polní cesty, travnaté pásy a vlhčí místa. Je to znát třeba u lindušky luční, kterou odborníci jmenují mezi mizejícími druhy. Navíc mnoha ptákům nesvědčí velkoplošné sečení, kdy na louku vjede stroj a za dopoledne ji celou poseká, i když tam ptáci třeba vyvádějí mladé.

Ptákům chybí potrava i vhodné prostředí k životu. Můžeme je ale na vhodné podmínky přilákat do svých zahrad, pokud je upravíme tak, aby se stala příjemným místem nejen pro nás, ale také pro naše opeřené pěvce. Za odměnu se budeme moci kochat jejich zpěvem a také nás zbaví velkého množství nepříjemného hmyzu. 

Zahrada vhodná pro ptactvo

V zahradě vhodné pro život opeřenců nesmí chybět traviny, kvetoucí rostliny, nižší i vyšší keře nebo ovocné stromy, je vhodné vytvořit různá patra vegetace. Při zemi porostou rostliny, ve kterých se bude dařit hmyzu. Ten pak poslouží jako potrava pro ptactvo, které se zabydlí výše. Ptáčata během prvních měsíců života snědí až tisíce housenek a červů, takže čím více hmyzu v zahradě bude, tím vydatnější hostina zvířata čeká. Vysaďte také jehličnany, které jsou velice důležité pro zimní období. Fungují jako větrolamy a poskytnou úkryt i v tuhých mrazech. Důležité jsou také mělké vodní plochy a ptačí pítka. Co se týká výběru rostlin, naši opeřenci potřebují naše české, domácí rostliny, které jim poskytují vhodnou potravu i prostor pro život. Vědecké studie prokázaly, že ptáci se vyhýbají místům, kde roste málo původních druhů. Až budete přemýšlet, jaké stromy vysadit, sáhněte po ovocných dřevinách, které mají domovinu ve střední Evropě.

Jaké druhy opeřenců můžeme pozorovat na Kralupsku?

Česká společnost ornitologická organizuje sčítání ptáků. Díky tomu máme přehled, kterých ptáků se v našem regionu objevuje nejvíce. Jsou to tyto druhy: sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí, sýkora modřinka, zvonek zelený, stehlík obecný, hrdlička zahradní, kos černý, pěnkava obecná, čížek lesní, straka obecná, holub domácí.   

Sýkora koňadra je častým návštěvníkem zahrad, ale najdeme jí i v lesích, na stromech mezi poli, často se zdržuje i v blízkosti lidských obydlí – v parcích, sadech, v městské zeleni a na vesnicích. Hnízdí v dutinách stromů, v živém plotě, v případě nedostatku vhodných míst k hnízdění ale zvládne zahnízdit i ve staré konvi, v poštovní schránce, v potrubí nebo ve ventilátoru.

Vrabec domácí žil s člověkem odjakživa, a tak ho známe poměrně dobře. Hnízdo si staví kulaté, používá k tomu trávu, peří, různé druhy vláken. Hnízdo umisťuje do štěrbin a otvorů na budovách, velmi často pod střechu. Snadno obsadí i hnízdní budku. Vrabci se živí převážně semeny různých rostlin včetně trav. Loví také hmyz, kterým krmí svá mláďata. Vrabec domácí patří mezi populární návštěvníky krmítek, kde uvítá zejména semena slunečnice, prosa, pšenice, krup, konopí a ořechy.

Straka obecná obývá celou Evropu i obří rozlohy Asie, dovede přežít u polárního kruhu i na rovníku. U nás původně žila v otevřené krajině s vysokými stromy, přizpůsobivost ji však zavedla do měst, ve kterých ji nepronásledují konkurenti ani lovci. Straky byly v různých evropských zemích opakovaně téměř vyhubeny a zase se vzpamatovaly. U nás jsou nyní velmi hojné, i když spočítat je není snadné, údaje mohou být nadhodnocené. To proto, že mají v teritoriu několik hnízd. Stejný pár tak může být započítán několikrát.

Zvyk obohacovat si stravu o cizí ptáčata staví straky do špatného světla, pohled na vypleněná ptačí hnízda je zarmucující. Řada studií však dokázala, že úbytek drobných pěvců jim za vinu dávat nelze. I když byly straky někde téměř vyhubeny, ptactvu to nijak nepomohlo. Straky na něj totiž mají méně zhoubný vliv než třeba kočky, prosklené budovy, elektrické vedení, automobilismus a především než nedostatek potravy a úkrytů na jednotvárných polích a zahradách ošetřovaných insekticidy.

Ptactvo u řeky

Při procházce podél Vltavy můžete sledovat kachny divoké. Jsou to všežravci – živí se vodními i pobřežními rostlinami, vegetariánskou stravu doplňují bílkoviny ze zkonzumovaných plžů, červů, pulců i žab. Chceme-li poznat kachní chování, je nejlépe začít se sledováním v září. To kachny přepelichají a samečkové si nanečisto vytestují tok. Přes zimu mají jiné starosti. Potravní nabídka se snižuje a navíc začínají hony na kachny. Každá rozumná kachna to proto na rybníku rychle zabalí a přestěhuje se na nejbližší řeku mezi lidi – tam se nestřílí. V předjaří se většina kachen na stojaté nebo zvolna tekoucí vody mimo civilizaci vrací a začínají ty pravé zásnubní reje. 

Vltava je také významným zimovištěm vodních ptáků, především racků. Můžeme zde pozorovat i labutě velké, kormorány, poláky chocholačky, lysky černé. Občas můžeme spatřit i několik jedinců vzácnějších druhů, jako je turpan hnědý, polák kaholka, lžičák pestrý nebo potáplice malá.

Ptáci mají pro naše zdraví a životní prostředí obrovský význam. Zničí řadu škůdců z řádu hmyzu i hlodavců, kteří by nás jinak neúnosně obtěžovali. Pozorování ptáků nám navrací dobrou náladu a pohodu. Ptačí koncerty jsou blahodárné pro naše duševní rozpoložení.

Britská studie nám přináší zprávu, že máme-li v blízkosti našich obydlí možnost pozorovat ptáky, přispívá to k naší pohodě a celkově lepšímu duševnímu zdraví. Po uskutečnění rozsáhlého průzkumu se stovkami lidí a s různým počtem ptáků ráno anebo po obědě studie zjistila, že nižší úroveň deprese, úzkosti a stresu souvisela s počtem ptáků, které mohli účastníci studie spatřit a pozorovat. Ptáci v okolí našich bydlišť a příroda všeobecně se dlouhodobě ukazují jako velmi dobrá ochrana a podpora duševního zdraví – činí z našich domovů místa pro šťastnější a zdravější život.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.birdlife.cz
https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/09/%C3%BAvod_03_final.pdf
https://www.ireceptar.cz/zvirata/mohou-premnozene-straky-za-ubytek-drobneho-ptactva.html
http://oldcso.birdlife.cz/index.php?comm[]=7957&ID=990&commType=art
https://www.sciencedaily.com
https://www.akademie-svetla.cz/sekce/872-kachna-divoka-anas-platyrhynchos


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 23. 07. 2021 13:45