Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat. 

Vyhledávání

Archiv článků

Dění v průmyslu

2.2.2012
Česká rafinérská, a.s.
Z důvodu nepříznivých klimatických podmínek byla/bude dnes v ranních hodinách použita fléra.

2.2.2012
VÝSTRAHA ČHMÚ
Upozornění na velmi silný mráz od čtvrtka 2.2.2012 22:00 do odvolání.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší v Kralupech a okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).

V případě dotazu nás můžete kontaktovat také prostřednictvím Skype: eckralupy

KJÓTSKÝ PROTOKOL POKRAČUJE

16. ledna 2012

Klimatická konference v jihoafrickém Durbanu v prosinci 2011 vydala své plody v podobě nové smlouvy, která má navazovat na Kjótský protokol a donutit všechny velké světové znečišťovatele ovzduší ke snižování emisí skleníkových plynů. Podle kritiků je však plán příliš mírný, tvrdí, že se mu pravděpodobně snížit tempo globálního oteplování nepodaří.

Kjótský protokol

Kjótským protokolem, dojednaným v r. 1997 v japonském Kjótu, se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Tato redukce se vztahuje na šest plynů, Kromě oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O), jejichž emise budou porovnávány k roku 1990, se závazek týká hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF6), jejichž emise mohou být porovnávány buď s rokem 1990 nebo 1995. Pro většinu průmyslově vyspělých zemí přijaté závazky představují investice do energeticky úsporných technologií, podporu úspor energie v obytném sektoru, vývoj a podporu energeticky méně náročných forem dopravy a podporu udržitelného hospodaření v lesích.

Kjótský protokol a Česká republika

Česká republika své emise opravdu snížila, ale ne díky Kjótskému protokolu a politice ekologů, ale díky rozpadu RVHP a souvisejícímu propadu výroby.

Přehled emisí CO2 v ČR

rok 1985: 168 milionů tun CO2
rok 1990: 155 milionů tun CO2
rok 1995: 123 milionů tun CO2

Jednotka AAU

V roce 1997 při podpisu Kjótského protokolu měla ČR emise o 20% nižší než v roce 1990. Protokol po nás přitom chtěl emise pouze o 8% nižší než v roce 1990. Takže v okamžiku podpisu slibu byl slib už s předstihem splněn. V rámci Kjótského protokolu byla definována jednotka AAU (jednotka přiděleného množství, Assigned Amount Unit), která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu emisí skleníkových plynů v období 2008 – 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat ostatním zemím. ČR disponuje podle kjótského závazku právem vypustit do ovzduší celkem cca 900 mil. tun CO2 v období 2008 – 2012. Reálné množství vypuštěných emisí bude podle současných analýz o cca 17 % nižší, než jsou naše cíle v rámci Kjótského protokolu. Tento rozdíl může ČR prodat, v podobě jednotek AAU zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří. Dosud prodané jednotky AAU byly využity například v dotačním programu Zelená úsporám.

Konference v Durbanu

Balíček dohod, přijatý v prosinci 2011 na klimatické konferenci v jihoafrickém Durbanu, prodlužuje platnost Kjótského protokolu, jediné globální smlouvy, která závazně prosazuje redukci emisí škodlivých skleníkových plynů. Platnost Kjótského protokolu, stanovená původně do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o 5 let. Dohodu však kritizuje celá řada malých ostrovních států a rozvojových zemí, které jsou ohroženy stoupající hladinou oceánu a extrémními vlivy počasí. Podle nich se vyjednavači shodli na nejnižším možném společném jmenovateli a dohoda postrádá ambice usilovat o jejich přežití.

Účastníci jednání v Durbanu se také shodli na vytvoření fondu, který by podporoval chudé země v boji proti změnám klimatu a konference zároveň vytyčila cestu k další smlouvě, která by zavazovala státy ke snižování emisí skleníkových plynů poté, co platnost Kjóta vyprší. Delegáti se shodli, že od začátku roku 2012 začnou pracovat na nové, právně závazné smlouvě o snižování emisí skleníkových plynů. Schválena by měla být v roce 2015 a v platnost by pak mohla vstoupit v roce 2020.

Odstoupení Kanady

Od Kjótského protokolu oficiálně odstupuje Kanada, jako vůbec první země, která se k takovému kroku odhodlala. Kanada měla v rámci Kjótského protokolu do roku 2012 snížit emise škodlivých plynů o šest procent ve srovnání s rokem 1990, objem exhalací však v zemi naopak vzrostl, takže jí hrozily sankce ve výši miliard dolarů. Druhá největší země světa chce, aby vznikla nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů a trvá na tom, aby platila pro všechny státy včetně Číny a Indie. Ty nejsou momentálně Kjótským protokolem vázané.

V Durbanu se však podařilo všechny velké producenty emisí, jako jsou Spojené státy, Indie a Čína přesvědčit, aby souhlasili se schválením postupu, který povede ke společné shodě.

Autorka článku: Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou, Most
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. Most

Články a tiskové zprávy z roku 2012


Kam kráčí komunální odpad v EU a v ČR? - 30. ledna 2012

Víme všechno - 24. ledna 2012

Ekocentrum v novém - 19. ledna 2012

Kjótský protokol pokračuje - 16. ledna 2012

Uspokojování podaných žádostí v programu Zelená úsporám pokračuje - 16. ledna 2012

leaf