Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Kralupy nad Vltavou-sportoviště
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Používání GMO potravin a krmiv

Používání GMO potravin a krmiv



Vyvěšeno: 12. 11. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 55-2021

gmo.jpgPoužívání GMO potravin a krmiv

GMO je geneticky modifikovaný organismus, jehož genetický materiál byl změněn takovým způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. Existují nahodilé zásahy do genetického materiálu působením mutagenů nebo ionizovaného záření. Takto se šlechtí většina odrůd pšenice, řepky a dalších plodin. Tyto zásahy nejsou považovány za genetickou modifikaci a nevztahují se tak na ně regulace vyplývající ze zákona o nakládání s GMO.

Při cíleném zásahu je do organismu vnesen nebo je v něm cíleně deaktivován konkrétní gen, například při vnášení genu proti odolnosti vůči herbicidům. Dále existují GMO, do kterých byl metodami genetického inženýrství cíleně přenesen gen z jiného druhu, v tomto případě jde o transgenozi a vzniká při ní transgenní organismus.

Jaký je přínos GMO plodin?

Genetickou modifikací získávají plodiny různé specifické vlastnosti. Nejvýznamnější z nich je odolnost proti škůdcům, chorobám, chladu nebo suchu. Významnou vlastností je tolerance vůči postřikům neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní nežádoucí rostliny v porostu. Přínos těchto plodin je kromě zvýšení výnosu také ve snížení nákladů na jejich ošetření, například klesá nutnost použití pesticidů.

Schválené typy úprav u GM plodin

Geneticky modifikované (GM) plodiny tvoří celosvětově významnou složku zemědělské výroby. V roce 2019 se GM plodiny pěstovaly na ploše 190 milionů hektarů. Z této plochy připadá 77 % na největší státy – USA, Brazílie, Argentina. Celkem 71 zemí používalo GM plodiny - 29 zemí je přímo pěstovalo a dalších 42 zemí dovezlo a používalo.

Od roku 1992 bylo regulačními orgány uděleno 4 485 oprávnění 403 různým typům genetických modifikací u 29 GM plodin (bez karafiátu, růže a petúnie).

Z těchto oprávnění bylo 2115 pro potraviny (ať už pro přímé použití nebo pro zpracování), 1514 pro krmivo (pro přímé použití nebo zpracování) a 856 bylo pro uvolnění do životního prostředí nebo pěstování. V USA je schválený nejvyšší počet GM úprav (pouze jednotlivé znaky), následuje Japonsko, Kanada, Brazílie a Jižní Korea.

Největší počet schválených typů genetických modifikací je stále u kukuřice (146 úprav ve 35 zemích), následuje bavlna (66 úprav ve 27 zemích), brambor (49 úprav ve 13 zemích), sója (38 úprav ve 31 zemích) a řepka (38 úprav v 15 zemích).

Oproti jiným státům, přistupuje EU ke GM plodinám velmi obezřetně s patřičnou opatrností.

V ČR se pěstují pouze plodiny, které prošly přísným schvalovacím procesem na úrovni EU. Proces zahrnuje zhodnocení případných rizik, která budou mít dopad na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Tyto odrůdy musí být zapsány do Státní odrůdové knihy v ČR nebo do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin v EU. V ČR je povoleno pouze pěstování GM kukuřice typu MON810, a to od roku 2005. Tato odrůda má v sobě vložený gen půdní bakterie Bacillus thuringiensis, jež má za následek vznik odolnosti proti zavíječi kukuřičnému.

Ze strany mlékáren je vyvíjen tlak na produkci NON-GMO mléka, což znamená vyloučit z krmné dávky jak GM kukuřici, tak i sóju, která se u nás sice nepěstuje, ale hojně se dováží. GM sóju je možné nahradit buď „normální“ sójou, která je ovšem podstatně dražší, nebo najít alternativu a sóju vyřadit z krmné dávky úplně. Zde je nutné podotknout, že podle dosavadních výzkumů GM krmiva na organismu dojnic nikterak negativně nepůsobí, spíše naopak. Kukuřice odolná proti zavíječi bývá méně napadána plísněmi, a tak je i obsah mykotoxinů v rostlině podstatně nižší. Krmení GM krmivy se na kvalitě mléka nikterak neprojeví a laboratorně ani nejde prokázat. DNA z krmiv je během trávení degradována a žádná její část se nedostane do mléčné žlázy, a tudíž ani do mléka. Jedinou možnou kontrolou krmení či nekrmení GM krmiv jsou faktury za nákup či analýzy krmiv.

Jako GMO potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura.

Z důvodu negativního vnímání GM potravin veřejností, nikoliv kvůli bezpečnosti, se na evropském trhu GM potraviny vyskytují jen velmi zřídka. Naopak GM krmiva jsou podstatnou součástí evropského zemědělství. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.

V ČR se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Ve vývoji či v oběhu jsou již potraviny geneticky upravené s vyšší nutriční hodnotou a příznivějším obsahem jednotlivých vitamínů, s vyváženým složením mastných kyselin, s lepší údržností či se zvýšeným obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny odolávající abiotickým stresům (např. sucho, chlad, zasolení půd či nedostatek světla) nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin.

V celosvětovém měřítku se vývoj biotechnologií nezaměřuje pouze na rostlinné komodity, ale také na potraviny živočišného původu. Na Kubě je již například v oběhu GM tilápie a na americkém trhu GM losos. Na evropském trhu je možné koupit jen GM produkty rostlinného původu, žádná GM potravina či krmivo živočišného původu být uváděno nesmí. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.

Význam GMO potravin

Zpráva Organizace spojených národů (OSN) z roku 2019 odhalila, že na světě je stále více než 820 milionů lidí trpících hladem. Jako jedno z účinných řešení na odstranění problémů s hladem se nabízí i GM plodiny. Výhodou při jejich pěstování je zvýšení výnosu plodin, úspora používaných pesticidů a snížení emisí CO2. Přesto je na místě obezřetnost. GMO jsou na scéně cca 30 let a nelze tedy s jistotou konstatovat, že lidský organismus žádným způsobem nepoznamenají.

Kontrola GMO

Evropská Komise vynaložila jen do roku 2010 na výzkum zaměřený na bezpečnost GMO více než 300 mil. EUR. V EU platí jedny z nejpřísnějších právních předpisů pro oblast GMO na světě, odborná posouzení zajišťuje EFSA (GMO Panel), dále Společné výzkumné středisko (JRC), Referenční laboratoře EU (EURLs) pro GM potraviny a krmiva a Evropská síť laboratoří zabývajících se GMO (ENGL). Na úrovni ČR se zástupci MZe účastní rozhodovacího procesu povolování nových GMO na trh EU, stanoviska ČR jsou založena výhradně na odborných poznatcích, pozice ČR se vždy opírá o stanovisko Vědeckého výboru pro GM potraviny a krmiva (VVG).

Označování GM potravin a krmiv

Balené produkty sestávající z GMO nebo je obsahující, potraviny vyrobené z GMO nebo krmiva vyrobená z GMO, které jsou uvedené na trh v souladu s právními předpisy Společenství, musí mít na etiketě uvedena slova „Tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“. Toto se nevztahuje na potraviny obsahující GMO, jehož podíl v jednotlivých složkách nebo v jednosložkové potravině není vyšší než 0,9 % za předpokladu, že přítomnost tohoto materiálu je náhodná nebo technicky nevyhnutelná. V Kanadě a USA není označování GM potravin a krmiv povinné.

Je na čase se zamyslet, zda raději ukončit hlad ve světě například snížením nákladů na zbrojení, menším plýtváním a lepším využíváním potravin, než zahráváním si s genetickou modifikací, jejíž následky se mohou projevit až po mnoha letech.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

http://eagri.cz/public/web/gmo/
http://eagri.cz/public/web/file/446496/Letak_Bezpecnost_GMO.pdf
https://www.agropress.cz/co-se-skryva-pod-neustale-diskutovanymi-gmo/
https://www.bezpecnostpotravin.cz/stranka/geneticky-modifikovane-organismy-(gmo).aspx https://www.bezpecnostpotravin.cz/pestovani-gm-plodin-ve-svete-pokracuje-podari-se-diky-nim-naplnit-cile-osn.aspx
https://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/55/executivesummary/default.asp
https://www.szif.cz/cs/lpis-evidence_pestovani_GMO


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 12. 11. 2021 8:12