ČHMI a zajímavosti ze Středočeského kraje

ČHMI a zajímavosti ze Středočeského kraje

Předpověď počasí je prognóza počasí, založená na využití poznatků o fyzikálních zákonitostech. Nejvíce se sleduje teplota, srážky, oblačnost, vlhkost, tlak a vítr. Víte, kde sídlí meteorologové a hydrologové, kteří předpovídají počasí pro Prahu a Středočeský kraj?

Počasí je definováno mnoha faktory, hlavně atmosférickým tlakem, vlhkostí, teplotou a větry. K předpovědi počasí je třeba tyto faktory sledovat a k tomu slouží mnoho technických zařízení a přístrojů. První přístrojová měření se prováděla ve francouzském městě Clermont Ferrand v roce 1649. První meteorologická síť stanic pak vznikla v Toskánsku v roce 1652. V letech 1719-1720 v Zákupech u České Lípy se provádělo měření meteorologických vlivů. Klementinum je provádí od roku 1752. Během 19. století vzrostl význam meteorologie v souvislosti s potřebou zajistit dobré podmínky pro přesuny armád a loďstev, což znamenalo vyvinout postupy pro zmapování pohybu hlavně mořských bouří. Moderní předpovědi počasí využívají rozsáhlých matematických modelů a pokoušejí se stanovit poměrně s vysokou spolehlivostí, jak se bude počasí v následujících dnech vyvíjet.

Hlavní sídlo Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nachází v Praze-Komořanech na adrese Na Šabatce 17, Praha 4. Letos v červnu byla v Praze-Komořanech slavnostně otevřena nová budova ČHMÚ, která je společným sídlem meteorologů a hydrologů a umožní jejich lepší spolupráci. Kromě Prahy má ČHMÚ regionální pobočky v dalších šesti českých městech, a to v Brně, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem-Kočkov, Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Zřizovatelem ústavu, příspěvkové organizace, je Ministerstvo životního prostředí České republiky. ČHMÚ je ústřední státní orgán České republiky pro obory kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie a hydrologie.  Mimo jiné je zodpovědný za provoz výstražné služby včetně Smogového varovného a regulačního systému. Kromě provozu staničních sítí a zajišťování odborných služeb se zabývá také vědeckovýzkumnou činností v oblastech zájmu.

Zajímavosti z ČHMI pro Prahu a Středočeský kraj

• Při jihozápadním proudění patří Praha a Středočeský kraj k nejteplejším oblastem v ČR.
• Skutečně naměřené maximální teploty někdy bývají o několik stupňů vyšší, než předpovídají modely. Potíž je ve správném modelování vlhkosti v přízemních hladinách. Ale díky zkušenosti umí takové případy odhadnout, proto teploty v textových předpovědích lépe odpovídají realitě.
• Mezi nejteplejší stanice ve středních Čechách řadí Dobřichovice v údolí Berounky, Husinec-Řež v údolí Vltavy nebo novou stanici v Praze-Komořanech, která je jen pár desítek metrů od Centrálního předpovědního pracoviště ČHMÚ.
• Při jihozápadním a západním směru větru patří Praha a jihozápadní polovina Středočeského kraje k největrnějším regionům v ČR. V Polabí už obvykle fouká o něco méně.
• Je velký rozdíl v tom, jestli se přívalový déšť vyskytne ve městě nebo ve volné přírodě. Zatímco srážkový úhrn kolem 25 mm během krátké doby v lese nebo na poli obvykle nepůsobí žádné problémy, ve městě se nemá voda kam vsakovat a většina teče do kanalizace. Podobný srážkový úhrn třeba v Praze dokáže rozvodnit Botič nebo jiné menší pražské toky.
• Předpověď pro Prahu a střední Čechy se týká cca 2,7 milionu obyvatel, což je více než čtvrtina obyvatel celé ČR.

Praha

• Meteorologická stanice Praha-Ruzyně bývá ze všech pražských stanic nejchladnější. Nachází se na okraji města ve výšce 364 m n. m.
• Tepelný ostrov města a specifické umístění stanic Praha-Karlov a Praha-Klementinum se projevují vyššími minimálními i maximálními teplotami ve srovnání s ostatními stanicemi v Praze.
• Meteorologické stanice Praha-Komořany a Praha-Libuš mají oproti ostatním pražským stanicím vyšší počet dnů s mlhou, zejména podzimní mlhy jsou zde časté.
• Rozdíl v naměřených teplotách na stanicích v rámci města Prahy bývá často i více než 5 °C, přesto jsou nuceni v předpovědi pro Prahu používat jen dvoustupňový interval. Snaží se vystihnout průměr minimálních a maximálních teplot pro celou metropoli.

Středočeský Kraj

• V Příbrami bývají velmi teplá rána za inverzního počasí, město se totiž nachází ve výšce 555 m n. m.
• Inverzní oblačnost, tedy oblačnost nízkého patra a mlhy, se při jihozápadním proudění udržují nejdéle v severovýchodních Čechách. V takových dnech bývá ze Středočeského kraje nejchladnější sever. V zimě to bývá nebezpečné při očekávaném dešti, který v těchto místech může být i mrznoucí.
• Rakovnicko patří mezi nejsušší oblasti středních Čech i celé ČR. Stejně jako na Lounsku a Žatecku se zde částečně projevuje srážkový stín Krušných hor.

Zajímavost - Informace o počasí z meteostanice Kralupy nad Vltavou

Na plotě na konci Lutovítovy ulice v Kralupech nad Vltavou vás upoutá černá tabule. Dlouhá léta ukazuje teplotní rekordy pro každý den. „Rekordy zůstávají bez aktualizace jen tehdy, když nám opravdu nepřeje počasí. V dešti křída moc nevydrží,“ říká amatérský meteorolog a smluvní pozorovatel Českého meteorologického ústavu pan Petr Trejbal. Tuto zálibu, koníček zdědil po otci a provází ho již padesát let. Svou pozorovací řadu otevřel na začátku sedmdesátých let. A od roku 1981 je bez zásadních výpadků, což je u amatérských meteorologů poměrně raritní. Od roku 1983 pan Trejbal spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem. Data a jejich zpracování ústav ocenil a rozhodl se srážkoměrnou stanici v Kralupech svěřit pod jeho dohled. Srážkoměrná stanice tehdy stála na pozemku jedné lobečské školy. Srážkoměrnou stanici v roce 1997 vystřídal srážkoměrný automat a s ním přibyla klimatologická stanice. Pan Trejbal by si přál mít nástupce, kterého by mohl zaučit a své zkušenosti mu předat. V ideálním případě by měl být ochotný pracovat ve stejné čtvrti, neboť měření má svá specifika a pro následování stejné pozorovací řady je nezbytné tyto podmínky zachovat.

Data nejen z této klimatologické stanice jsou v současné době k dispozici na internetu, kde je zaměstnanci ČHMÚ zpřístupňují široké veřejnosti. Vybrané údaje, jako například historická data, jsou zájemcům poskytovány za úhradu. Stanice je prostřednictvím ČHMÚ pravidelně servisována, a modernizována. Naměřená data pak slouží k podrobnému statistickému zpracování, z něhož je patrný trend vývoje klimatu v naší lokalitě a po celé ČR. Pozorovateli náleží jistá finanční provize, ale hlavně je to práce jen pro opravdového nadšence pro meteorologii.

V Kralupech máme od roku 2016 i automatizovanou měřicí stanici, z které získáváme informace o kvalitě ovzduší ve městě. Stojí v Lobečku, u zimního stadionu, vedle atletického oválu v otevřeném prostoru na travnaté ploše. Areál je nedaleko chemického závodu, obchodní zóny a městské zástavby. Vlastníkem stanice je Zdravotní ústav Ústí n/L.

Na našich stránkách naleznete grafické znázornění aktuálních dat (neverifikovaných dat) prachových částic PM₁₀ a PM_2,5. V Ročním zhodnocení vývoje kvality ovzduší, naleznete výstupy z měření těžkých kovů jako je např. BaA [benzo[a]antracen], Pb [olovo]. Tyto data Zdravotní ústav stahuje a vyhodnocuje za celý rok a předává je k dalšímu zpracování ČHMÚ. Cílem měřicího programu je určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva.

Jestli se někam chystáte třeba na výlet nebo na hory a potřebujete se podívat, jak to tam vypadá, jestli tam svítí sluníčko nebo naopak prší, podívejte se na mapu webových kamer a budete hned vědět.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2020/Zajimavosti_Praha_a_okoli_CPP.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_hydrometeorologick%C3%BD_%C3%BAstav
https://www.meteo-pocasi.cz/maps/cz/stredocesky/700-meteostanice-kralupy-nad-vltavou/
http://www.kralupskyzpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/KZ09_2021.pdf
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/stanice/ShowStations_CZ.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edpov%C4%9B%C4%8F_po%C4%8Das%C3%AD