Pěstování rajčat ve velkosklenících (nejen ve Španělsku)

Pěstování rajčat ve velkosklenících (nejen ve Španělsku)

Jíte zdravé a kvalitní potraviny? Zaměřujete se na sezónní ovoce a zeleninu nebo vyhledáváte ledové saláty s okurkou a rajčetem i v zimě? Kdysi bylo sezónní stravování naprosto přirozené, neexistovaly účinné prostředky ke konzervaci, skladování, natož velkoskleníky a kamióny převážející cokoliv kamkoliv. Naši předci konzumovali to, co právě rostlo na poli, na zahradě či v lese. Jak jste na tom vy?

Dnes si díky mohutné distribuci potravin po celém světě můžeme koupit jahody, borůvky v zimě, nebo exotické banány, manga, avokáda a další ovoce a zeleninu, které bychom v našich zeměpisných šířkách nedokázali vypěstovat. A právě proto, že máme možnost koupit si potraviny i v době, v níž přirozeně nerostou, se vytrácí sezónní stravování. Sezónní potraviny bychom měli jíst především proto, že je to přirozené pro náš organismus, který je zvyklý na život a podmínky v našem klimatickém pásu. Sezónní potraviny, které dozrály na slunci, jsou šťavnaté, voňavé a mají výraznější chuť. Dalším pozitivem je, že nákupem místního ovoce a zeleniny podporujeme domácí zemědělství, farmáře a místní pěstitele. Oproti tomu ovoce a zelenina ze zahraničí se sklízí nezralá a dozrává až pomocí chemikálií v kamionech nebo v tzv. dozrávárnách. To má pak velký vliv na chuť i obsah živin. Nehledě na dovoz těchto potravin, který má negativní dopad na životní prostředí. V našem příspěvku se zaměříme na rajčata, která se na zahradách sklízí cca od června až do září.

Dovozené bez vůně a chuti

Načervenalé rajče, které si můžete i v zimě zakoupit v supermarketu, je s největší pravděpodobností ze Španělska. Vyrostlo pod folií v El Ejidu, z namíchaného písečného substrátu, zavlažované počítačově řízeným systémem, chráněné pesticidy a nakonec utržené rukou bezejmenného imigranta. El Ejido, dříve jedno z malých městeček v pobřežní provincii Almería na jihu Španělska. Ještě v polovině 80. let minulého století to byl nejchudší kraj. Během dvaceti let se díky intenzivnímu zemědělství proměnil v jeden z hospodářsky nejrychleji rostoucích regionů v celé Evropě, a tak se z nejsušší oblasti Evropy stala ,,zahrada“. Keříky rajčat tu už nerostou ze země, ale ze speciálního písečného substrátu, který je v přesných intervalech sycen směsí vody, hnojiv a podpůrných látek. Počítačem řízená stanice neustále vyhodnocuje stav substrátu, a podle toho do roztoku přidává fosfáty, nitráty, pesticidy, ochranu proti hmyzu, látky proti plísni, látky pro dobrou barvu plodu. Klasické pěstování zeleniny se zde změnilo v industriální velkovýrobu potravin, na 300 km² fóliových pařníků, (které je podle některých astronautů vidět z vesmíru pouhým okem) se produkuje ročně tři miliony tun zeleniny. Klimatické podmínky tohoto regionu nahrávají zemědělské výrobě (330 slunečných dnů v roce a bezvětří), ale chybí to nejdůležitější, a to povrchová voda. Tu získávají farmáři z hlubinných vrtů. Jehly potrubí zapíchnuté až několik set metrů hluboko sají z podzemích rezervoárů vodu, která stéká z horských štítů Sierra Nevady na severu provincie. Desítky tisíc imigrantů z Maroka a subsaharské Afriky udržují skleníkový kolos v chodu, od září do května, za mzdu tří eur na hodinu. Právě oni za nepředstavitelného vedra kolem padesáti stupňů Celsia slouží rostlinám ve sklenících. V boudách vedle skleníků žijí, jedí, odpočívají. A díky nim tak sklizené papriky, dýně, rajčata, okurky a melouny plní regály našich supermarketů v zimě.

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč tyto rajčata nevoní?

Chlazení ničí vůni

„Nízkoteplotní úložiště se často používá k zpomalení dozrávání a ke snížení rozkladu. Chlazení však vede ke ztrátě chuti. Prchavé látky spojené s příchutí jsou citlivé na teploty pod 12 °C a jejich ztráta výrazně snižuje kvalitu chuti. Snížené hladiny specifických těkavých látek jsou spojeny s významným snížením transkriptů kódujících enzymy klíčové těkavé syntézy,“ píše se ve studii publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Nízkoteplotní úložiště, tedy lednička nebo v případě transportu, chlazený kamion či sklad, sice brání rozkladu, ale zároveň snižuje jak chuť, tak vůni. A pokusem se ukázalo, že návrat k původnímu stavu nenastane, ani když se zelenina nechá po vytažení z lednice několik dnů v pokojové teplotě.

Česká rajčata

V posledních letech máme možnost kupovat v řetězcích i česká rajčata. Jsou sice dražší, ale voní a mají chuť. Kde se pěstují? Ve velkosklenících převážně na Moravě, ale nejen tam. Za posledních deset let v Česku zabraly skleníky šest desítek hektarů půdy, určené pro pěstování menších rajčat, po kterých roste poptávka v tuzemských obchodech. Cena kilogramu malých rajčat se na pultech obchodů pohybuje kolem 150 - 200 korun, (dovážené okolo sta korun). Plody mají různé tvary, barvy a menší velikost, přičemž se vyznačují sladkou chutí. Rajčata v obchodech najdete do tří dnů od sběru.

Velkoskleníky v ČR

Ze statistik Zelinářské unie Čech a Moravy vyplývá, že v roce 2017 byla jejich celková plocha 36 hektarů, a ve 2019 už 60 hektarů. Rozlehlé skleníky pro pěstování rajčat byly vybudovány například v Tvrdonicích na Břeclavsku, Haňovicích na Olomoucku, Mutěnicích u Hodonína či ve Smržicích nedaleko Prostějova. Dále v Kostelci na Hané na Prostějovsku, v Tušimicích na Chomutovsku, ale i na Třebíčsku a Karvinsku. Skleníky s rajčaty tak už tvoří dvě třetiny celkové tuzemské výměry krytých ploch pro pěstování rychlené zeleniny. Skleníky na pěstování rajčat se staví zpravidla u bioplynových stanic. V rámci svého provozu využívají odpadové teplo z bioplynové stanice pro vytápění a vyrobenou elektřinu pro přisvětlování. Tedy elektřinu obstará bioplynová stanice a vodu používají především dešťovou, kterou svádějí ze střech do velkých vodních ploch, vyhloubených v blízkosti skleníků. Aby nezatěžovali okolí světlem (protože svítí na rajčata i přes noc), používají speciální výsuvnou folii, která světlo zadrží. Rajčata zde rostou z kokosového substrátu, a k jejich pěstování využívají tzv. hydroponii. Rajčata místo půdy čerpají živiny ze speciálního vodního roztoku obsahujícího draslík, zinek, železo a další živiny, vše podle holandského vzoru. Používají zde biologickou ochranu rostlin a květy zde opylují čmeláci. Rostliny žijí a plodí 8 až 11 měsíců.

V obchodech je dnes celoročně k dostání téměř veškerý sortiment ovoce a zeleniny. Salát si tedy můžete opravdu namíchat kdykoliv. Přesto není nad čerstvost a nikdo asi nebude pochybovat, že nejlepší chuť i kvalitu nabízejí právě sklizené plodiny. Cesta vybraného produktu ze záhonu či sadu na váš stůl by měla být co nejkratší. Vychutnávejte si zeleninu v době, kdy je její čas. Lokální, sezónní zeleninu můžete navíc naložit či uskladnit a vychutnat si ji i během zimních měsíců. Nákupem lokálních produktů podpoříte nejen své zdraví, ale i naše pěstitele.

Dobrou chuť

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

ZD Haňovice rajčata - YouTube
https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/konec-pestovani-rajcat-u-velkych-nemcic-rostliny-napadl-nebezpecny-virus-2021012.html
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesko-zaziva-boom-pestovani-malych-rajcat-skleniky-zabiraji-60-ha
https://brno.rozhlas.cz/misto-rajcat-ktere-zahubil-virus-pestuji-farmari-u-velkych-nemcic-nove-salatove-8468061
https://www.dtest.cz/clanek-1545/informacni-servis-rajcata
https://www.chut.cz/skola-vareni/poznejte-silu-sezonnich-potravin/
https://www.dtest.cz/clanek-8171/kdy-kupovat-sezonni-zeleninu
https://www.denik.cz/regiony/rajcata-v-zime-jihomoravane-maji-jasno-radsi-si-priplati-za-domaci-20200205.html
https://www.chut.cz/skola-vareni/poznejte-silu-sezonnich-potravin/
Španělská rajčata? Bez chuti a vůně, potvrdil vědecký test | Prima Zoom (iprima.cz)