Konec jablek v Čechách?

Konec jablek v Čechách?

V posledních letech je v českých sadech patrný trend, který by ještě před pár dekádami mnohého překvapil – jablka se pěstují čím dál méně a naopak švestky a višně získávají na popularitě. Tento posun není náhodný a má několik zajímavých důvodů, které souvisejí s klimatickými změnami, ekonomickými faktory a změnou spotřebitelských preferencí.

Klimatické změny a nové podmínky pro pěstování

Jedním z hlavních faktorů, proč jablka ustupují, jsou změny v klimatických podmínkách. Jabloně jsou totiž náročné na specifické podmínky, které v některých oblastech již neodpovídají aktuálnímu počasí. Jablka potřebují určité množství zimy, což znamená, že na místech, kde zimy nejsou tak chladné, nebo naopak dochází k častým jarním mrazíkům, se jejich pěstování stává problematické.

Vzhledem k těmto klimatickým změnám se pěstování jabloní v některých regionech stává méně výhodné. Mnohem snáze se přitom daří jiným ovocným druhům, které jsou vůči těmto výkyvům odolnější. Například švestky a višně mají nižší nároky na specifické zimní podmínky a jsou méně náchylné k poškození jarními mrazy.

Ekonomické faktory – náklady na pěstování a sklizeň

Pěstování jabloní je finančně náročnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Kromě vysokých nákladů na postřiky, ochranu proti škůdcům a chorobám, je potřeba jabloně pravidelně prořezávat a dbát na jejich výživu. Sklizeň je také pracná, zejména pokud jde o jablka určená pro průmyslové zpracování, která je třeba sklízet v přesně stanoveném termínu, aby nedošlo k jejich poškození.

V porovnání s jablky jsou švestky a višně méně náročné na údržbu a zpracování. Například švestky, které se hojně pěstují nejen na výrobu slivovice, ale i na přímý konzum nebo zavařování, mají dlouhou sklizeň a dají se snadněji sbírat. Višně, především třešně, jsou oblíbené pro jejich využití v potravinářství (např. na výrobu džemů nebo kompotů) a často je lze pěstovat i na menších plochách.

Měnící se preference spotřebitelů

Dalším faktorem, který ovlivňuje pěstování ovoce v České republice, jsou měnící se preference spotřebitelů. Jablka byla tradičně jedním z nejpopulárnějších ovoce v českých domácnostech, ale v posledních letech se objevuje rostoucí zájem o švestky, višně a jiné ovocné druhy, které jsou ceněné pro svou chuťovou rozmanitost, využitelnost ve zpracovaných potravinách a také pro možnosti jejich pěstování v ekologičtějších podmínkách.

S příchodem nových technologií a rostoucím zájmem o bio produkty se spotřebitelé stále více zaměřují na ovoce, které nevyžaduje nadměrné použití chemických přípravků a postřiků, což je častý problém u intenzivního pěstování jabloní. Švestky a višně jsou často považovány za odolnější vůči škůdcům a méně náročné na chemickou ochranu, což z nich činí atraktivní alternativu pro ekologické farmáře.

Méně prostoru pro tradiční jablka

V některých regionech došlo k posunu v typech pěstovaných plodin kvůli změnám ve využívání krajiny. Tradiční jabloně vyžadují poměrně velké plochy, kde se dají pěstovat a následně sklízet, což v současnosti není vždy ekonomicky výhodné. Oproti tomu švestky a višně mohou být pěstovány i na menších plochách, což dává farmářům větší flexibilitu a nižší investice do půdy.

Význam pro zemědělskou krajinu a ochranu biodiverzity

Další pozitivní změnou je to, že švestky a višně jsou často součástí krajinných prvků, které mají vyšší ekologickou hodnotu než monokulturní sady jabloní. Tato diversifikace plodin může přispět k ochraně biodiverzity, zlepšení půdní úrodnosti a prevenci erozi.

Co nás čeká v budoucnosti?

I když jablka stále patří k nejoblíbenějším druhům ovoce, v českých sadech budou mít v budoucnosti čím dál více konkurentů. Švestky, višně a další ovocné stromy, které jsou méně náročné na pěstování a lépe přizpůsobené změněným klimatickým podmínkám, se zřejmě stanou součástí nejen našich zahrádek, ale i komerčního pěstování.

Není to ale konec jablkům – i nadále budou mít své místo v české krajině, především v oblasti pěstování některých tradičních odrůd, které se pěstují na menších plochách a které mají vyšší hodnotu na trhu s kvalitními, regionálními produkty. Zkrátka, ovoce, které se pěstuje, se stále více přizpůsobuje aktuálním podmínkám – a to je přirozený důsledek změn v naší krajinné a zemědělské praxi.

Martina Černá
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
VUHU a.s., Most 

Foto: pixabay.com