Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Nebezpečná rezidua ve vodách a v potravinách

Nebezpečná rezidua ve vodách a v potravinách



Vyvěšeno: 11. 1. 2022
Sejmuto:
Evidenční číslo: 03-2022

rezidua.jpgNebezpečná rezidua ve vodách a v potravinách

V současnosti existuje více než 1 200 registrovaných aktivních látek s pesticidním účinkem, hojně využívaných v zemědělství, lesním i vodním hospodářství a v neposlední řadě také v komunální hygieně. Kromě nesporných pozitivních aspektů se ale v důsledku chemizace dostávají tisíce tun reziduí chemických sloučenin do povrchových a podzemních vod a zemin, kde mohou působit toxickým nebo jinak nežádoucím způsobem. Některé z těchto látek jsou klasifikovány jako potenciální lidské karcinogeny.

Za účelem omezení rizik vyplývajících z výskytu reziduí pesticidů v potravinách byly v celé Evropské unii stanoveny nařízením (ES) č. 396/2005 pro vybrané pesticidní látky hodnoty maximálních limitů reziduí (MLR) v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu nebo na jejich povrchu. V posledních několika letech je však často skloňován pojem „koktejlový efekt“, čímž je upozorňováno na fakt, že není žádnou studií ověřeno, jak na životní prostředí a zdraví člověka působí dlouhodobé expozice širokého spektra reziduí pesticidů a jejich metabolitů, ač ve velmi nízkých koncentracích. V České republice provádí úřední kontroly MLR v potravinách rostlinného původu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a v potravinách živočišného původu Státní veterinární správa (SVS).

Rezidua pesticidů bývají detekována průměrně v polovině vzorků potravin. V roce 2019 byla objevena rezidua pesticidů dokonce v 71 % potravin a ve 2 % v nadlimitním množství.  Nejčastěji a v největším množství se rezidua pesticidů vyskytují v ovoci (kolem 70 % vzorků) a listové, brukvovité a plodové zelenině. Méně často a v nižších koncentracích naopak v kořenové, hlíznaté a cibulové zelenině, kukuřici a v semenech ukrytých v plodech (hrách, fazole, semena olejnin). Nejčastěji se v ovoci a zelenině vyskytují rezidua fungicidů a to hlavně dithiokarbamátů (mankozeb, maneb, zineb, metiram), boskalidu, fenhexamidu, cyprodinilu, fludioxonylu, iprodionu, pyraklostrobinu, azoxystrobinu, tebukonazolu, benzimidazolů (karbendazim jako reziduum karbendazimu, benomylu a thiofanát-methylu), ftalimidů (kaptan, folpet) nebo také imazalilu a thiabendazolu (hlavně na povrchu banánů a citrusových plodů v důsledku posklizňového ošetření).

Zamoření vod

Rezidua a metabolity pesticidů se v ČR nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. Pesticidy ve vodě, ale i v potravinách se často nacházejí v “koktejlech”, kdy jednotlivé látky mohou být v zákonné normě, avšak společný vliv více pesticidů na lidské zdraví či životní prostředí většinou není znám. Kromě hojně nacházených již zakázaných pesticidů jsou ve vodách problémem hlavně pesticidy spojené s pěstováním řepky (metazachlor) a kukuřice (metolachlor).
Za jejich množstvím stojí zejména nevhodné a opakované pěstování těchto plodin. Podle analýzy Ministerstva zemědělství se řepka a kukuřice pěstují celkem na 29 % osevní plochy, takže pak často dochází k pěstování těchto plodin na stejné ploše vícekrát po sobě, což významně zvyšuje množství škůdců a tedy i potřebu užívání pesticidů. U řepky se doporučuje odstup alespoň 4 let.

Důvod pěstování řepky a kukuřice ve velkém je nabíledni, jedná se o výnosné komodity pěstované jako energetické plodiny na výrobu bionafty a bioplynu. Po roce 1990 se díky štědré finanční podpoře produkce metylesteru, řepkového oleje jako přísady do nafty, nastartoval boom této plodiny, která dnes dosahuje rekordních výměrů osevní plochy. Přitom řepka má nároky na živiny dvojnásobně vyšší, než je tomu u obilovin.

Kukuřice je nejméně přátelskou plodinou k životnímu prostředí, která se u nás pěstuje. Bohužel v posledních letech zaznamenáváme silný nárůst obliby kukuřice, zejména s dotovanou výstavbou bioplynových stanic. Dnes se pěstuje na rozloze 310 tis. ha, což je šestinásobek původní pěstební rozlohy. Problém je, že kukuřice je geneticky modifikována tak, aby snesla vyšší dávky pesticidů a herbicidů. Na kukuřičná pole jsou tak aplikovány velmi vysoké dávky těchto agrochemikálií, takže na nich nenajdete nic jiného než hlínu a stonky rostlin. Chemické postřiky se pak dostávají do podzemních i povrchových vod.

Kvůli dramatickému nárůstu plodin pěstovaných pro energetické účely mizí z našich polí tradiční plodiny, zejména žito, které naši předkové pěstovali kvůli výrobě chutného a trvanlivého chleba, a také oves. Nahrazuje je na živiny náročná pšenice, která se s využitím syntetických hnojiv rozšířila z úrodných nížin i do středních poloh. Pokles zaznamenaly i plochy oseté řepou cukrovkou, bramborami nebo pícninami.

Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy a ničí biodiverzitu. Polní kvítí jako chrpa nebo hlaváček letní bylo dříve běžné a zpestřovalo krajinu veselými barvami. Dnes se objevují vzácně.

"V České republice vyhynulo nejvíce denních motýlů z celé Evropy, za posledních 10 let jsme ztratili 20 procent polního ptactva a početnost zajíců nebo koroptví se pohybuje na pouhých 5–10 procentech předválečné úrovně," řekl jeden z iniciátorů petice Za obnovu zemědělské krajiny Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Kvalita naší krajiny se tak prokazatelně snižuje, přestože do zemědělství proudí nemalé veřejné finanční prostředky. Podle odborníků tak naše současné zemědělství žije na úkor budoucích generací. Nejen krajina, ale v důsledku i zemědělci doplácí na to, že nemáme dlouhodobou a ucelenou koncepci zemědělské politiky. Čeští zemědělci musí přežít v tvrdém konkurenčním prostředí a tomu odpovídá i způsob jejich hospodaření. Nezastupitelnou úlohou státu ale je, aby zvýhodnil ty zemědělce, kteří prospívají krajině, volně žijícím živočichům a pomáhají uchovat nebo dokonce vylepšit kvalitu půdního fondu.

Poškozování zdraví cizorodými látkami v prostředí

V případě pesticidů bylo již dávno prokázáno, že kromě různých fyzických problémů způsobují též vývojové a mentální vady u dětí. Např. se zjistilo, že ženy žijící v blízkosti polí, jež byly intenzivně postřikovány pesticidy, mají až třikrát větší pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s poruchou autistického spektra apod. Pesticidy totiž narušují řádný vývoj nervové soustavy a mají též neurotoxické účinky. K cizorodým látkám vyskytujícím se v naší stravě patří i rizikové potravinářské přídatné látky a kosmetické ingredience či součásti prostředků denní péče. I v nich nalezneme dost přísad, které bychom v přírodě hledali marně. Jelikož uměle syntetizované sloučeniny vykazují nepříznivé vedlejší účinky, začali je lidé testovat na laboratorních zvířatech. Toto týrání zvířat bylo zřejmě zbytečné, neboť je nutné brát v úvahu odlišný metabolismus člověka a hlodavců. Kromě toho takovéto testy nevypovídají naprosto nic o možných dopadech na psychiku. Škodlivé cizorodé látky mohou nejen poškodit buněčné součásti či další tělesné organely, ale svým rozkladným a ničivým zářením narušit i duševní funkce organismu.

Proto je velmi důležité mimo jiné podporovat nadále rozvoj ekologického zemědělství, které se umělým pesticidům vyhýbá, ale také rozdělovat dotace z veřejných prostředků zemědělcům jen tehdy, pokud rozumně střídají plodiny. Ze Zprávy o životním prostředí České republiky 2019 vyplývá, že užívání pesticidů se v posledních letech pomalu snižuje. Přispěl tomu i tlak organizací jako Hnutí DUHA či evropských ekologických organizací. Trend omezování pesticidů bychom měli urychlit a zároveň a lépe ochránit vodní toky před jejich splavováním.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

http://www.szu.cz/tema/rezidua-pesticidu-v-potravinach-zdravotni-rizika-a-aktualni
http://www.aquatest.cz/cs/aktuality/58-rezidua-pesticidu-ve-vodach-a-zeminach
https://www.hnutiduha.cz/aktualne/pesticidy-zustavaji-ve-vode-i-potravinach-problemem-je-nevhodne-pestovani-repky-nebo
https://archiv.hn.cz/c1-66770850-pesticid-nepritel-vody
https://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp%7Cplodiny%7Cdetail:c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c448fc8%7Cpestovani
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/repka-bionafta-bioplyn.A120830_083302_hobby-zahrada_mce


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 11. 01. 2022 7:05