Menu

Pro novináře

Tiskové zprávy rozesíláme místním médiím. Máte-li zájem je také dostávat, napište nám emailovou adresu, na kterou je máme zasílat.

Archiv článků

Dění v průmyslu

SPOLANA s.r.o. - 17.12.2018
Dnes v průběhu dne bude ve Spolaně probíhat přejíždění energetických kotlů. Uvedená situace může být doprovázena zvýšenými emisemi popílku a zvýšenou hladinou hluku. Za možné nepříjemnosti se omlouváme. Budeme se snažit negativní doprovodné jevy minimalizovat, nehrozí nebezpečí ohrožení zdraví obyvatel přilehlých obcí. Není nutno přijímat žádná mimořádná opatření.

Aktuální informace o mimořádných událostech v průmyslových podnicích a o kvalitě ovzduší na Kralupsku a v okolí. Obecné informace
o flérování (spalování na havarijní pochodni).



Jaký máte vztah k přírodě?

15. listopadu 2018

přírodaV dnešní době tráví lidé většinu času v uzavřeném prostoru obklopeném betonem, železem a výdobytky moderní civilizace. Naše těla jsou však přizpůsobena tomu, abychom trávili větší procento času v přírodě. Pobyt v přírodě může působit nejen jako balzám na naši mysl, ale může mít i výrazné zdravotní přínosy, o čemž hovoří řada vědeckých studií.

Například rakouský biolog Clemens Arvay tvrdí, že pokud strávíme jeden den v lese, budeme mít v krvi o 40 procent více bílých krvinek. (autor knihy „Biophilia Effect: A Scientific and Spiritual Exploration of the Healing Bond Between Humans and Nature” neboli Biofilní efekt: Vědecké a duchovní zkoumání léčivé vazby mezi člověkem a přírodou). Dále uvádí: „Vzduch v lese může také zvýšit tvorbu DHEA v kůře nadledvinek. Tato látka nás chrání před koronárními chorobami a infarktem.“

V Japonsku je procházka lesem považována za legitimní formu léčby. Japonské univerzity v roce 2012 vytvořily nové oddělení lékařského výzkumu nazvané Lesní medicína. Původ této nové oblasti lékařství můžeme najít v dávné japonské tradici nazvané šinrin-joku (doslovně přeložené jako lesní koupel). Clemens Arvay dále uvádí, že rostliny spolu komunikují pomocí terpenů. Když vstoupíme do lesa, tak tyto těkavé fotochemikálie vdechujeme, a to také zlepšuje fungování našeho imunitního systému.

přírodaDěti i dospělí potřebují ke svému zdraví i psychické pohodě kontakt s přírodou. Pokud člověk nepobývá dostatečnou dobu v přírodě, pak se podle odborníků dostavuje celá řada civilizačních problémů, jako jsou deprese, přecitlivělost, alergie, obezita, řídnutí kostí apod. Ukazuje se, že současná populace začíná trpět nedostatkem vitaminu D, který tělo získává ze slunečního záření. Nedostatek tohoto vitaminu může způsobit skoliózu u dětí, dospělé ženy mohou trpět poruchami menstruačního cyklu či plodnosti. Abychom získali dostatek vitamínu D, musíme strávit venku alespoň dvě hodiny denně.

Podle Českého portálu Ekopsychologie si dnešní děti hrají venku přibližně 2krát až 4krát méně než generace jejich rodičů před 25-30 lety. S tím, jak se zkracuje doba strávená hrou venku, zároveň roste čas, který děti tráví ve světě nových médií, televize, DVD, počítačů, herních konzolí, MP3 přehrávačů, mobilních telefonů nebo tabletů. V roce 2004 u nich děti na západ od nás trávily kolem 44 hodin týdně, v roce 2009 už 54 hodin týdně.
S pobytem v přírodě na tom není dobře ani dospělá populace. I u dospělých platí, že čím méně času tráví v divočině, tím častěji tráví volné chvíle u televize, počítače nebo v kině.
Pobyt v přírodě či jen výhled do zeleně má přitom příznivý vliv na lidskou psychiku. Výzkum prováděný na sídlišti v Chicagu přinesl zjištění, že bydlení v domech obklopených zelení má pozitivní vliv na subjektivní spokojenost, duševní odolnost a sílu řešit různé životní problémy, ale například i na schopnost koncentrovat pozornost.

přírodaObecný postoj člověka k přírodě je možné typově rozlišovat na panský, správcovský, partnerský, náboženský, hostilní apod. Postoj k přírodě se projevuje obecnými přesvědčeními o tom, jaká je její role vůči člověku a jaké je postavení člověka vůči ní. Vztah člověka k přírodě nelze vyjádřit jednoduše, např. „má blízký vztah k přírodě“ či „je přírodě vzdálený“. Například přírodní básník bude mít vysokou environmentální senzitivitu, ale oproti vojákovi může mít výrazně nižší schopnosti kontaktu s přírodou. A ochránce životního prostředí nemusí mít ani tak silnou potřebu kontaktu s přírodou jako třeba houbař, který se však může chovat k přírodě i bezohledně – například zajíždět autem do lesa.

Jan Krajhanzl ve své knize „Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí“ vztah lidí k přírodě charakterizuje z pěti různých hledisek:

1. Potřeba kontaktu s přírodou - Člověk s vyšší potřebou kontaktu s přírodou hledá způsoby, jak být co nejvíce v přírodě, s přírodninami a přírodními materiály se setkáme u něj doma, s přírodní tematikou v jeho knihovně a s přírodními scenériemi na zdech jeho bytu nebo na pozadí počítače.

2. Adaptace na přírodní podmínky - Člověk s vyšší úrovní adaptace na přírodní podmínky si v přírodě umí poradit. Umí se dobře pohybovat přírodním terénem, umí v přírodě pobývat několik dní, rozdělá oheň, ví, co jíst a co ne, co dělat za bouřky, kde si nachystat nocleh apod.

3. Estetický postoj - Člověka s rozvinutým estetickým postojem k přírodě přitahuje okolní příroda, zajímá ho, někdy až pohlcuje. Spatří a uslyší to, co mnozí míjejí, ucítí a pocítí to, o čem druzí nemají ponětí.

4. Etický postoj - V běžném životě se s etickým postojem nejčastěji setkáme při různých otázkách, týkajících se kácení, sekání, střílení, vypalování, betonování apod.

5. Environmentální vědomí zahrnuje naši (ne)ochotu jednat v (ne)prospěch přírody a životního prostředí.

Děti a příroda
Děti potřebují přírodu - kontakt se stromy, rostlinami, kameny a zvířaty, aby se naučily citlivému a láskyplnému vztahu k ní. Příroda nám nabízí velké množství podnětů ke společným hrám a rozhovorům. Nejhezčí hry se vytvářejí v lesích, na loukách, u potůčků, v horách apod. Při těchto aktivitách můžeme kombinovat pohyb s klidem beze slov. Zkusme se například s dětmi opřít o mohutný kmen, hladit voňavou kůru, poslouchat šumící koruny stromů, letící ptáky a pohybující se oblaka. Prožitky z přírody zprostředkované všemi smysly jsou pro děti poučné a neuvěřitelně vzrušující. Tyto společné okamžiky upevní rodinná pouta a také zažehnou v našich potomcích jiskřičku lásky k Zemi, kterou již nikdo v jejich životě neuhasí. Děti také dovedou být obdivuhodně schopnými a nadšenými zahradníky, pokud jim k tomu dáme příležitost a prostor.

přírodaDříve byl přístup člověka k přírodě odlišný. Člověk byl vázaný vztahem k půdě, změny přírody kolem sebe vnímal přímo (žádné zpravodajství), zdravá příroda byla všude kolem něj, znalosti přírody byly odlišné. Dnes se mnoho lidí přírodou nezabývá pro přímý užitek, ale pro peníze. Cílem je maximální výtěžnost z přírody pro uspokojení nejrůznějších lidských potřeb (zemědělství, medicína, turistický ruch atd.) Náš vztah k přírodě je dnes dosti zdeformovaný. V zájmu některých lidí poznání přírody prý ani není (je pro něho vymyšlena smysluplnější zábava - třeba sledování programů v televizi). Aby tu zbytky přírody zůstaly zachovány, je třeba začít asi u obyčejného člověka. Přehodnocováním žebříčků hodnot a připomenutím naší závislosti na přírodě (třeba výsadbou stromků, senosečemi, stavěním krmítek pro ptáky, pěstováním vlastní zeleniny a ovoce apod.).

Zdravotní přínosy procházky v přírodě
Pokud si najdeme chvilku času na procházku přírodou, určitě nebudeme litovat. Mírná fyzická námaha při procházce zlepší naši duševní pohodu díky zvýšenému přísunu kyslíku do těla. Zlepší se naše pozornost a schopnost rozhodovat se, budeme kreativnější. Při mírném cvičení, jako je chůze praktikovaná denně po dobu 6 měsíců, bylo prokázáno, že se mění oblasti mozku, paměť se stává ostřejší a jasnější, zvýší se hladina serotoninu a jiných hormonů, které regulují spánkové cykly, pomáhají usnout a spánek během noci i udržet. Navíc chůze posiluje srdce, podporuje hubnutí, snižuje stres, zvyšuje odolnost organismu, je prevencí Alzheimerovy choroby a má další přínosy pro naše zdraví.

Všichni jsme součástí přírody. Pokud se od ní chce někdo odtrhnout, bude to mít na něj neblahý vliv, který se časem projeví i ve zdravotní oblasti. Proto choďme do přírody co nejčastěji, s pokorou a vděčností, chraňme přírodu, pěstujme rostliny a pečujme o ně.

J. Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com



Články a tiskové zprávy z roku 2018

19.12.2018 Ekopředsevzetí do nového roku 2019
11.12.2018 Jak dopadlo vyhodnocení oblíbené Vánoční soutěže?
10.12.2018 Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2017

30.11.2018 Konference Byznys & Zero Waste - ANO či NE?
20.11.2018 Z jaké mouky si letos upečete vánoční cukroví?
15.11.2018 Jaký máte vztah k přírodě?

30.10.2018 Jak si žije strom?
23.10.2018 Legislativa a odpady
19.10.2018 Děti opět vysazovaly ryby
16.10.2018 Jak uspořit energii v domácnosti?
12.10.2018 Beseda Zelená domácnost
2.10.2018 Podzimní Zaměstnanecké dny
1.10.2018 Kdo letos zhotoví nejhezčího anděla?

26.9.2018 Kralupské ekocentrum vysadilo lípu srdčitou a vyhodnotilo soutěž
24.9.2018 Konzumace masa ničí planetu
20.9.2018 Zdravé sáčky, boxy na svačiny a láhve na pití
19.9.2018 Na ekovycházce s Kulíšky
17.9.2018 Den patronů ze ZŠ Jodlova

20.8.2018 Mikroplasty v prostředí
13.8.2018 Konec léta ve znamení oslav sklizní

18.7.2018 Dokáží rostliny komunikovat?

28.6.2018 Letošní první ekovycházka
26.6.2018 Do čeho se obléct?
21.6.2018 Důležitost snížení používání jednorázového plastu
12.6.2018 Ekocentrum na Dnech Kralup
11.6.2018 Beseda o přírodě na Kralupsku
5.6.2018 Dětský den v Pardubicích se vydařil

31.5.2018 Včelařem na rok na zkoušku
17.5.2018 Ekobesedy pro kralupskou veřejnost
15.5.2018 Soutěž - Lípy a jiné významné stromy v Kralupech nad Vltavou
10.5.2018 Plínky, plenky… jde to i bez nich
2.5.2018 Oslavy Dne Země na kralupských školách
2.5.2018 Pozvánka na ekosemináře zdarma

25.4.2018 Labe v Neratovicích plné ryb
23.4.2018 Živá zahrada
17.4.2018 BezObalu
3.4.2018 Ohlédnutí za festivalem EVOLUTION

26.3.2018 Až se skládky naplní
22.3.2018 X. setkání koordinátorů environmentální výchovy Středočeského kraje
6.3.2018 Hnojení našich zahrad

26.2.2018 Pokojové rostliny čistí vzduch
21.2.2018 Co mohou říci o počasí druhy oblaků?

26.1.2018 Umíte dobře hospodařit s jídlem?
22.1.2018 Se seminářem o odpadech v MŠ Chvatěruby
16.1.2018 Zdravé jídelny ve školách

leaf