Kvalita ovzduší

Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Invazní druhy v české přírodě

Invazní druhy v české přírodě



Vyvěšeno: 30. 5. 2023
Sejmuto:
Evidenční číslo: 21-2023

giant-hogweed-g796046387_640.jpgInvazní druhy v české přírodě

Česká republika patří mezi země s větším množstvím invazivních druhů. Biologické invaze, tedy zavlékání rostlinných a živočišných druhů s přispěním lidské činnosti mimo oblasti jejich původního výskytu, nejsou fenoménem posledních desetiletí. Jejich kořeny jsou spojeny s historií lidských kultur, jejich vývojem a chováním. Krásnou modrou chrpu polní by už málokdo považoval za nepůvodní druhy naší flóry. Co je však v posledních desetiletích zcela novým fenoménem, je rychlost šíření těchto druhů v celé Evropě. Podle odborníků ochrany přírody tomuto tématu stále věnujeme výrazně menší pozornost, než by bylo potřeba.

Introdukce nepůvodních druhů  je spolu se změnami kvality stanovišť, změnou klimatu, vzrůstajícím využíváním přírodních zdrojů  a znečištěním životního prostředí považována za hlavní procesy, které výrazně negativně ovlivňují světovou biodiverzitu. Rychlost a otevřenost obchodu a cestování mezi jednotlivými regiony a kontinenty patří k příčinám tohoto problému. Intenzita problému dosáhla takové hloubky i rozsahu, že na to bylo nutné reagovat závaznou celounijní legislativou (nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů) včetně následného stanovení seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, na němž se zatím ocitlo 88 druhů rostlin a živočichů.

Dopad na krajinu

Invazní druhy často zásadním způsobem mění prostředí, do něhož byly zavlečeny, ohrožují výskyt původních organismů a narušují vztahy mezi nimi. Výrazné je to zvláště v případech, kdy se predátor či patogen rozšíří do prostředí, v němž se předtím nevyskytoval. Nemusí to nutně znamenat, že invazní druh je kompetičně silnější než ty, které vytlačuje nebo ohrožuje. V některých případech jde jen o to, že je nové území bez výskytu přirozených nepřátel. Není tu tedy, kdo by takový invazní druh reguloval a tak se velmi rychle šíří. Kromě dopadů na biodiverzitu je nutné počítat i  s  dopadem na člověka, jeho zdraví, sociální a kulturní vazby, ekonomickou a další činnost. Např. druhy všech bolševníků způsobují silné popáleniny kůže, některé druhy produkují alergenní pyl (pajasan, ambrózie), další jsou dokonce pro člověka jedovaté (žahavé medúzy nebo začínající invaze perutýna), a tak omezují i rekreační aktivity. Jiné druhy snižují výnosy v zemědělství či v rybníkářství (karas stříbřitý, střevlička východní).

Určitě jste již slyšeli o jednom z invazních druhů – trnovníku akátu. Problémem zde určitě nejsou jeho trny, ale tzv. chemický boj, ve kterém jsou trnovníky přeborníci. Chemický boj neboli alelopatie, je vypouštění chemických látek do půdy, s cílem vypudit okolní jedince a uzurpovat si místo pouze pro sebe. Takto si akát hájí své území a vytlačuje původní, naší přírodě bližší, rostliny.

Jak můžeme pomoci?

Prevence a včasná reakce v podobě rychlé likvidace malé populace, představuje levnější řešení následků již probíhající velkoplošné invaze. Rozhodně je třeba dávat si pozor na to, co chceme pěstovat na své zahradě. Na zahradě bychom si sice mohli pěstovat např. invazní slunečnici topinamburu, velký problém by ale nastal, kdybychom tento druh nechali „uniknout“ do přírody. Za šíření nepůvodních druhů hrozí fyzickým osobám pokuta až 20 tisíc Kč.

S biologickou druhovou rozmanitostí roste i stabilita naší krajiny. Stabilita se, ale narušuje při poklesech našich původních druhů, a tedy, když je krajina ochuzena jak o druhovou tak o genovou biodiverzitu. Pokud chceme do budoucna zachovat krajinu tak, jak ji známe, měli bychom se o téma biologických invazí začít zajímat mnohem více.

Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

Zákon č. 114/1992 Sb., v jeho platném znění
AOPK ČR - https://www.nature.cz
https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/avex/files/2021-01.pdf
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/metodiky_nepuvodni_invazivni_druhy/$FILE/ODOIMZ-metodika_AOPK-20220201.002.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Invazn%C3%AD_druh
https://zemepisec.cz/ekologie-zivotni-prostredi/chemicky-boj-alelopatie/
https://www.enviweb.cz/102424


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 18. 05. 2023 12:15