Ekologická stopa domácích mazlíčků

Ekologická stopa domácích mazlíčků

Máte doma pejska nebo kočičku? Nejlepší přítel člověka, bez kterého si svůj život neumíte představit. Kromě toho, že dělají náš život hezčí, veselejší víte, jak zatěžují naši planetu? Že i oni mají svojí ekologickou stopu? Víte, že v případě, že máte velkého psa, tak zatěžujete naši planetu jako byste jezdili, autem SUV?

Ekologická stopa je uměle vytvořená jednotka, která určuje kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk k dané činnosti, či kolik metrů čtverečních Země potřebuje pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje. Jakou ekologickou stopu po sobě zanecháváte můžete zjistit zde: https://www.hra-o-zemi.cz/.

Nejlepší přítel člověka je pro někoho pes, pro někoho kočka. V České republice má doma nějakého zvířecího miláčka více než polovina domácností. Necelá polovina z nich, tedy zhruba dva miliony domácností, vlastní alespoň jednoho psa, necelých jeden a půl milionu pak kočku. Zvířata nám dělají radost, zahánějí samotu a u řady lidí jsou i jediným životním společníkem.

Co ale naši domácí mazlíčci, jakou oni zanechávají stopu na téhle planetě? Co „škodlivost“ domácího zvířete vlastně určuje? Hlavním měřítkem je množství krmiva, které dotyčné zvíře ročně spotřebuje. Vypočítává se, kolik energie je třeba k vypěstování a výrobě tohoto krmení, odkud se dováží a další náklady převedené na produkci CO₂. Například chov velkého psa vyprodukuje tolik emisí jako deset tisíc kilometrů ujetých ve voze typu SUV.

Uhlíková stopa velkého psa, který váží více než třicet kilogramů, odpovídá necelým 700 kilogramům oxidu uhličitého. Pes do deseti kilogramů za sebou ročně zanechá ve spotřebovaném krmivu „jen“ 90 kilogramů CO₂, stejně jako kočka. Ta je sice většinou váhově menší, ale na rozdíl od psa je pouze masožravá.

Problém tedy není samotný chov domácích mazlíčků, ale chov zvířat určených k porážce. Konzumace masa je dnes jedním z nejzásadnějších zdrojů emisí skleníkových plynů a také záminkou pro odlesňování.

Průměrný Čech za rok spotřebuje cca 800 kg jídla (včetně podílu vyhozených potravin a zbytků ze zpracování), z toho jde cca 70 kg na vrub masa. Pes podle velikosti 48–247 kg, kočka 18–34 kg krmiva. Masožravci mají podíl masa ve stravě vyšší a již nyní na výrobu krmiv není „dost zbytků“ a krmiva se vyrábí i z masa použitelného pro lidi.

Potravinová čísla

• Kilogram jehněčího a skopového potřebuje 370 metrů čtverečních plochy. Kilogram brambor si vystačí s necelým metrem čtverečním.
• Vepřovému stačí necelých osmnáct čtverečních metrů.
• Obilniny, které se využívají k výrobě krmiv pro psy a kočky, zabírají celosvětově plochu 49 milionů hektarů. Je to plocha, která by stačila k nasycení asi 700 milionů podvyživených a hladových obyvatel.
• Téměř 279 tisíc tun krmiva pro kočky a psy se v roce 2020 vyrobilo v České republice. Tržby výrobců se během covidového období zvýšily o dvacet až čtyřicet procent. V porovnání s rokem předtím vyrobily firmy o téměř 19 tisíc tun krmiva víc.

Řešení?

Přejdou naši mazlíčci na veganství? Veterináři upozorňují, že zejména u koček přechod na veganskou stravu není dobrý nápad. Kočky jako výhradní masožravci neumí vstřebat rostlinné bílkoviny a ke zdravému životu potřebují celou řadu esenciálních látek a živin. A při jejich nedostatku může zvíře i zemřít. Takže určitě toto není řešení. Mimo jiné i proto Ústřední komise pro ochranu zvířat loni vydala stanovisko, že podávání veganské stravy zvířatům, která jsou od přírody masožravá, lze považovat za týrání.

Vysokou uhlíkovou stopu domácích mazlíčků by tak v budoucnu mohl snížit hmyz. Ten se už dnes do některých krmiv přidává a podle vědců má podobné výživové hodnoty, jako běžné maso. Zároveň je chov hmyzu ekologicky mnohem šetrnější než tradiční živočišná produkce. Hmyzí farmy mají nižší nároky na plochu, vodu i krmení.

Milujeme je a rádi jim dopřáváme, ale měli bychom být opatrní na dopřávání svým miláčkům. Dochází ke zvyšování obezity u psů a koček a stává se stejným problémem jako obezita lidská. Nadváha a obezita zvířat má stejné důsledky jako lidská – a to včetně vyšších finančních nákladů na lékařskou péči.

Jak mít doma Eko-mazlíčka https://living.iprima.cz/bydleni/ekologie-mazlicek-pes-kocka-krmeni-bio-pelisek.

Co si z toho vzít na závěr?

Nejlepší cestou, jak snížit ekostopu, je rozhodnout se pro zvíře, které bude mít dvojí přínos. Například slepice může kompenzovat dopad tím, že snáší vajíčka. Králík zase může skončit jako nedělní oběd. Opravdu?

Jsem majitelka 1,5leté zlaté retrívřice Lary, mám se jí snad kvůli zátěže planety zbavit nebo z ní udělat nedělní oběd? To rozhodně neudělám. Co ale udělat člověk může, je zamyslet se, zda opravdu potřebuje kupovat hodně zvířecích hraček, obojků, pelíšků, pamlsků a dalších věcí, které na nás hojně všude vyskakují.

Nepodporovat žádné množírny, kupovat zvířátka s papíry původu. Anebo útulky praskají ve švech, tak nejen že budete mít parťáka co vám udělá dny hezčí, ještě uděláte dobrý skutek.

Naši zvířecí parťáci jsou nejlepšími společníky, nutí nás k pohybu, získávání nových přátel, zahání deprese atd. Domácí mazlíčci tu pro nás budou vždy, ať se děje cokoliv, dokáží nám poskytnout vynikající podporu a společnost prostřednictvím svého přirozeného smyslu pro empatii bez toho, aniž by cokoliv očekávali.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: www.pixabay.com

Zdroje:

https://plus.rozhlas.cz/kdyz-ji-maso-vas-pes-vzdate-se-steaku-vy-mazlicci-zatezuji-klima-ale-veganstvi-8490990
https://www.metro.cz/domaci-mazlici-skodi-teto-planete-velci-psi-maji-uhlikovou-stopu-jako-nejvetsi-esuvecku-g6q-/domov.aspx?c=A220912_160819_metro-region_mhrab
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ti-domaci-mazlicci-maji-horsi-ekostopu-nez-automobil
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/je-chov-domacich-mazlicku-psu-a-kocek-eko
https://www.veronica.cz/otazky?i=519