Kompostování v panelovém domě? Proč ne!

Kompostování v panelovém domě? Proč ne!

Většina lidí si již zvykla třídit plasty, papír a sklo. Převážná část moderních kuchyní již na tyto požadavky pamatuje. Velkou část odpadu tvoří ale části, které se dříve házely na kompost. Málokdo žijící v bytě má dnes po ruce kompost nebo alespoň popelnici na bioodpad. Může se zdát, že pár slupek od brambor, mrkve nebo zbytků od jiné zeleniny či ovoce, ani nestojí za úsilí. Opak je ale pravdou, zcela zdarma můžete získat kvalitní humus a také perfektní organické hnojivo.

Důvodů k třídění biologického odpadu je několik. V domácnosti se tím sníží množství směsného odpadu, a to až o čtyřicet procent. Odpadkový koš přestane zapáchat, vznikne kvalitní hnojivo pro vlastní potřebu a člověk alespoň vrátí do půdy to, co si z ní vzal. Třídit biologický odpad a také si jej následně kompostovat mohou dnes již všechny domácnosti, od rodinných domků až po panelové byty.

Co vše lze kompostovat?

Zahradní bioodpad vhodný ke kompostování je např. posekaná tráva, listí, větve, plevel, piliny, hobliny, kůra, zbytky ovoce a zeleniny, popel ze dřeva a dřevěných briket, trus býložravců, peří, chlupy a vlasy. Mezi domácí bioodpad vhodný ke kompostování patří např. zbytky a slupky ovoce a zeleniny, lógr z kávy a čajové pytlíky, skořápky z vajíček, skořápky oříšků, zvadlé květiny a hlína z květináčů, zbytky brambor, zbytky rýže nebo těstovin, podestýlka býložravých mazlíčků, papírové ubrousky nebo kapesníky.

Měli bychom si dát pozor na to, co do bioodpadu dáváme, abychom si již dobře založený kompost neponičili. Kompost by mohl začít zapáchat, hnít a mohl by tak sloužit jako líheň nepříjemného hmyzu. Odpad, který není vhodný ke kompostování např. kosti, odřezky od masa a kůže, oleje, tuky, popel z uhlí a cigaret, prachové sáčky z vysavače, trus masožravců, rostliny napadané chorobami, zbytky barev a laků.

Pokud se rozhodneme pro kompostování, máme hned několik možností. Mezi klasické a nejčastěji viditelné patří komposty na zahrádce. Zde je velice důležité dbát na pestrou skladbu materiálu, který na kompost ukládáme. Ideálně bychom měli kombinovat trávu a zelené části s větvemi či dřevěnými pilinami, abychom zabránili hnilobným procesům. Samotná tráva totiž obsahuje výrazné množství dusíku. Šikovní zahradníci si mohou jednoduchý kompostér vyrobit sami, např. z přebytečných latí, na trhu lze ale nalézt nepřeberné množství plastových či dřevěných kompostérů. Variantou je také popelnice na bioodpad, kterou můžeme využít samostatně nebo případně se může spojit více domů a společně tak kompostovat.

S každou slupkou nebudeme chodit na kompost či do popelnice, proto bychom měli v kuchyni mít po ruce nějakou nádobu, kam budeme biologický odpad odkládat. Ideální je si pořídit nádoby, které větrají a odpad může schnout. Díky tomu nám nezapáchá a nehnije. Průměrná čtyřčlenná rodina vytvoří za týden asi deset litrů biologického odpadu. Proto bychom měli zvážit, jak často nádobu budeme vynášet do kompostéru nebo patřičné popelnice a také bychom měli vědět, jak velká by ta nádoba měla být. Nádobu je potřeba pravidelně vyplachovat, aby například v nerovnostech nezůstávala usazená špína. Do nádob na odpad můžeme také využít speciální kompostovatelné sáčky, které se v kompostu či kompostéru plně rozloží.

Kdo bydlí v bytě a nemá k dispozici zahradu, kam by si umístil kompostér, může kompostovat rovnou doma v nádobě, které se říká vermikopostér. Jde o relativně nový způsob, kdy se využívá speciálního druhu žížal (žížala kalifornská), která bioodpad elegantně zpracuje přímo u vás v bytě nebo na balkoně.

Základem je vícepatrová nádoba, která nemusí být ani příliš velká. Počítáme přibližně kilo bioodpadu na 0,2 m² rozměru vermikompostéru. Systém vermikopostéru je velmi jednoduchý. První box odspodu zůstává prázdný, ten slouží pouze k zachytávání tekutiny tzv. worm tea, kterou lze využít na hnojení. Je dobré ji zředit v poměru 10:1, tedy 10 dílů vody a jeden dík této tekutiny. Druhý box se plní bioodpadem, pokud je plný, zavře se a další část odpadu putuje do boxu nad ním. Jakmile žížaly dokončí svou práci, sami si přelezou do horního boxu. Ze spodního boxu vybereme kompost a poté box přesuneme, jako nový horní díl. Celý proces se tak opakuje skoro bez součinnosti člověka. Vermikompostér nalezneme je již v řadě obchodních domů zaměřených na potřeby pro dům a zahradu, ale také si ho můžeme vlastnoručně vyrobit.

Jak si vyrobit domácí vermikopostér?

Průměrná cena nového vermikompostéru se pohybuje kolem 2 000,- Kč, což není zrovna nejlevnější. Pokud si takový kompostér vyrobíme sami, ušetříme nejméně polovinu ceny kupovaného výrobku. Jako základ výborně poslouží tři plastové kbelíky opatřené pevným víkem. Kbelíky postavíme na sebe. Vrchním dvou proděravíme dno a spodním dvěma také víko. Ve středové části probíhá vlastní proces výroby kompostu. Do prostředního kyblíku vložíme natrhaný papír a první násadu vhodných žížal. Žížaly krmíme tak, že do něj v podstatě odkládáme biologický odpad z kuchyně. Poté podomácku vyrobený kompostér funguje stejně, jako ten kupovaný. Spodní kbelík slouží k zachytávání tekutiny a horní slouží jako rezerva, pokud máme již středový kyblík plný. Na internetovém portálu www.youtube.cz, nalezneme mnoho návodných videí, které nám s výrobou pomohou nebo nás mohou inspirovat např. www.youtube.com/watch?v=kEEOdWONFnY nebo na www.primalex.cz/vymalovano/3-Vermikomposter

Opatrnost bychom měli věnovat cibuli, česneku či zbytkům pórku, přesto že se řadí mezi povolný bioodpad, žížalám nedělá jejich aroma příliš dobře. Dalším úskalím pro žížaly mohou být skořápky od vajíček. Žížalám trvá dlouho je zpracovat. Jsou také citlivé na teplotu. Zimu venku na balkoně pravděpodobně nepřežijí, jakmile klesne venkovní teplota pod pět stupňů, musíme vermikompostér přesunout do teplejší místnosti.

Kompost vzniklý pomocí vermikopostu můžeme použít k hnojení pokojových rostlin, nemusíme tak kupovat drahá hnojiva. Nevyužitý kompost můžeme bez starostí vysypat na trávník před domem nebo ho darovat. Vyzrálý kompost se musí zapracovat do půdy přibližně asi jeden až dva centimetry tlusté vrstvě.

Vyrobený kompost žížalami absolutně nezapáchá, naopak jeho vůně nám může připomenout lesní půdu. Hnojením rostlin zlepšuje jejich kořenový systém, podporuje jejich růst, obohacuje půdu o mikroorganismy, zvyšuje výnosnost půdy, zlepšuje také její strukturu a schopnost zadržovat vodu. Rostliny, které jsou obohacené o tento druh kompostu se nám odvděčí v podobě krásné zeleně a bohatého růstu.

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
www.nazeleno.cz/bydleni/jak-kompostovat-na-zahrade-i-v-panelaku
www.kupi.cz/magazin/clanek/924-kompostovat-je-trendy-bioodpad-lze-elegantne-resit-i-v-panelaku
living.iprima.cz/ekologicke-bydleni/jak-kompostovat-doma-v-byte-jde-to-i-bez-zapachu
www.ekobydleni.eu/domy/vermikompostovani-vlastni-kompost-v-panelaku
www.zemito.cz/blog/kompostovani-v-byte-nebo-na-balkone-zvladneme-v-byte-bez-zahradky-vytvorit-idealni-kompost
www.idnes.cz/hobby/dilna/jak-vyrobit-vermikomposter-svepomoci.A140909_120832_hobby-domov_mce
www.dumazahrada.cz/zahrada/2012/7/31/domaci-kompostery
ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/domaci-kompost
www.jakbydlime.cz/kompost-v-panelaku
pravydomaci.cz/kompostovat-se-da-i-v-panelaku-zizaly-to-vi
zijukompostyl.cz/komunita
www.kompostuj.cz/zapojte-se/soutez-miss-kompost
arnika.org/o-kompostovani