Klesající obsah živin v potravinách

Klesající obsah živin v potravinách

V poslední době se začaly objevovat znepokojující zprávy o tom, jak klesá obsah živin nejen v půdě, ale také ve všech pěstovaných plodinách přesto, že jsou uměle přihnojovány. Dobrá výživa je přitom významná pro udržení lidského zdraví a je účinnou složkou prevence chorob moderního věku. Výživové látky, které potřebuje lidský organizmus k doplnění energie, získáváme z potravy. Jsou to především bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, enzymy a minerální látky. Možná jste již zaslechli staré rčení našich babiček, že jedno jablko denně zahání lékaře. Platí to i dnes o jablkách, která si koupíme na pultech našich obchodů?

Vitamíny a minerální látky nedokáže většinou lidský organismus vytvořit sám a je nutno jejich příjem zabezpečit vhodnou potravou. Ve vyspělých zemích světa se dnes avitaminóza téměř nevyskytuje, ale hypovitaminóza je poměrně častá (chorobný stav způsobený částečným nedostatkem určitého vitamínu). Může se projevovat únavou, poruchami nálad, zhoršeným stavem kůže, cévními chorobami, nemocemi pohybového aparátu, vznikem rakoviny, předčasným stárnutím. Příčiny hypovitaminóz souvisí se špatnými stravovacími návyky, s průmyslově vyráběnými potravinami s dlouhou trvanlivostí a se zvýšenou spotřebou různých léků. Podle Státního zdravotního ústavu prakticky nikdo v naší populaci nesplňuje nová výživová doporučení ohledně množství vitaminu D, který je pro zdraví zásadní (kritická doba je zima).

Kolik živin ubylo?
V různých vědeckých studiích se uvádí, že obsah výživných látek v potravinách klesl za posledních dvacet let o 30 až 60 %, a to díky průmyslové výrobě potravin. Úbytek živin v ovoci a zelenině dokládá například Srovnávací studie živin v potravinách Světové zdravotnické organizace za pomoci dat z průzkumů sanatoria v Schwarzwaldu v Obertalu v letech 1996 a 2002 a švýcarského Pharmaconcernu Geigy v r. 1985. Podle této studie přišla brokolice o 70% vápníku oproti roku 1985, o 60% kyseliny listové a polovinu hořčíku, o 80% mědi a zinku. Mrkev má o 24% méně vápníku a o 75% méně hořčíku, špenát má o 76% méně vápníku a přišel o 65% vitamínu C. Jablka ztratila polovinu vitamínu C, mrkev a rajčata přišly o část vápníku a hořčíku, banány již obsahují jen zlomek vitamínu B6 a kyseliny listové, špenát přišel o vitamín C a vápník, pomeranče obsahují už jen osminu vitaminu C než před 50 lety. Pšenice ztratila za posledních 150 let až polovinu svých minerálních látek.

Tento trend se projevuje i u bílkovin, pro stejný obsah proteinů musí kulturista sníst o třetinu kuřete víc. Zatímco obsah tuku se bohužel zdvojnásobil. To je jedním z důvodů, proč západní společnost trpí čím dál více obezitou, zatímco dle nutričních specialistů jsou i tlouštíci podvyživení. Že ovoce a zelenina již není to, co bývala, poznáme i na ztrátě chuti. Rajčata, mrkev i jablka, ať byla zakoupena v obchodech nebo utržena na zahrádce, měla dříve intenzivnější chuť. Jablka byla sladká a šťavnatá, ředkvičky štiplavé, mrkev barvila na oranžovo. Dnes jsou ovoce i zelenina mdlé, jakoby chuť z našich potravin vymizela.

Co je příčinou úbytku živin?
Rostliny čerpají živiny z půdy, ale kde nic není, ani mrkev nebere. Při dnešním běžném zemědělském hospodaření se prakticky nedbá o udržování zdraví půdy. Průmyslové zemědělství je zaměřeno na maximalizaci výnosů, půda se stává pouhým výrobním prostředkem a vlivem špatného zacházení dochází k jejímu vyčerpávání a znehodnocování. Umělé hnojení a chemická ochrana rostlin sice vedou k vyšší výnosnosti, ale rostliny nedokáží držet krok s požadavky na rychlý růst a během zkrácené doby pěstování nestačí vytvořit potřebné množství živiny. Cílené šlechtění druhů ovoce a zeleniny, které rostou rychleji, jsou odolnější vůči škůdcům a přizpůsobivé klimatickým změnám, vedlo tedy zároveň ke genetické nedostatečnosti v této oblasti, k úbytku živin v rostlinách. Ovoce a zelenina se navíc sklízí nezralé, aby vydržely dlouhé převozy do obchodů a následně skladování, kde se různými postřiky dociluje delší trvanlivosti, některé ovoce se nechává chemicky dozrát v umělé atmosféře bez přístupu slunečních paprsků. Ukazuje se však, že umělá dozrávárna nenahradí matku přírodu. Dobré se zkrátka nedá uspěchat.

Nejenže dochází k alarmujícímu poklesu obsahu živin ve sledovaném ovoci a zelenině, ale vlivem chemického ošetřování rostlin je kvalita podzemních vod v kritickém stavu, s naměřenými hodnotami chemických látek často až 100x vyšších, než povolují limity. Ovoce, zelenina a další zemědělské plodiny jsou „nasáklé“ chemikáliemi. „Povolené zbytky pesticidů, které se do nás dostávají z potravin, vytvářejí „koktejl“, o němž nevíme, co s námi udělá,“ varuje profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Vinu ale nemůžeme svalovat pouze na zemědělce. Musíme si uvědomit, že nabídku vyvolává poptávka. Jsme to my konzumenti, kdo raději sáhneme po levnějších, ovšem „uměle vyhnaných“ potravinách. Situace se bude zlepšovat pouze podporou ekologického zemědělství, které správnou volbou pěstovaných odrůd podporuje udržitelnost živin v půdě a neznečišťuje půdu, potraviny ani podzemní vody chemickými látkami.
Výsledkem studií je, že je obecně vyšší obsah žádoucích látek v biopotravinách a vyšší obsah nežádoucích látek (reziduí pesticidů) v konvenčních potravinách.

Doplňkové vitamíny a minerály
Často se hovoří o tom, že chybějící vitamíny a minerály je potřeba získat prostřednictvím multivitaminových doplňků stravy. Obchod s těmito doplňky jenom kvete, ačkoliv málokdo má skutečně doloženo, že k jeho zlepšení zdravotního stavu mu dopomohl právě onen konkrétní doplněk stravy. Jejich účinek je většinou obtížně prokazatelný.
V případě potravinových doplňků existují studie s různými závěry, které hovoří v jejich prospěch i neprospěch. Krysy, které dostávaly vedle pestré stravy rovněž doplňkovou výživu, jedly méně a o něco lépe rostly. Vědci rovněž zpozorovali lepší schopnosti regenerace a hojení ran. Jiné studie však dokládají, že některé potravinové doplňky mají na kardiovaskulární choroby a délku života jen nepatrný vliv. A některé kombinace byly dokonce škodlivé, například užívání vápníku v kombinaci s vitaminem D mírně zvyšovalo riziko mozkových cévních příhod. I tady platí zlaté pravidlo „všeho s mírou“. Příliš mnoho doplňků překyseluje organismus a nevhodné kombinace mohou uškodit.

Řešením jsou biopotraviny?
Stávající výsledky výzkumů naznačují, že konzumace biopotravin vede k vyšší odolnosti organismu a k lepší schopnosti zotavení např. při nemocech. Laboratorní testování například ukázalo dopad ovocných a zeleninových šťáv v biokvalitě na omezení růstu rakovinných buněk, respektive na opravu poškozené DNA. Testování na zvířatech zase ukazuje, že zvířata krmená krmivem z ekologického zemědělství vykazují vyšší plodnost a nižší tělesnou hmotnost. Testování osob stravujících se v biokvalitě se provádí jen ve velmi malém rozsahu, nicméně poslední studie dospěly k závěrům, že mléčné biopotraviny mají pozitivní dopad na snížení výskytu alergií a ekzémů a obsahují více tzv. „prospěšných mastných kyselin". Jiný výzkum, zaměřený na imunitu slepic dokázal, že organicky krmené slepice vykazovaly nižší hmotnost, pomalejší růst a více stabilní imunitní reakce.

Vědci z Rutgersovy university testovali vzorky potravin ze supermarketů a srovnávali je s produkty pěstovanými organickým způsobem. Následná analýza byla překvapující. I přesto, že samozřejmě očekávali vyšší hodnoty výživných látek u organicky pěstovaných produktů, výsledek očekávání naprosto překonal - posuďte sami.

Jak ukazují hodnoty v tabulce, ovoce a zelenina vypěstované v bio kvalitě nám zajistí mnohem více výživných látek, než produkty konvenčního zemědělství. Hlavním přínosem ekologického zemědělství je však citlivé hospodaření s půdou. Bohužel biopotraviny jsou dražší a je jich málo. Většina z nás si však může při troše snahy vypěstovat vlastní biopotraviny, a to na své zahradě. Kus trávníku či okrasné záhony můžete jednoduše přeměnit v záhonky jahod, hrášku, mrkve, okurek, rajčat a dalších plodin. Vyplatí se to nejen kvůli našemu zdraví, ale také kvůli zvýšení druhové rozmanitosti a ozdravění naší krajiny.

Několik tipů na závěr:

• jezte hodně vařené i syrové zeleniny a ovoce, sice obsahují méně živin než dříve, ale stále je obsahují
• doplňujte stravu o další výživově kvalitní potraviny: obiloviny, ořechy, semena, bílkoviny
• kupujte hlavně čerstvé a nezpracované potraviny (čím zpracovanější, tím méně živin a tím více rizikových chemikálií obsahují)
• vitamínové doplňky výživy užívejte v rozumném množství
• dejte přednost produktům ekologického zemědělství, které se snaží o co nejvyšší obsah živin v potravinách a co nejlepší péči o naší půdu
• ekologické zemědělství je cestou udržitelnosti

Lidská populace neustále roste, a tím pádem roste poptávka po větším množství potravin a po půdě, na které bychom mohli hospodařit. Nešetrným hospodařením však přicházíme nejen o rozlohu, ale také o její kvalitu, úrodnost a zdraví. Díky špatné práci s krajinou a nevhodnému zacházení s půdou vznikají eroze, ale i sucha či povodně, dochází k velkým a mnohdy zbytečným záborům orné půdy vlivem výstavby apod. „Nebude-li půda v dobré kondici, můžeme se během relativně krátké doby ocitnout bez jídla i bez vody,“ řekl Miloslav Šimek, půdní mikrobiolog a šéf Biologického centra AV ČR. Toto by si měli uvědomit především ti, kdo rozhodují o věcech veřejných, jak na regionální, národní, ale i mezinárodní úrovni. Ale také my, drobní spotřebitelé, kteří ovlivňujeme trh. Měli bychom se naučit říkat si o kvalitu, odmítnout špatné zboží i přes jeho nízkou cenu a snažit se vybírat potraviny nejen z hlediska přínosu pro naše zdraví, ale i pro naši půdu a krajinu, nejlépe naše regionální produkty v bio kvalitě.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
http://euroklinika.info/ziviny.php
http://www.ctpp.cz/data/files/upload/Nutricne%20vyzn.%20latky%20v%20potr.pdf
https://patalie.cz/obsah-vitaminu-mineralu-nasich-potravinach-rapidne-klesa/
https://www.voxpopuli.sk/zivotni-prostredi/stav-zivotniho-prostredi/jak-neztratit-pudu-pod-nohama-komentar.html
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/24445/1/BP%20Houdova.pdf
http://pomocnici.biorezonancemost.cz/cela-studie-o-stavu-vitaminu-v-ovoci-a-zelenine.html
http://www.bio-info.cz/zpravy/ekologicke-zemedelstvi-resenim-aktualnich-problemu
http://www.szu.cz