Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Řeporyje
Praha 10-Šrobárova
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Kralupy nad Vltavou-sportoviště
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Zdraví z kralupské přírody

Zdraví z kralupské přírody



Vyvěšeno: 30. 4. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 14-2021

kopriva.jpgZdraví z kralupské přírody

Naše strava by měla být pestrá a výživná, měla by nás zásobit všemi důležitými látkami pro náš vývoj. Kulturní šlechtěná zelenina, ovoce i obiloviny však již několik desetiletí ztrácejí na své dřívější hodnotě. Je to díky všeobecnému chudnutí půdy, kdy se půda vyčerpává intenzivním zemědělství a nedostatečným přírodním hnojením, ale také vlivem konvenčního zemědělství, které rostliny “ochraňuje” natolik, že nemají důvod vytvářet své vlastní obranné látky.

 

Každá rostlina má svůj imunitní systém, kterým se brání proti škůdcům, bakteriím a plísním. Jedná se o skladbu látek, typickou pro každou rostlinu, které chutnají většinou hořce nebo kysele. Šlechtěním rostlin jsme sice dostali chutnou a sladkou zeleninu, která je však zároveň slabá, a proto potřebuje neustálou ochranu ve formě hnojiv, pesticidů, insekticidů a dalšího chemického ošetření.

Čím více se musí rostlina sama chránit před vlivy prostředí, tím je vitálnější, tím více látek podporujících imunitu a zdraví obsahuje. Toto kritérium splňují planě rostoucí bylinky. Mají vysoký obsah vitálních látek, jsou nám k dispozici regionálně, sezónně a zadarmo. Mají silný imunitní systém a velkou životní energii, obsahují mnoho chlorofylu - nejléčivější rostlinnou látku. Pokud se vyznáme v bylinách, máme v krizových dobách větší šanci na přežití.

V Kralupech nad Vltavou a okolí se dají sbírat byliny především v okrajových částech města, po obou březích podél řeky Vltavy, v lesíku u koupaliště, kolem dvora Strachova, na Hostibejku, v Lutovníku, na okraji Mikovic, v zahradách kolem Zákolanského potoka, v Minicích, v Rusavkách i na dalších místech.

Kopřiva

Mezi nejrozšířenější bylinu, ale z hlediska výživového a zdravotního také nejhodnotnější, patří kopřiva. V Kralupech jí naleznete v pobřežních porostech, na rumištích, v příkopech podél cest, okolo plotů a je také vnímána jako nevítaný plevel na zahrádkách, na loukách poblíž chat a chalup či v příkopech. Vše, co kopřiva nabízí, je jedlé. Listy se stonky, květy a semena se nabízejí jako dokonalá součást zelených smoothie a jako ingredience mnoha jídel. Nejlépe chutnají mladé, křehké výhonky cca 10cm dlouhé.

Kopřiva podporuje tvorbu krve, je zásadotvorná, pomáhá čistit naší krev a vylučovat kyselinu močovou, je dobrou prevencí mnoha závažných chorob, snižuje hladinu krevního cukru, zabraňuje zánětlivým procesům, ulevuje problémům s prostatou, pomáhá při dně, revmatických, trávicích (žlučník, slinivka) a ledvinových potížích.

Bršlice

Téměř v každé zahradě nebo parku na vlhčích místech pod keři, ve světlých lesích a na okraji luk, roste bršlice, jedna z nejvitálnějších rostlin vůbec, která dokáže zabrat velkou plochu zahrady. Zahrádkáři jí považují za nevymýtitelný plevel, ovšem kdo chce podpořit své zdraví, může jí ze zahrady raději vyjíst. Bršlice je nabitá vitamínem C, obsahuje mnoho provitamínu A, bílkovin a výjimečně vysoké hodnoty minerálů a stopových prvků: železo, mangan, měď, titan a bór. Éterické oleje a kumarin vytvářejí její typickou vůni. Řecké jméno podagra poukazuje na důležitost této rostliny v souvislosti s léčbou dny.

Pampeliška

Velmi rozšířenou divokou bylinou je pampeliška. Roste na loukách, polích a pastvinách, v městských parcích a ve dvoře domů na sídlištích. Na jaře jsou trávníky plné jasně zářících, žlutých květů, které se o dva týdny později promění v moře poletujících semínek. Tato divoká zelenina je velmi bohatá na vitamíny, obsahuje množství draslíku, hořčiny, flavonoidy, kumariny, biopolymery, železo a inulin (zvláště pak na podzim). Celou rostlinu, tedy kořeny, listy a květy, můžeme použít v kuchyni.

Jitrocel

Jitrocel větší vyhledává především blízkost cest, sušší a slunná místa, jílovité půdy, najdete ho snad v každém trávníku. Obsahuje mnoho vitálních látek, glykosidy, třísloviny, kyselinu křemičitou, provitamín A, vitamín B, C a K, draslík a zinek. Semena jsou bohatá na oleje a biopolymery. Všechny obsažené vitální látky působí zásadotvorně a vitalizačně. Jitrocel kopinatý působí antibakteriálně, zásadotvorně a vitalizačně. Čerstvé listy je možné přikládat na kožní zranění, otekliny a hmyzí bodnutí. Z listů jitrocele si můžete připravit výborný sirup na kašel, ale také je přidat do náplně pizzy, k pečeným bramborám nebo smažené cibulce. Výborná a výživná jsou i semena jitrocele.

Ptačinec

Na humózních půdách bohatých na živiny, v balkónových truhlících a květináčích, na mokrých loukách, u lesních cest a plotů nebo na úhorech můžeme objevit ptačinec, velmi chutnou a výživnou planou rostlinu. Má na celý organizmus očistný a posilující účinek, podporuje trávení, působí protizánětlivě. Pro sběr používáme horní výhonky včetně květů. Spodní části stonků jsou často, vlivem nedostatku světla, vybledlé a neolistěné. Ptačinec je nejlépe použít čerstvý do salátů, posypat jím vařenou rýži nebo těstoviny, naklíčenou pohanku, vmíchat do rizota apod.

Při sběru bylin je dobré dodržovat určité zásady. Sbírat byliny pouze na čistých stanovištích, vyhýbat se okrajům silnic, skládkám, parkům, kde lidé venčí své psy a blízkosti polí s chemicky ošetřovanými plodinami. Nikdy nesklízíme všechny rostliny na jednom stanovišti, abychom neohrozili jejich přežití na místě. Sbíráme co nejčistší byliny, abychom je nemuseli omývat, protože na jejich povrchu žijí pro nás cenné mikroorganismy.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:
Štěpán a Melanie Matějkovi: Divoká kuchařka Síly pro život


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 30. 04. 2021 8:29