Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Jsou elektromobily opravdu šetrnější k životnímu prostředí?

Jsou elektromobily opravdu šetrnější k životnímu prostředí?



Vyvěšeno: 13. 12. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 60-2021

dobijeci-stanice.jpgJsou elektromobily opravdu šetrnější k životnímu prostředí?

V dnešní době je nám elektromobilita prezentována jako čistý způsob dopravy, který nás zachrání od globálního oteplování. Samozřejmě, že to není tak jednoduché. Navíc mnozí mají pochybnosti i o základním faktu, že by elektromobily mohly být ekologičtější než klasické vozy na spalovací motory. Naopak někteří odborníci se domnívají, že elektromobily jsou v konečném důsledku ještě méně ekologické než automobily se spalovacími motory. Pojďme se blíže podívat na to, jaké informace o dané problematice máme k dispozici.

Snížení emisí ve městech

Elektromobily neprodukují žádné lokální emise a díky tomu neznečišťují vzduch ve městech, kde žije většina lidí. Energii však musíme někde vyrobit. Při výrobě elektřiny především v uhelných elektrárnách vznikají emise skleníkových plynů a další látky znečišťující ovzduší. Z komínů uhelných elektráren ale do ovzduší prokazatelně uniká méně škodlivých látek než z výfuků spalovacích vozů. Energii však musíme rozvést do jednotlivých odběrných míst a přenosová soustava má nemalé ztráty. Další nutností bude vybudování dobíjecích stanic. 

Velké zatížení prostředí při výrobě a likvidaci

Největší zatížení pro životní prostředí představuje proces výroby elektromobilu a baterií. Problém s lithiovými bateriemi spočívá v zatím neexistujícím způsobu likvidace, ale také v omezených zdrojích lithia a kobaltu, které jsou pro výrobu baterií potřebné. Pro budoucnost elektroaut je proto nezbytné vyvinout způsob, jak baterie recyklovat. To by vyřešilo nejen problém s hrozícím nedostatkem lithia, ale také s likvidací baterií, respektive jejich skladováním.

Názorová roztříštěnost

Pokud se tedy chcete chovat zodpovědně k životnímu prostředí či z lásky k planetě Zemi promýšlíte nákup elektromobilu, nebudete mít jednoduché rozhodování. V této oblasti panuje velká názorová roztříštěnost. I na internetu najdete mnohé vědecké studie, které přínosy elektromobility podporují i vyvracejí.

Vědecké studie „pro i proti“ elektromobilitě

Agentura EEA nedávno zveřejnila novou Zprávu o vlivu dopravy na životní prostředí z pravidelné edice zpráv zaměřených na environmentální aspekty dopravy (TERM). Jejím hlavním závěrem je, že pokud jde o změnu klimatu a kvalitu ovzduší, elektromobily jsou jednoznačně výhodnější než automobily s benzinovým nebo naftovým motorem. Podle této zprávy i se stávající skladbou zdrojů elektrické energie v Evropě, která stále zahrnuje významnou část elektřiny pocházející z uhlí, elektromobily mají zjevné přínosy. Význam těchto přínosů dále poroste s tím, jak bude v Evropě sílit využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Naopak v otevřeném třístránkovém dopise, který obdržela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, uvádí 171 odborníků sdružených v IASTEC, že výpočet kterým se kalkuluje právě uhlíková stopa elektrických vozidel, je dle nich špatně nastaven. Vědci tak spočítali, že uhlíková stopa elektrických vozidel v jejich životním cyklu je až dvojnásobná. Jak uvedl pro německý list Bild Thomas Koch z Technologického institutu v Karlsruhe, který byl dříve vývojářem motorů v Daimleru: „Stojíme za Green Dealem, abychom snížili CO2. Apelujeme však na Evropskou komisi, aby uznala chybu ve výpočtu. Uhlíková stopa e-mobility je dvakrát tak velká, než se předpokládalo.“

Vědci tak spočítali, že například model Volkswagen ID.3 ve svém životním cyklu, který je odhadován na 15 let a 220 tisíc kilometrů, podle správného výpočtu vytvoří 30 tun CO2 místo 14 tun, které byly uváděny špatným výpočtem. Motiv ke špatnému vypočítávání emisí oxidu uhličitého by tak mohl být i úmyslem k vytvoření ekologicky atraktivnějších elektromobilů a jejich masivnímu rozšiřování.

Švédská automobilka Volvo změřila emise vyprodukované výrobou jednotlivých typů motorů a výsledky pro alternativní pohony nevypadají nijak lichotivě. Přitom tato skandinávská značka se zavázala, že do roku 2030 bude produkovat pouze elektromobily. Je tedy elektromobilita opravdu „udržitelná“, nebo se jedná tak trochu o dvousečnou sekeru? Ukázalo se, že výroba čistě elektrických verzí vyprodukuje až o 70 % více oxidu uhličitého než při výrobě spalovací varianty. Oba vozy přitom využívají velké množství stejných materiálů a součástí, takže hlavní rozdíl tkví právě v konstrukci motoru. 

Těžba surovin pro elektromobily ničí životní prostředí

Prvním krokem při výrobě baterií je těžba surovin. Právě ta v mnoha lidech vzbuzuje negativní emoce. Asi nejvíce zmiňovaným materiálem je kobalt, jehož těžba probíhá často v chudých zemích se špatnými pracovními podmínkami. Dalším důležitým kovem je lithium, které se extrahuje z podzemních solí. Tato metoda však není příliš efektivní, je energeticky náročná a ničí životní prostředí. Těžba lithia způsobuje hluk, chemickou kontaminaci půdy, má vysokou spotřebu vody, ničí přírodní stanoviště pro řadu druhů živočichů a má další negativní důsledky pro životní prostředí.

Kdy budou elektromobily skutečně ekologičtější?

Nejzásadnějším faktorem této otázky je, jak "čistá" elektřina se vyrobí v místě, kde se nacházíte. Podíváme-li se opět do Spojených států, tak na výrobu elektřiny se nejvíce využívá uhlí, zemní plyn a jaderné štěpení. Dále se na produkci v malém množství podílí větrné elektrárny, vodní, solární a ještě pár dalších způsobů (geotermální, spalující biomasu). Tato čísla jsou ale různá stát od státu a závislá na přírodních zdrojích a podmínkách té určité zeměpisné šířky a délky.

Pro příklad uvedeme Aljašku. Elektrárny na Aljašce produkují při výrobě elektrické energie relativně málo odpadu a má tedy poměrně "čistou" elektřinu. To znamená, že elektromobil, který by spotřebovával pouze "Aljašskou" elektřinu, vyprodukuje zhruba stejně emisí jako benzínový motor, který by byl schopný ujet okolo 50 km za jeden litr. To jsou pětkrát lepší čísla, než u průměrného benzinového automobilu v USA. Takový elektromobil by byl asi dvakrát šetrnější k přírodě, než čeho dosahují ty nejlepší hybridní automobily. Podobně "čistou" elektřinu má například Etiopie nebo Paraguay, kde je naprostá majorita vodních elektráren.

Abychom demonstrovali i druhý extrém, tak zmíníme Colorado, které disponuje jednou z "nejšpinavějších" elektřin v USA. Více než polovina produkce je z uhelných elektráren, které produkují více emisí, než všechny ostatní zdroje. Pokud tedy jezdí elektromobil na "Coloradskou" elektřinu, tak není ani zdaleka tak šetrný k životnímu prostředí, jako elektromobil užívající "čistší" elektřinu. Přesto i tento elektromobil by měl dosáhnout lepších čísel, než průměrné americké auto.

Velkým problémem ovšem zůstává to, že v současné době je nedostatek této "čisté" elektrické energie. Státy jako je například Německo nejsou vzhledem ke své populaci a přírodním podmínkám schopné pokrýt své energetické nároky elektřinou ze šetrných zdrojů.

Ideálním řešením je kompromis

Zatímco řada lidí bojuje za naprostý zákaz spalovacích motorů, druhá strana barikády naopak kategoricky odmítá jak elektroauta, tak hybridy. Právě hybridy by však mohly být ideálním kompromisem do doby, než se vyřeší problém s recyklací lithiových baterií. Ty jsou sice potřeba i v hybridním voze, ale v mnohem menším množství.

Zároveň se však jedná o ekologičtější variantu než klasický spalovací motor. Nespornou výhodou hybridů je také jejich nezávislost na infrastruktuře dobíjecích stanic, které jsou pro elektroauta nutností. Dokáží totiž rekuperovat energii z brzdění na elektrickou energii sloužící v případě potřeby jako pohon hybridu.

Základním předpokladem toho, že elektromobily budou šetrnější pro životní prostředí a naše zdraví, je zajištění dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Za druhé musí tyto automobily něco vydržet. Pokud elektromobily ujedou jen 70 000 kilometrů a poté jsou vyřazeny z provozu, pak jejich celkový dopad na životní prostředí vzhledem k tomu, že při jejich výrobě bylo spotřebováno hodně energie, nevypadá ve srovnání s konvenčními osobními automobily nijak skvěle. Když s nimi ale ujedete 150 000 km a více, srovnání vychází výrazně ve prospěch elektromobilů. V neposlední řadě je třeba, abychom při vyřazení elektrického vozidla z provozu byli schopni v co největší míře znovu využít materiálů, z nichž bylo vyrobeno.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay

Zdroje:

https://elektrickevozy.cz/clanky/top-5-zasadnich-inovaci-diky-kterym-budou-elektromobily-zelenejsi
https://elektrickevozy.cz/clanky/volvo-ukazalo-odvracenou-stranu-elektromobilu-kterou-si-mnozi-nechteji-priznat
https://www.czechsight.cz/jsou-elektro-auta-opravdu-setrnejsi-k-zivotnimu-prostredii/
https://www.eea.europa.eu/cs/articles/elektromobily-inteligentni-volba-pro-zivotni-prostredi
https://energozrouti.cz/z/elektromobily-nejsou-podle-odborniku-tak-ekologicke-jak-se-predpokladalo
https://energozrouti.cz/z/odvracena-strana-elektromobilu-opravdu-jsou-na-miste-jen-sama-superlativa


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 13. 12. 2021 14:09