Význam biologické rozmanitosti

Význam biologické rozmanitosti

Biologickou rozmanitostí se rozumí pestrost genů, rostlinných a živočišných druhů a ekosystémů, které tvoří život na planetě Zemi. Biologická rozmanitosti neboli biodiverzita na Zemi znamená nejen krásu a bohatost přírody, ale také zdravé ekosystémy, na kterých závisí budoucnost lidstva. Prvotní zdroje všech produktů, které běžně a se samozřejmostí používáme, pochází z přírody. Biologická rozmanitost je nezbytná k tomu, aby lidé měli co jíst, co pít a aby mohli dýchat čistý vzduch.

Biodiverzita je také důležitou pro zachování rovnováhy v přírodě. Je nezbytná pro naše zdraví a prevenci šíření infekčních nemocí. Hraje klíčovou úlohu i z hlediska hospodářství. Podle Světového ekonomického fóra je na přirozeném životním prostředí a jeho zdrojích závislá téměř polovina celosvětového HDP, všechna největší hospodářská odvětví (stavebnictví, zemědělství a odvětví potravin a nápojů) do značné míry závisejí na přírodě.

Lidská činnost, která způsobuje znečištění a změny přírodních stanovišť, stejně jako změnu klimatu, představuje pro druhy a ekosystémy zátěž. Vědci odhadují, že v současné době je vyhynutím na celém světě ohrožen jeden milion druhů rostlin, hmyzu, ptáků a savců. Každý den vyhyne až 200 druhů. Tímto snižováním biodiverzity ohrožujeme sami sebe a naše děti.

I organismus, který zdánlivě nemá pro člověka velkou hodnotu, hraje důležitou roli v celku ekosystému. Jestliže například vymizí bakterie a houby, které zajišťují rozklad organických zbytků a tím zúrodňují půdu, dramaticky poklesne zemědělská produkce. To stejné hrozí, pokud se sníží množství hmyzu, který zajišťuje opylování hospodářských plodin. Každý druh živočichů i rostlin má v přírodě své místo, svůj význam a nezastupitelnou funkci v rámci ekosystému. Příroda vypadá a funguje tak, jak ji známe, díky velkému množství rozmanitých a navzájem propojených organismů. Také naše zahrada může být místem, kde spolu žije velké množství organismů, pokud jim připravíme vhodné podmínky.

Snižováním biodiverzity přicházíme nejen o nádhernou pestrost přírody, ale dochází k oslabování celého ekosystému, protože každý článek systému má svou nezastupitelnou roli, jež nám mohla zůstat skryta. Například vzácné rostliny, které vymírají v Amazonii vlivem kácení pralesů, mohly být zdrojem přírodních léčiv, které jsme ještě neobjevili. Připomeňme si nyní důležitost rozmanitosti na příkladu našeho jídelníčku.

Pestrá strava

Už děti ve škole se učí, že základem zdravé výživy je pestrá strava. Pestré barvy, velikosti i tvary rostlin i živočichů v naší přírodě nejsou nahodilé, ale vše má svůj smysl. Každý si jistě všiml, jak pestré barvy mají květy bylin či různorodé plody, které se užívají k potravinářským účelům. Je jasné, že jejich zbarvení není náhodné a nebude ani beze smyslu – vždyť vše v přírodě má svůj význam. Podívejme se tedy na to, jak na nás působí barvy naší potravy a nápojů.

Přírodní barviva 

Příznivý vliv výrazně zbarvených surovin byl vypozorován už v dávné minulosti a prokázán i současnou vědou. Mezi přírodní barviva totiž patří vitaminy, antioxidanty (tj. sloučeniny zabraňující nepříznivým změnám vlivem přítomnosti kyslíku), antikarcerogenny (tj. látky snižující rizika vzniku rakoviny) a další příznivě působící látky, jejichž léčebný účinek je všeobecně uznáván - např. barevné flavonoidy výrazně snižují rizika kardiovaskulárních onemocnění. Barevné záření je v podstatě nositelem informace a významně působí na náš organismus nejen na fyzické úrovni. Ovšem blahodárné působení mají pouze přírodní barviva. Umělá barviva hojně využívaná výrobci potravin kvůli zisku naopak často škodí, proto bychom je neměli konzumovat. 

Jak vybírat barvy

Každý sám se může snažit vycítit, jaký typ zabarvení ho v určité době přitahuje. Přitom by se ale neměl nechat ovlivňovat vlastními předsudky, módními trendy či dalšími vlivy, které vychází převážně z činnosti rozumu. Naopak je přitom vhodné svůj rozum jakoby „vypnout“ a snažit se vnímat vnitřní impulsy. Konzumujeme-li však častěji určité potraviny, jejichž zabarvení vás „přitahuje“, je potřeba dávat pozor na to, abyste se nepřijímali jednostranně zbarvenou stravu. V denním stravovacím režimu by se měly pokud možno vyskytovat potraviny všech základních barev.

Teplé barvy, tedy červená, oranžová a žlutá podněcují k vyšší aktivitě, povzbuzují činnost vegetativního nervstva a dalších orgánů. Z léčebného hlediska je proto vhodné využívat takto zbarvené potraviny zvláště tehdy, potřebujeme-li prohřát danou část těla či zaktivizovat určité orgány. Barvy druhé skupiny se naproti tomu označují jako studené. Mezi ně patří zelená, modrá a fialová. Tyto barvy zklidňují organismus a vyvolávají útlum tělesných funkcí. Jelikož se směrem k fialové části zvyšuje frekvence a tudíž energie, budou tyto barvy působit více v jemnějších úrovních. Kromě toho užíváme i potraviny a nápoje zbarvené bíle a hnědě.

Příčiny snižování biodiverzity

Hlavní příčinou vymírání živočišných i rostlinných druhů je lidská činnost, vlivem níž dochází k degradaci a ztrátě biotopů, znečišťování prostředí, zavlékání cizích druhů, drancování přírodních zdrojů a ekosystémů – těžba surovin, dřeva, špatné lesní hospodaření, intenzivní zemědělství, lov atd. Člověk mění přírodní podmínky tak rychlým tempem, že některé jednotlivé druhy a ekosystémy se nestačí přizpůsobovat a mizí. Pro jiné druhy s určitými vlastnostmi jsou proměny prostředí vhodné a umožňují jejich nekontrolovatelné šíření (invaze) na úkor původních druhů. Obojí je špatné. Navíc umělé (člověkem způsobené) zvyšování vnitrodruhové diverzity pomocí GMO může vést ke snižování přirozené úrovně druhové i mezidruhové biodiverzity, jedná se o nebezpečný experiment.

Studium biodiverzity se často zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a druhů, které ke svému životu potřebují specifické přírodní podmínky (složení půdy, vody, dobu a intenzitu osvitu a další). Zásahy do jejich přirozeného prostředí – například vznik nové zástavby, klimatické změny, zemědělské využívání okolí, kácení lesů – mohou jejich výskyt omezit či je mohou zničit. Další nebezpečí představují nově zavlečené druhy – jejich invaze do prostředí, kde nemají přirozené nepřátele. Stávají se dominantními, jejich počet se zvyšuje na úkor ostatních druhů.

Výzkum biodiverzity v mnoha případech vede k bezprostředně využitelným výsledkům, například při tlumení výskytu škůdců zemědělských plodin nebo při racionálním využívání hospodářsky významných planě rostoucích rostlin a divoce žijících zvířat. Hlavní význam poznávání rozmanitosti života však spočívá v přínosech, které zatím není možné vyjádřit běžnými ekonomickými ukazateli. Klíčový je přínos související se zachováním funkcí ekosystémů a tím i možnosti jejich trvalého využívání lidskou společností. Naše závislost na správném fungování ekosystémů, jakými jsou např. pole či lesy, je náležitě doceněna, jen když dojde k jejich katastrofálnímu poškození. Naučit se přírodu rozumně využívat bez jejího poškození je úkolem pro nejbližší budoucnost. K jeho splnění bude nepochybně potřebná účast vědců a respektování jejich poznatků.

Za základní dokument, který se týká ochrany biologické rozmanitosti, je považována Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD), která byla podepsána na Summitu Země v Riu de Janeiro 5. června 1992. Usiluje o zachování diverzity genové, druhové a ekosystémové.

EU a její členské státy jsou odhodlány zasadit se o to, aby se do roku 2030 začala obnovovat biologická rozmanitost. Zavázaly se vytvořit síť kvalitně spravovaných chráněných oblastí, které budou tvořit nejméně 30 % pevninských a mořských oblastí EU. Tato strategie je klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
http://www.vitsyrovy.cz/2010/04/21/pusobeni-barev-prirody/
https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/biodiversity/
http://abicko.avcr.cz/2010/12/04/
https://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita