Kvalita ovzduší

Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Geologická vycházka po Kralupech a okolí

Geologická vycházka po Kralupech a okolí



Vyvěšeno: 8. 10. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 44-2021

Hostibejk.JPGGeologická vycházka po Kralupech a okolí

V Kralupech nad Vltavou a okolí lze spatřit několik geologických zajímavostí. Pokud jedete vlakem z Kralup do Prahy, můžete cestou pozorovat na druhém břehu Vltavy vysoké skály, které se podle geologů zformovaly již ve starohorách, v období zvaném proterozoikum (před 600 až 1 800 miliony lety). Nacházejí se v nich zbytky nejstarších organismů. V Kralupech se proterozoický útvar noří pod zemský povrch a je zakryt sedimentem mladšího původu. Na několika místech však vystupuje nad úroveň terénu. Je to například u Minic v blízkosti hradiště, u pravěké cesty vedoucí kdysi na Prahu. Další ukázkou starohorní éry je Minická skála u silnice vedoucí k Otvovicím. Je to výrazný skalnatý ostroh tvořený bazickými vyvřelinami, tak zvanými Spility. V r. 1986 byla Minická skála prohlášena za chráněnou přírodní památku. Nachází se tam vegetace skalních stepí a teplomilné druhy hmyzu.

Na levém břehu Vltavy v Lobči se nachází skalní útvary prvohor, především sedimenty svrchního karbonu a permu (300 milionů až 250 milionů let). Celá tato oblast byla dnem sladkovodních jezer a močálů obklopených bujnou vegetací. Zbytky rostlinných těl časem překryly sedimenty a vedly ke vzniku uhelných slojí. Ty se táhnou od Otvovic přes Minice až k Nelahozevsi. Nejvíce jich je v minickém lese nad silnicí. Uhlí se zde dolovalo už od začátku 18. století. Ještě do roku 1945 se těžilo uhlí v poslední minické štole Bohemie.

Krásné pískovcové stěny podél řeky, lobečská skála a celý Hostibejk až do výše altánku jsou tvořeny prvohorními sedimenty. Nejvyšší vrcholy těchto útvarů však spadají do éry druhohor. Ke konci druhohor zaplavilo kralupské údolí moře, což byl důsledek poklesu pevniny. Na mořském dně se ocitl vrchol Hostibejku i skály v Lobči. Křídové moře bylo mělké, teplé a plné života. Sedimenty z tohoto období lze dobře sledovat na vrcholu skalních stěn nad Dvořákovou stezkou.

Nejsnadněji se však můžeme přesvědčit o dávné přítomnosti křídového moře na cestě k altánku na Hostibejku. Ve skalním pískovcovém bloku je zřetelná vrstva se zbytky schránek mořské fauny. Desítky milionů let zde zůstaly uloženy zbytky lastur, ulit, skořápek a schránek druhohorní fauny.

Pokud se vydáte na geologickou vycházku, je dobré se vhodně obléci, mít pevnou obuv, kladivo, zápisník a psací potřeby. Hodí se i malá lupa a geologický kompas, kterým se měří směr a sklon vrstev a porušení vrstevního sledu zlomy. Pokud si chcete odnést vzorky hornin, vezměte si papírové sáčky nebo alespoň noviny, do kterých své nálezy zabalíte i s popiskou. Na ni napíšete jméno horniny, připojte datum a jméno sběratele.

Zajímavou geologickou lokalitou je také Skalní lobečské defilé při severním okraji Kralup nad Vltavou a jižním okraji Nelahozevsi. Při průzkumu lokality je nutno dbát poměrně silného provozu na této ne příliš široké silnici. Defilé je asi 1100m dlouhé, místy nesouvislé, až 20m vysoké. Odkryv je tvořen zřetelně zvrstvenými sedimenty mírně ukloněnými k severu. Ve stěně se vyskytuje několik druhů hornin. Naspodu převládají slepence, které směrem do nadloží přecházejí do hrubozrnných až jemnozrnných arkózovitých pískovců. Arkózovité pískovce jsou zřetelně šikmo, místy dokonce křížově zvrstvené. Hranice mezi jednotlivými polohami hornin jsou vesměs ostré. Na svrchu výchozu je několik metrů mocná poloha svrchnokřídových pískovců. Jak slepence, tak arkózovité pískovce jsou říčními sedimenty. Slepence vznikaly v prostředí podstatně dynamičtějším, postupné zjemňování sedimentů směrem nahoru dokládá snižování unášecí schopnosti řeky. V arkózovitých pískovcích jsou světle šedá zrnka křemene, hojné jsou též žlutavé, silně zvětralé živce. Místy se vyskytují i šupinky světlé a tmavé slídy – muskovitu a biotitu.

Nejdůležitějším znakem třetihor je sopečná činnost. Z vrcholu Hostibejku bychom v té době mohli pozorovat hned několik vulkánů. Menší sopka chrlila svou lávu v Kopči u Odolena Vody, dalším vulkánem byla Vinařická hora u Kladna a rovněž tak Slánská hora. Největší sopkou v našem kraji však byla hora Říp.

Čtvrtohory, tedy doba posledních 2 milionů let, jsou charakteristické střídáním chladných a teplých období, tedy dob ledových a meziledových. Toto střídání období lze ještě dnes sledovat v půdních profilech. Jeden pěkný geologický kalendář máme na dosah ruky, je jím sprašová rokle v Zeměchách. V kolmých stěnách rokle je ve spraši dobře patrné střídání světlých a tmavých půdních vrstev. Tmavé pruhy odpovídají době meziledové, kdy se usazovalo větší množství zbarvených sedimentů, spraší. Zeměšská rokle je státem chráněná přírodní památka. 

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: archiv ECK

Zdroje:

Josef Stupka: Historie a současnost Kralup nad Vltavou
http://www.geology.cz/svet-geologie/vylety/vylety/vychazka_KRALUPY_web.pdf
http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=2729&Okres=BN&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu
https://www.mestokralupy.cz/mesto/o-meste/zajimavosti/


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 8. 10. 2021 6:46