Kvalita ovzduší

Praha 6-Břevnov
Praha 4-Chodov
Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 10-Průmyslová
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Praha 7-Holešovice
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Sůl nad zlato

Sůl nad zlato



Vyvěšeno: 27. 12. 2021
Sejmuto:
Evidenční číslo: 62-2021

sul.jpgSůl nad zlato

Všichni známe pohádku “Sůl nad zlato“, a všichni si asi také neumíme představit jídlo, maso, rybu či chleba připravené bez soli. Použití soli spojuje všechny kuchyně světa. Víte kde a jak se získává?

Sůl je pro tělo důležitá, je nezbytná pro normální fungování řady tělesných pochodů. Spolu s dalšími minerály se podílí na udržování rovnováhy tekutin uvnitř buněk, stejně jako pro jejich správnou funkci. Přispívá k fungování srdce, nervů i svalů, stejně jako vstřebávání živin ve střevech. Její zvýšená konzumace naopak tělu neprospívá.

Každý Čech zkonzumuje za rok zhruba šest kilo soli, to je denně 16,5 gramu. Takové množství trojnásobně převyšuje doporučovaný příjem 5 gramů na den pro dospělého. Lékaři dlouhodobě varují, že nadbytek soli v jídle ohrožuje naše zdraví - vede k zátěži ledvin, vylučování vápníku močí, a tím k jeho ztrátám, zvyšuje se krevní tlak, což znamená velkou zátěž pro cévy a celý kardiovaskulární systém. Nepřímo také přispívá ke vzniku obezity, protože slané zvyšuje chuť k jídlu. Kdo chce příjem soli snížit, nemá to úplně jednoduché. I když bude méně solit při vaření a odstraní slánku z dosahu, efekt bude jen částečný. Jen 20 procent soli totiž přijímáme z jídla, které si sami připravíme, zbývající množství si nosíme domů z obchodů v potravinách (uzeniny, pečivo, polotovary).

Sůl se k nám vždy dováželasolné stezky

Sůl k ochucení jídla byla potřeba vždy a využívala se i ke konzervování masa. K nám se v minulosti dopravovala ze Saska i z Alp prostřednictvím solných stezek, jen přes Krušné hory existovalo 12 různých cest do Čech. Nejvýznamnějšími zemskými stezkami byly například tzv. Stará solná stezka z Halle do Prahy, Zlatá stezka z Pasova do Prahy, Řezenská (Norimberská) stezka byla spojnicí mezi Prahou, Plzní a Řeznem. Na Staré solné stezce museli kupci překonat Krušné hory. První písemné zmínky o této solné stezce jsou z roku 1150, kdy je uváděna jako stará cesta do Čech – Antiqua semita Bohemica. Stará solná stezka měla řadu ramen z Halle an der Saale do Prahy, takže o ní lze mluvit jako o koridoru obchodních cest.

Druhy soli

Na světě je velké množství druhu solí, liší se chutí, strukturou, ale i minerálním složením. K nejběžnějším druhům patří sůl kamenná, mořská či himálajská. Mezi přední světové výrobce soli se řadí Čína, její podíl na celkovém objemu výroby soli představuje téměř 26 % (73 milionů tun), následuje USA, Německo, Indie a Austrálie. Světová produkce soli roste. Pojmem kuchyňská/stolní sůl je možno označit veškerou sůl, která je určena do jídla. Předem je dobré si definovat, co je myšleno kuchyňskou/stolní solí, co je sůl rafinovaná/průmyslově zpracovaná, přírodní, vakuová, ručně těžená, mořská, kamenná.

Mořská sůl

Většina zásob soli je dnes skryta v moři a v oceánu. Mořská sůl, která obsahuje v jednom litru přibližně 35 gramů halitu, se nechává odpařit z mořské vody v mělkých nádržích. Tato sůl většinou obsahuje i další minerální látky, jako draslík, železo nebo zinek. Získaná surovina obsahuje 80 % halitu a následně je nutné ji chemicky vyčistit od nežádoucích příměsí. Na rozdíl od kamenné soli není jemná, ale v krystalech. Ty můžou být různě velké. Použití této soli je výborné při dokončení vaření, kde jídlu krystaly dodají intenzivnější slanou chuť.

Nejznámější sůl vyráběná na západním pobřeží Francie je tzv. fleur de sel, jejíž krystalky jsou šedé a vlhké, a získává se odpařením mořské vody na slunci. Mezi kuchaři po celém světě je oblíbená sůl Maldon z východního pobřeží Velké Británie, která tvoří jemné bílé vločky. Přidání špetky této soli na steak či čokoládový koláč prý z jídla udělá požitek. Jinak na to jdou v Japonsku. Zde existuje na 4 000 druhů mořské soli. Jelikož je tam příliš chladno a vlhko na to, aby získali sůl pouze pomocí slunečního svitu, používá se tu zvláštní metoda. Na ostrovech Kamikamagari z moře vyloví řasy, které se den suší a pak naplněné do pytlů se ponoří do velkých nádob s vroucí vodou. Z řas se tak extrahuje veškerá sůl a následným vařením se voda odpaří, až zůstane vlhká masa soli. Ta se následně vysuší a přesívá. Výsledkem je tzv. Mošio sůl, která je nejen slaná, ale obohacená pátou chutí umami. K výrobě jednoho kilogramu mořské soli je přitom třeba 15 tun mořské vody.

Kamenná sůl - solné doly

se nachází v sousedním Polsku, Rakousku, v Německu, ale i v Etiopii a v Americe. Vždy je to v místech, kde došlo k vysušení části moře nebo oceánu a následnému překrytí soli jinými geologickými vrstvami. V pevném stavu je sůl získávána převážně hornickým způsobem. K odkrytí ložiska se vyhloubí šachta, z ní se razí chodby a sůl se pak postupně těží z takzvaných komor. Vytěžená sůl má krystaly různé velikosti – od prachových částic až po velká zrna. Sůl se poté dále upravuje mletím, proséváním a čištěním. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější. Posledním činným solným dolem tohoto druhu je Kłodawa v Polsku.

Sůl lze získávat i louhováním, kdy se do podzemního ložiska vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok – solanka – se čerpá na povrch. Solanka obsahuje přibližně 310 gramů soli na jeden litr roztoku. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci a následnému zpracování. Takto těžená kamenná sůl se do obchodů dostane většinou rafinovaná, tedy očištěná od nečistot i minerálů a jemně mletá. Protože je tato sůl lehce náchylná ke hrudkování, přidávají se do ní protispékavé látky. Tato sůl se často obohacuje o jód, který se má postarat o podporu zdraví, zejména správnou funkci štítné žlázy.

Himálajská sůl, nebo růžová sůl

je kamenná sůl těžená v pákistánském Pandžábu (netěží v samotném pohoří Himálaje, oblast těžby geologicky k tomuto pohoří přináleží), těží se v dolu Chevra, který je druhým největším solným dolem na světě po kanadském Goderichu. Sůl se zde těží od dob Alexandra Velikého. Díky obsahu sloučenin železa má charakteristickou růžovou barvu. Bývá prezentována jako zdravá potravina a přisuzují se jí nejrůznější schopnosti, od zdravějšího solení, přes snižování rychlosti stárnutí či o ozdravném účinku solných lamp pro astmatiky, zlepšení spánku nebo jako vhodný doplněk praktické meditace. Kamenná růžová sůl se získává hlubinnou těžbou z praoceánu a uvádí se, že je až 540 milionů let stará. Můžete si tedy sami představit, jaká byla čistota praoceánu ve srovnání s dnešními moři a oceány, kdy ještě neexistoval současný člověk, který by svou činností oceány a moře znečišťoval. Taková sůl tedy není znečištěna mikroplasty či dalšími nežádoucími chemickými látkami, které se dnes běžně v moři nacházejí, nebo které se do průmyslově zpracované soli záměrně přidávají či se vyskytují jako rezidua jejího chemického zpracování. Její světová naleziště jsou výskytem dost limitovaná, nachází jako geologický pozůstatek dávných moří. Horníci ji dobývají podobně jako uhlí, s využitím těžké strojní techniky a sbíječek. Ročně odtud do světa zamíří 350 000 tun soli. Podle odhadů se zde nachází na 85 milionů tun zásob soli. Těží se od nás opravdu daleko a v průměru „najede“ kolem 11 000 kilometrů, protože je tolik žádaná hlavně v zahraničí. Ve Spojených státech amerických, v Evropě, což se jeví z environmentálního hlediska poněkud nerozvážné. Přeprava slaného zboží, pracně vytěženého v podzemí, putuje i do zemí, které mají dostatek vlastních zásob soli.

Otázkou je, zda je těžba a přeprava himálajské soli neekologická? Himálajská sůl nepodléhá v podstatě žádným moderním technologickým procesům. Díky způsobu těžby v celých kusech klasickým hornickým způsobem a díky následnému šetrnému zpracovaní, tedy pouze omytí, usušení na slunci, třídění a drcení si zachovává svůj přírodní charakter, což se nedá říct o klasické kuchyňské/vakuové, případně rafinované mořské soli, které podléhá při svém zpracování chemickému čištění. A to nezmiňujeme zpracování vakuové soli za vysokých teplot, přídavek syntetického jódu, protihrudkujících a dalších pomocných látek, které se při "výrobě" klasické rafinované soli používají. Určitě nejhorší zátěží je doprava lodní přepravou nebo leteckou. Ekologickou stopu na planetě zemi bezesporu zanechávají i další komodity a zboží, které jsou takto na velké vzdálenosti přepravovány a námi kupovány. Proto je vždy dobré se zamyslet, zda opravdu danou věc potřebuji a zkusit snížit svoji spotřebu.

Na výlet za solí…

Například důl Vělička v Polsku byl zařazen na seznam dědictví UNESCO. V Rakousku, v Salzwelten Hallstatt, najdete nejstarší solný důl na světě. Za solí se tu sklouznete po nejdelší dřevěné skluzavce v Evropě. Stejně jak to dělali horníci, aby se co nejrychleji dostali do dolu. Díky solnému dolu šlo o nejbohatší lokalitu kontinentu. Sůl se zde těží již přes sedm tisíc let a kdysi zásobovala téměř celou Evropu (viz solné stezky). V rumunské Transylvánii se zase nachází důl Turda, který patří se svým koncertním pódiem či jezírkem s loďkami k nejimpozantnějším místům pod zemským povrchem.

Solte vždy s rozumem a s myšlenkou na zdraví svého těla a také na dopady na životní prostředí.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay

Zdroje:

https://potravinyprotebe.cz/jak-se-ziskava-sul/
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ruzova-himalajska-sul-maly-podvod-s-velkou-ekologickou-stopou
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-karmasin-rozdil-mezi-himalajskou-soli-a-beznou-kuchynskou-soli
https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/96104/bez-soli-to-zkratka-nejde-aneb-odkud-se-bere-nejzakladnejsi-kuchynska-ingredience.html
Potraviny jsou přesolené, ukázal test. Uzeniny i snídaňové cereálie - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/test-obsah-soli-v-potravinach-sul-test-dnes.A170313_114354_test_jan
https://www.radynacestu.cz/magazin/solne-doly-v-halleinu/
http://www.vernermlyn.cz/fotky/expozice_solna_stezka.pdf
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zdravi-sul-vliv-na-organismus.A210308_071839_zdravi_abr


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 27. 12. 2021 12:09