Kvalita ovzduší

Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Klimatická změna z jiného úhlu pohledu

Klimatická změna z jiného úhlu pohledu



Vyvěšeno: 12. 4. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 11-2021

klima.jpgKlimatická změna z jiného úhlu pohledu

Klimatické změny ztěžují život nejen mnoha lidem, ale i ostatním živým tvorům na různých místech naší planety. Častější sucha, vedra, povodně i vichřice způsobují problémy v různých oblastech lidské činnosti a vyžadují vyšší náklady na jejich překonání. Tyto problémy se týkají všech zemí světa včetně ČR, proto téměř všechny státy usilují o omezení globálního oteplování a zpomalení souvisejících klimatických změn. Příčinou změny klimatu je pravděpodobně zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti a nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů. Vztah mezi klimatickými změnami a CO2 v atmosféře ale není úplně jasný. Co když existují i další příčiny globálního oteplování, které jsou stejně důležité jako emise fosilního průmyslu? Současné změny klimatu se pokouší vysvětlit i další hypotézy, věnujme jim nyní trochu pozornosti.


Studie NASA z r. 2015 ukazuje, že vžitá představa o hlavním viníkovi změn klimatu v podobě CO2 může být mylná. CO2 je rovnoměrně přítomen nad celým zemským povrchem bez ohledu na to, kde byl vypuštěn, a tedy způsobuje stejnou tepelnou odezvu nad celým povrchem Země. Vědecké studie však dokazují, že klima na Zemi se otepluje nerovnoměrně.

Špatné hospodaření s půdou

Goddardův institut vypočítal vliv více klimatických faktorů na změnu teploty. Údaje o množství aerosolů v jednotlivých částech planety dlouho neexistovali, jsou k dispozici teprve posledních deset roků. Aerosoly, které vznikají především nad severní polokoulí spalováním fosilních paliv, atmosféru ochlazují, protože odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru. Nad severní polokoulí dochází k extrémním teplotním jevům, jejich příčinu je nutné hledat především v lidské činnosti, kterou je pevnina pozměňována odlesňováním a novými způsoby obdělávání půdy.

Půda v Evropě podle vědeckých měření obsahuje 200 až 500 litrů vody na 1 m3 zeminy. Voda je soustředěná v pórech, které vedou vodu ke kořenům rostlin, k pramenům potoků a k podzemním vodách. Pro život v půdě jsou nenahraditelné, fungují ale jen do té doby, dokud se půda neutlačí nebo nepřeruší uměle. Půda našich polí zhutněná mechanizací do sebe nevsákne dešťovou vodu, která pak rychle stéká do níže položených oblastí, kde způsobuje povodně a splavuje úrodnou půdu do vodních nádrží, moří a oceánů.

Póry v půdě se přerušují při výstavbě uměle vytvořených svahů, které se budují nebo vznikají nad zhutněnými plochami cest, silnic, dálnic, na stěnách odvodňovacích kanálů a v příkopech u cest, kde vysušují okolní pole až do několika stovek metrů. Těmito způsoby stále rychleji naší pevninu zbavujeme vody a vysoušíme jí. Začínají vysychat potoky a řeky, snižují se hladiny podzemních vod. Odvodněné a sluneční energií přehřáté pevniny nadměrně ohřívají atmosféru, což se projevuje globálním oteplováním a to má za následek sucha, lesní požáry, tání ledovců, a stoupání hladin moří a oceánů.

Řešením je nakypřit znovu jak lesní půdy pod nepoužívanými lesními cestami, umělé svahy a hlavně zemědělskou půdu, umožnit zasakování dešťové vody i ve městech, na zastavěných územích.

Pokusy řídit počasí

Mnoho vědců v dnešní době poukazuje na to, že příčinou klimatické změny může být také dlouhodobá globální manipulace s počasím. Různé studie uvádějí, že extrémní tání ledové plochy v Grónsku může souviset i s pokrytím oblohy mraky. A jejich druh, množství či hustotu už desítky let různým způsobem ovlivňujeme. Více než padesát let již probíhá na různých místech zeměkoule ovlivňování množství srážek či zmírňování dopadů bouřek a hurikánů. Je k tomu často využívána metoda osévání mraků (anglicky cloud seeding), kdy se rozprašují a vystřelují různé chemikálie převážně do vysokých mraků typu cirrus pomocí letadel, raket a propan-butanových hořáků. Vzniká tak více mraků a více oblačnosti. Chemikálie v mracích působí jako kondenzační jádra, na kterých se vytváří malé krystalky. Ty pak za příznivých klimatických podmínek z mraků spadnou jako dešťové nebo sněhové srážky. Využívá se k tomu hlavně jodid stříbrný či draselný, chlorid sodný a suchý led (pevný oxid uhličitý).

Pokusy s oséváním mraků se provádějí od začátku 20. století, v polovině minulého století pak dosáhly globálních rozměrů. Podle Světové meteorologické organizace metoda osévání mraků je dnes běžnou záležitostí ve více než třetině zemí světa. Přitom odborníci čím dál častěji upozorňují na důležitou roli mraků při globálním oteplování. V roce 2004 vědci z NASA zjistili, že vysoké mraky typu cirrus brání odchodu tepelného záření z povrchu Země. A potvrdili, že letecká doprava k vytváření mraků cirrus navíc přispívá. To uvedla i univerzitní studie z roku 2011 či studie NASA z roku 2013. 

Radiokomplexy

Další příčinou globálního oteplování by mohly být i víceúčelové radiokomplexy, které vysílají nízkofrekvenční vlny do ionosféry. Jedná se o obrovskou energii v tisících kW. Tyto instalace mohou ionizací či ohřevem atmosféry výrazně ovlivnit proudění vzduchu a způsobit pomocí ionosférických zrcadel řízené změny v počasí na celém světě. Mezi nejznámější radiokomplexy patří americký HAARP, ruská SURA či evropský AISCAT. Podobným zařízením disponují i Čína a další země. Je otázkou, v jakém rozsahu ohřev atmosféry a další faktory spojené s těmito instalacemi, mohly způsobit změny klimatu.


Jana Krátká

Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/2957954-dluhy-smith-osevani-mraku-ionosfericka-zrcadla-co-kdyz-klima-doplaci-na-pokusy-s
https://web.archive.org/web/20160116051907/http://www.gi.alaska.edu/alaska-science-forum/haarp-again-open-business
https://ec.europa.eu/clima/change/causes_cs
https://www.enviwiki.cz/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bna_klimatu
https://oze.tzb-info.cz/klimaticke-zmeny/20816-klimaticke-zmeny-a-globalni-oteplovani


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 12. 04. 2021 20:03