Udržitelná móda

Udržitelná móda

V dnešní době se můžeme setkat s řadou článků, které poukazují na udržitelnou módu. Možná jsme si na titulky těchto článků natolik zvykli, že se nám zdají spíše jako marketing některých oděvních řetězců, či kritika velkých módních značek. V reakcí na škodlivé účinky rychlé módy vzniklo nové hnutí, pomalá móda.  Pojďme si termíny blíže vysvětlit a věnovat jim pozornost, kterou si určitě zaslouží.

Pomalá móda ve světě rychlé módy

Každý měsíc se objevují nové trendy, které nás přesvědčují, abychom za nejkratší čas nakoupili co nejvíce nového oblečení. Podle statistik se ročně prodá 80 miliard kusů oblečení, což je až o 400 % více než před 20 lety. Dříve ve světě módy existovaly 4 hlavní sezóny, které kopírovaly roční období. Dnes se mluví až o 50 sezónách v rámci každého kalendářního roku.

Rychlá móda má společné rysy, které z ní dělají velký problém – vytváří významnou uhlíkovou stopu a vyvolává řadu sociálních a ekologických problémů.

Nízká cena

Tím, že oblečení z řetězců rychlé módy je radikálně levnější než z té pomalé, máme nutkání kupovat více. Méně znamená více – často si koupíme přemíru oblečení, které nepotřebujeme, protože by byl hřích nechat v obchodě takový kus oblečení za takovou cenu. Bohužel, nižší cena je často spojena s nižší kvalitou. Investujme raději do kvalitního výrobku, který nám vydrží.

Negativní dopad na životní prostředí

Ač bychom to nepředpokládali, při masové výrobě oblékání se používá obrovské množství vody a speciální chemikálie. Tyto chemikálie unikají do vodních zdrojů a znečišťují nejen vody, ale i půdu. Musíme si uvědomit, že textilní výrobky k nám musí nějak doputovat. Jelikož se továrny nacházejí v exotických zemích, dovážejí se leteckou, lodní a automobilovou dopravou. Tyto druhy dopravy jsou, jak je známo, velkou uhlíkovou zátěží.

Nelidské pracovní podmínky

V továrnách jsou v převážné většině zaměstnány ženy a děti. Pracovní doba se pohybuje mezi 10 až 16 hodinami, chci podotknout, že pracovní doba je bez přestávek, čerstvého vzduchu a bez dnů volna. Nehledě na to, že jsou v přímém kontaktu se zmíněnými chemikáliemi. Plat pracovníků je tak nízký, že mnohdy nestačí na pokrytí základních výdajů.

Co s tím?

Kvalita napřed

Měli bychom se naučit brát oblečení jako dlouhodobou investici. Stačí nám méně kvalitních kusů oblečení, za které si sice připlatíme, ale zato nám dlouho vydrží. Stačí se zaměřovat např. na lokální výrobce oblečení, či udržitelné módní značky.

Nákup z druhé ruky

Pokud se nám nechce investovat, nebo jen hledáme doplnění šatníku, postačí nám navštívit secondhand, či webové portály, které nabízejí prodej a nákup oblečení – u nás např. Vinted.

Znovupoužití

Stává se, že se textil nějakým způsobem poničí. Není nic lehčího než zkusit dát oblečení opravit. V případě, že oprava není možná, teprve pak je kus oblečení odsouzený k likvidaci.

Hezké oblečení můžeme také prodat, či darovat. Oblékání se dá odvézt např. do dětských domovů, domovů pro ženy a děti, nebo věnovat do Armády spásy.

Tato fakta by nás měla doprovázet při každé návštěvě obchodního domu. Než si bezhlavě pořídíme pár nových kusů oblečení, zamysleme se, zda je opravdu potřebujeme.

Alena Hubáčková
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.rekrabicka.cz/blog/Slow-fashion-vs-fast-fashion-aneb-proc-bychom-se-meli-oblekat-pomalu
https://www.researchgate.net/publication/336403279_Slow_Fashion_in_a_Fast_Fashion_World_Promoting_Sustainability_and_Responsibility
https://www.clevergirlfinance.com/blog/slow-fashion-vs-fast-fashion/