Nenahraditelné místní odrůdy

Nenahraditelné místní odrůdy

Rozmanitost kulturních rostlin je základem naší obživy a našeho života — stejně tak jako čistý vzduch nebo voda. Zajišťuje, že se naše zemědělství dokáže přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, novým nemocem nebo škůdcům. Z dnešního pohledu nemůže člověk říci, které druhy rostlin, popřípadě genetické zdroje se jednoho dne stanou opravdu podstatným zdrojem obživy. Musíme tedy uchovávat rozmanitost i vědomosti, dále je rozvíjet, a především také zpřístupňovat.

I přes mezinárodní Úmluvu o biologické rozmanitosti, která v ČR vstoupila v platnost v r. 1994, nám z různých koutů světa bohužel docházejí zprávy o ohrožení celých ekosystémů vyvíjejících se po desetitisíce let. Pojem biodiversita se netýká jenom divoké přírody, ale také kulturních druhů rostlin a zvířat, u kterých byl vývojový proces ovlivněn člověkem k uspokojování jeho potřeb. Zachování těchto druhů s jejich vnitrodruhovou diverzitou je stejně důležité jako ochrana divoké přírody.

Vznik kulturních rostlin je spjat s tzv. neolitickou revolucí, která je charakterizovaná přechodem lovce – sběrače na usedlý zemědělský způsob. Tento proces začal přibližně 10 000 let před naším letopočtem na různých místech na naší planety, v kolébkách starověkých civilizací. Neolitický člověk začal záměrně pěstovat rostliny pro svůj užitek, jedná se o proces domestikace neboli zkulturnění. V průběhu času se rostliny přibrané do kultury začali vyznačovat podobnými vlastnostmi, které je činily z pohledu člověka více atraktivní než ostatní rostlinné druhy. Kulturní rostliny se vyznačují především možností zvětšování výnosu, změnou chemického složení látek, vzhledu a charakteru růstu, přizpůsobením se odlišným podmínkám pěstování atd.

Odrůdy kulturních rostlin vzniklé pomocí lidové selekce, dokonale přizpůsobené místě vzniku, se nazývají krajové odrůdy. Díky adaptaci na místo svého vzniku jsou vysoce výkonné, mají velkou odolnost a mohla u nich vzniknout nějaká specifická kvalitativní vlastnost, například chuť. Lidová selekce měla charakter negativní selekce, což je nejstarší šlechtitelský způsob, kdy se vyřazují rostliny a semena s nevhodnými vlastnostmi a naopak se vyhledávají jedinci, semena s příznivými vlastnostmi pro pěstitele. Tato metoda je používaná do dnešní doby, jak profesionály, tak v podmínkách domácího semenaření. Foto:

U šlechtěných odrůd nehraje selekční tlak prostředí takovou roli. Jsou specializovanější, což znamená, že jsou šlechtěny v určitém směru, například aby snášely dlouhé přepravní vzdálenosti, aby byli odolné oproti ošetřujícím látkám, velkým dávkám hnojiv atd. Drtivá většina šlechtěných odrůd jsou šlechtěny pro podmínky industriálního zemědělství, ve kterém podávají podstatně vyšší a vyrovnanější výnosy často i za cenu vedlejších negativních dopadů na životní prostředí. Pěstování krajových odrůd se stalo méně ekonomicky výhodné a důsledkem toho je, že se přestávají pěstovat.

U některých šlechtěných odrůd nemusíme mít zaručeno, že v další generaci získáme jedince, kteří mají vlastnosti rodičů. Tuto vlastnost mají potomci jedinců, jejíchž osivo bylo získanou tzv. hybridizací a jsou označování jako F1 neboli tzv. filiální generace. V extrémních případech může být osivo některých odrůd záměrně sterilní prostřednictvím tzv. technologie „Terminátor“, představované společností Monsanto. Oba případy jsou výhodné z pohledu prodejce. Zákazník je nucen si kupovat v další sezóně nové osivo.

Prodej semínek tisíců neregistrovaných odrůd, které jsou udržovány v kolekcích semenářských organizací a v zahradách tisíců zahrádkářů, bohužel dnes není oficiálně umožněn. Chystané „semínkové nařízení“ EU nepřináší řešení. V naší zemi i v celé Evropě existuje trh s neregistrovanými odrůdami zemědělských plodin, tj. s odrůdami nezapsanými ve Státní odrůdové knize ani ve Společném katalogu odrůd EU. Že je o tyto odrůdy značný zájem, potvrzují rozsáhlé a vzájemně propojené sítě tisíců semenařících pěstitelů, zahrádkářů a zemědělců, kteří jsou sdruženi u organizací jako je český Gengel, rakouská Arche Noah, německá Freie Saaten, švýcarská Pro Specie Rara, dánská Seed Savers, francouzská Kokopelli, britská Garden Organic, irská Irish seed savers, rumunská Eco Ruralis, švédská Föreningen Sesam nebo slovinská Varuhi semen. Tyto organizace ve spolupráci se svými členy udržují a sdílejí desetitisíce neregistrovaných, mnohdy starých, krajových či jiných vzácných, ohrožených a neprůmyslových odrůd.

Trh s neregistrovanými odrůdami, který je dnes zákonem tlačen do šedé ekonomiky, zde byl odjakživa. Je tím původním, z čeho je odvozeno celé soudobé zemědělství. Po zavedení povinné registrace ve Státní odrůdové knize pro veškerá osiva uváděná do oběhu přešla do oficiální státem uznané ekonomiky jen část původního trhu s osivy. Zbytek buď zanikl, nebo se propadl do ilegality. Právě zde vězí jedna z příčin mizení obrovského množství starých a krajových odrůd. Není přesně znám rozsah této novodobé genetické eroze, málokdo ale pochybuje o tom, že ztráty jsou značné a mnohdy nenahraditelné. Při pěstování krajových odrůd se nabízí upřednostňovat léty ověřené zásady pěstování. Vedle volby vhodných odrůd spočívají zejména v zachování životních podmínek pro rozmanité druhy rostlin a živočichů. Takové vůči přírodě šetrné hospodaření odpovídá zásadám ekologického zemědělství. Na snahu o zachování a opětovné šíření krajových odrůd ovoce, zeleniny i obilovin navazuje podpora jejich zpracování a využití. Proto je nejvýš přirozené, že stejnou pozornost, jakou si zaslouží poznání odrůd a jejich uchování v zakládaných genofondových sadech, je třeba věnovat zpracování místní produkce. Společnost Gengel vydává každoročně katalog odrůd, které jsou nabízeny k prodeji buď touto obecně prospěšnou společností anebo individuálními pěstiteli uvedenými v seznamu.

Mezi místní odrůdy na Kralupsku, pěstované úspěšně některými zahrádkáři za pomoci osiva z Gengelu, patří například: kukuřice „Sacharka“, odrůdy rajčate „Žluté divoké“, „Zelená zebra“, „Ostravské ranné“. Bob zahradní „Z Budeřic“, hrách „Židovnická edelperle“, fazol keříčkový „Podřipský“, okurky nakládačky „Od kuchařky Nataši“. Dýně „Hokaido“, „Panská“, fazol „Svatá trojice“, petržel „Ukrajinka“, tabák „Pardubicko“, pohanka „ČSFR“, svazenka vratičolistá na zelené hnojení a další.

Gengel o.p.s. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti. Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Abychom společně tyto odrůdy, které vytvořily a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovali, pečovali o ně a opět je stejně tak předali pokolením, které přijdou po nás.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.potravinovezahrady.cz/seminkovy-underground/
https://sedmagenerace.cz/rozmanitosti-neni-nikdy-dosti/
https://is.muni.cz/th/m1ebs/DP_Nedodelana_Musil.pdf
http://gengel.cz/