Posypová sůl a životní prostředí

Posypová sůl a životní prostředí

V zimním období stále více přibývá dní, kde se venkovní teplota pohybuje okolo bodu tání - 0 °C, tím se také roste potřeba posypových materiálů na vozovky či chodníky. Při jejich pořizování bychom přemýšlet nejen nad příznivou cenou, ale také nad jejich vlastnostmi, a vybírat materiál šetrný k přírodě a životnímu prostředí.

Posyp chodníků a vozovek se používá především při zimní údržbě pozemních komunikací a zajišťuje nebo zlepšuje schůdnost či sjízdnost. Posyp slouží ke zvýšení přilnavosti mezi pneumatikou a vozovkou nebo mezi podrážkou boty chodce a povrchem cesty na uježděném sněhu, ledovce, náledí nebo námraze. Před posypáním je sníh nejprve odklizen sněžným pluhem, frézou, zametačem nebo ručními nástroji (např. lopata, koště nebo hrablo). Posypové vozy následně zajišťují posyp vozovek či chodníků pomocí dávkovacího rozmetadla. U pěších cest nebo chodníků se provádí údržba zejména ručně. Někdy jsou v místech k dispozici speciální nádoby s posypovým materiálem. Ty slouží pracovníkům správce či vlastníka komunikace. V případě nutnosti může posypový materiál v nádobě použít každý sám.

K zajištění sjízdnosti komunikací během zimního období se obecně využívají dva základní druhy posypových materiálů. Zdrsňující posypové materiály jsou látky, které mechanickým způsobem zvyšují tření zledovatělé nebo ujeté sněhové vrstvy na povrchu vozovky. Jedná se zejména o písky nebo kamenné drtě. V menší míře se v některých zemích používají různé druhy škváry a strusky.

Mnozí majitelé kotlů na pevná paliva dodnes využívají jako posypový materiál popel z kamen. Takto ošetřený chodník neklouže, problém však nastává při vlivu na životní prostředí. Především polétavý prach, který má tendenci vířit, špatně se usazuje a způsobuje vyšší prašnost. Navíc pokud popel pochází z fosilních paliv, obsahuje zvýšené množství kovů, nerozložitelných látek a látek, které jsou mnohdy jedovaté.

Na českém trhu však najdeme již větší množství zimních posypů, které lze označit jako ekologicky šetrný výrobek. Například ekologický zimní posyp Liapor. Jedná se o inertní posypový materiál bez chemických příměsí. Výrobek je zdravotně nezávadný – bezpečný pro lidi, zvířata i zeleň. Podstatou je drcené keramické kamenivo, pro jehož výrobu se používá čistý přírodní jíl.

Častěji se však využívají chemické rozmrazovací materiály, které svými vlastnostmi způsobují fyzikálně-chemickou změnu sněhu a ledu přítomného na povrchu vozovky, přičemž dochází k jejich tání. Mezi chemické materiály zejména patří chlorid sodný, chlorid vápenatý, chlorid hořečnatý, močovina, alkoholy nebo glykoly. Všeobecné fyzikální vlastnosti solí (chloridů) umožňují snížit bod mrazu vody, a tak v podstatě zabránit vytvoření ledu nebo rozpustit sníh. Soli tedy účinkují jako rozmrazovací látky. Absorbují vodní vlhkost z ovzduší. Například právě nejvyužívanější chlorid sodný ve vodním roztoku v koncentraci cca 22 % může rozpustit led až do -21 °C.

Prakticky ve všech zemích Evropské unie převažuje jako posypový materiál chlorid sodný, tzv. posypová sůl. Posledních dvacet let se v řadě zemí prováděla celá řada testů při hledání nějaké alternativní látky, ale doposud nebyla vhodná náhrada nalezena. Zkoušené látky byly neúměrně drahé nebo nedosahovaly potřebných účinků.

Chlorid sodný patří mezi nejrozšířeněji používaný výrobek. Je těžený v solných dolech nebo získávaný odpařováním z mořské vody. Běžně je tato chemická sloučenina známá pod označením kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo pouze jen jako sůl. V zimní údržbě se používá v pevném stavu nebo jako solankový roztok. Produkt se dodává volně ložený či již napytlovaný. Do finálního produktu se přidává zpomalovač tvrdnutí, tzv. protispékací přípravek. Obvykle to bývá ferrokyanid draselný (syntetická přísada, bez známých vedlejších negativních účinků) nebo ferrokyanid sodný. Pro účely údržby zimní komunikace účinkuje chlorid sodný optimálně do teploty zhruba -5 °C. Jakmile teploty poklesnou pod -7 °C využívá se kombinace chloridu sodného s chloridem vápenatým.

Průměrně se v České republice v zimních sezónách využije na posyp vozovek okolo 168 000 tun soli, 348 000 tun drtí a písku, 91 000 tun druhotných materiálů, jako jsou škvára a struska. Česká republika obecně dává přednost posypovým materiálům, které svým složením a fyzikálními vlastnostmi jsou co nejvíce přijatelné pro životní prostředí a případné negativní zatížení se snaží snížit na nezbytné minimum.

Středočeský kraj patří v České republice mezi kraje s nejhustší silniční sítí. Při zimní údržbě v roce 2020 se udržovalo 8 679 km silnic pomocí 256 posypových mechanizmů. Během zimních měsíců se na tyto komunikace spotřebovalo 5 737 tun soli a 2 383 tun inertního materiálu. Letošní zimní měsíce jsou pro silničáře prozatím příznivější, než v letech minulých. Mírná zima tak šetří desítky milionů, které budou využity na opravy silnic. Na posyp místních komunikací v Kralupech nad Vltavou bylo použito v roce 2020 díky mírně zimě 15,5 tun soli.

Chloridy jsou přirozenou součástí životního prostředí a běžně se do prostředí dostávají erozí hornin, odparem z oceánů, vulkanickou činností i lesními požáry. Hlavními antropogenními zdroji jsou pak chemický průmysl, spalování uhlí či změkčovače vody a mnoho dalších. Chloridy jsou velmi dobře rozpustné ve vodě, avšak odsolování této vody je vysoce energeticky náročné. Zasolení půdy a vody je vážný celosvětový problém. Rostliny i zvířata mají různou toleranci k obsahu soli v prostředí. Již zmiňovaný chlorid sodný je v přiměřené míře pro rostliny i živočichy nezbytný, ale jen do určitého rozpětí jeho koncentrace. Při překročení určité meze, může dojít k úhynu z důvodu vysoké salinity (solnosti). Změny lze pozorovat nejvíce na okrajích vozovek či chodníků právě v zimním období.

Nevýhodou sypání, ať už pomocí sypacího stoje nebo ručně, je zvýšená prašnost a znečištění komunikace. Posyp solí a dalšími chemickými látkami zase způsobuje znečištění vod a půdy a škodí rostlinám, živočichům, vozidlům i zařízení komunikace, proto je v některých místech zakázán a musí se využít jiný posypový materiál jako drobný štěrk, popel či jemný písek.

Ačkoliv má posypová sůl prokazatelně nejlepší vlastnosti při rozmrazovaní sněhu a ledu na komunikacích, není příliš v oblibě. Majitelé automobilů ji často viní z předčasného opotřebení zimních pneumatik a velmi neradi ji na chodnících vidí také pejskaři. Posypová sůl (chlorid sodný) nedělá dobrou službu na tlapkách mazlíčků. Je potřeba, aby majitelé psů (či jiného domácího zvířete) po návratu domů vždy pečlivě omyli tlapky.

Z pohledu ekologie by bylo nejlepší, aby se k zimní údržbě solení vůbec nepoužívalo. Bohužel z praktického pohledu je to zcela nerealizovatelné. Řada dlouholetých výzkumů, studií a pokusů (např. v Německu a Švýcarsku) ukázala, že zimní sjízdnost zajišťovaná pouze zdrsňujícími materiály nepředstavuje žádnou alternativu k využití solí, jako posypového materiálu. Závěry těchto výzkumů jednotně konstatují, že pouze s využití posypových solí může být dosaženo alespoň minimální bezpečnosti dopravy na komunikacích v zimním období. Nejvíce doporučovaný jako rozmrazovací materiál je obyčejný chlorid sodný a chlorid vápenatý, avšak s tím by se mělo zacházet velice opatrně, protože má negativní účinky na beton.

Pozitivní diskuze je vedena kolem užití chemického materiálu označovaném CMA – Calcium Magnesium Acetate. Výrobek nemá negativní vliv na životní prostředí, ale je velmi jemný a způsobuje problémy při běžné manipulaci. Pracovníci při jeho aplikaci musí nosit rukavice ochranné masky na noc a ústa, protože právě jemnost výrobku způsobuje dýchací problémy a kožní vyrážku. Výhodou této látky je její vhodnost pro životní prostředí, ale jistou nevýhodou je její vysoká pořizovací cena, což odrazuje především státy, které mají vyšší spotřebu posypových materiálů.

Bc. Jana Nachlingerová, Jana Krátká
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlorid_sodn%C3%BD
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/posypove-materialy-pro-zimni-udrzbu-komunikaci-v-cr-a-v-zemich-eu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_posyp
https://arnika.org/chloridy
https://ceskykutil.cz/clanek-146808-pouzivate-zimni-posypovy-material
https://izahradkar.cz/kalendarium-zahradkare/pro-zdravi-rostlin/cim-sypat-kluzke-zledovatele-chodniky-zahradach/
https://www.eon.cz/radce/existuje-ekologicky-posyp-chodniku
https://www.veronica.cz/poradna-v-casopise-veronica?i=60
https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/soli-je-dost-silnicari-dostanou-na-zimu-i-nove-sypace-20171017.html
https://sever.rozhlas.cz/zimni-udrzbu-v-usteckem-kraji-pomuze-zajistit-5-novych-sypacu-8116070
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/mirna-zima-silnicarum-setri-posypovy-material-i-penize-40312386
https://nasregion.cz/karlovarsky-kraj/silnicari-v-usteckem-kraji-jsou-zasobovani-skladem-maji-19-tisic-tun-soli-kde-i-presto-cekaji-problemy/