Kvalita ovzduší

Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji

Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji



Vyvěšeno: 14. 2. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 06-2020

Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji

Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji je zpracována na základě rezortních a mimorezortních dat dostupných pro daný rok hodnocení. Vzhledem k systému získávání a zpracování dat nejsou některá data pro indikátory dostupná v době uzávěrky těchto zpráv.

Středočeský kraj v číslech - 2018
Rozloha - 10 928 km2
Krajské město - Praha
Počet obyvatel - 1 369 332, hustota zalidnění 125 obyv.km-2
Počet obcí - 1 144, z toho se statutem města 84, největší obec Kladno (69 054 obyv.), nejmenší obec Bludov (24 obyv.).

Ovzduší
Emisní situace
Kvalita ovzduší ve Středočeském kraji je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje, hustou dopravní infrastrukturou a vysokými intenzitami dopravy v návaznosti na aglomeraci hlavního města a její okolí, a rovněž také hustou rezidenční zástavbou s lokálními topeništi. Aktuální situace je pak podmíněna meteorologickými podmínkami. Obecně má Středočeský kraj dlouhodobě průměrnou emisní zátěž na jednotku plochy kraje.

Emise znečišťujících látek ve Středočeském kraji v období 2008–2018 kolísaly od počátku sledovaného období a také v posledním meziročním srovnání 2017–2018 klesly. Největší pokles v průběhu celého hodnoceného období byl zaznamenán u emisí VOC o 34,5 % a dále také u emisí NOx, a to o 31,3 %. Emise TZL vyprodukované ve Středočeském kraji celkově 98,1 tis. t, pocházely především z malých stacionárních zdrojů (74,0 %), mezi které patří mimo jiné i vytápění domácností. Stejně tomu bylo i u emisí CO, pro které tento zdroj představuje 68,8 % z celkového emitovaného objemu 88,4 tis. t. Emise SO2 celkově 15,2 tis. t byly emitovány především z velkých stacionárních zdrojů (74,9 %), kam se řadí i výroba elektřiny a tepla. Emise Nox, jejichž celková produkce činila 25,0 tis. t, byly v kraji produkovány zejména mobilními zdroji (55,9 %). Emise NH3 s celkovou produkcí 9,9 tis. t souvisely v kraji zejména se zemědělskou činností, především s chovem hospodářských zvířat (98,2 %). Vznik emisí VOC 25,5 tis. t, byl vázán na používání a výrobu organických rozpouštědel (75,5 %).

Kvalita ovzduší
Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu 120 µg.m-3 byl v roce 2018 překročen na 2 stanicích v kraji - Kladno střed města a Ondřejov. Na dvou stanicích - Tobolka-Čertovy schody a Mladá Boleslav byl navíc v roce 2018 překročen také imisní limit pro hodinovou koncentraci ozonu 180 µg.m-3.

Rovněž byl překročen imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro 24hodinovou koncentraci PM10 50 µg.m-3 na 2 lokalitách v kraji – Kladno-Švermov a Beroun. Imisní limit 1 ng.m-3 pro roční průměrnou koncentraci B (a)P byl v kraji v roce 2018 překročen na 2 lokalitách – Kladno-Švermov a Brandýs nad Labem. Ostatní imisní limity nebyly na stanicích státní sítě imisního monitoringu v kraji překročeny. Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území Středočeského kraje udává mapa oblastí s překročením imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu, jednalo o 88,7 % území kraje.

Voda
Jakost vodních toků v hodnoceném období 2017–2018 byla v kraji mezi I. až V. třídou jakosti. Velmi silně znečištěná voda V. třídy byla zjištěna na Zákolanském potoce, Blanici, dále pak na úseku Bakovského potoka, potoka Výmola, řek Výrovka, Mrlina a Skalice. Na Vltavě byla vyhodnocena jakost vody převážně jako neznečištěná a mírně znečištěná (I. a II. třída jakosti). Znečištění toků ve Středočeském kraji je ovlivněno bodovými průmyslovými zdroji, zejména chemický a automobilový průmysl, energetika a těžba a zpracování nerostných surovin, dále znečištěním ze zemědělství a komunálním znečištěním z malých obcí, u kterých často stále chybí připojení na kanalizaci a ČOV.

V rámci monitoringu koupacích vod bylo v kraji v koupací sezoně 2018 sledováno 37 koupacích oblastí. Voda nebezpečná ke koupání byla zjištěna v jezeře Poděbrady a jezeře Ostrá v důsledku vodního květu, masivního výskytu sinic. Voda nevhodná ke koupání z důvodu přemnožení sinic byla zjištěna ve VN Podskalí, Vyžlovském rybníku a v Tyršově přírodním koupališti.

Vodní hospodářství
Problematickou oblastí je hydrologické sucho, které postihlo Středočeský kraj v roce 2018, a následné ohrožení zásobování obyvatel pitnou vodou. Z hlediska povrchových vod jsou nejohroženější obce, které využívají vody povrchové z toků s malým povodím a vydatností, z hlediska podzemních vod jsou nejohroženější obce, kde se pro jímání podzemní vody využívá kopaných studen a mělkých vrtů. Mezi nejohroženější lokality patří Rakovnicko a Kladensko. V povodí Rakovnického potoka se připravuje výstavba vodních nádrží Senomaty a Šanov a převod vody z povodí Ohře do povodí Blšanky a Rakovnického a Kolešovického potoka.

Odpady
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele se snížila na 591,5 kg. I přes tento pokles se však jedná o nejvyšší hodnotu v rámci ČR. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu v důsledku zavedení jeho separace, a tím i evidence produkce. Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele v kraji stoupla meziročně 2017–2018 o 10,3 % na hodnotu 3 612,9 kg. Investuje se do modernizace a nové výstavby, a je zde zvýšená produkce stavebních a demoličních odpadů.

Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele v období let 2009–2018 klesla, a to o 41,8 % na 199,0 kg. Produkce nebezpečných odpadů je spjata zejména se sanacemi starých ekologických zátěží. Udržení klesajícího trendu produkce nebezpečných odpadů je možné modernizací technologií, které se podílejí na produkci nebezpečných látek, a preferováním bezodpadových technologií a nejlepších dostupných technik.

Průmysl
Ve Středočeském kraji se díky výhodné poloze blízko hlavního města a díky tokům větších řek soustřeďuje velký počet průmyslových zařízení. V roce 2018 zde bylo v provozu 225 průmyslových zařízení, která spadají do režimu IPPC z celkového počtu 1 481 zařízení IPPC na území ČR.

Do kategorie Energetika v tomto kraji spadá 13 zařízení, patří sem zejména elektrárny a teplárny, ale také rafinérie v Kralupech nad Vltavou či kompresní stanice zemního plynu. Do kategorie Výroba a zpracování kovů spadá 30 zařízení, jedná se např. o slévárny, tavírny, výrobu slitin, výrobu kovových výrobků či povrchové úpravy kovů. V kategorii Zpracování nerostů je v provozu 9 zařízení (např. výroba cihel, vápna, skla, keramiky). Ve Středočeském kraji je také silně zastoupen chemický průmysl, v roce 2018 zde bylo v provozu 36 zařízení spadajících do této kategorie. Jedná se např. o zpracování ropných frakcí, výrobu chemikálií, plastů či farmaceutických výrobků.

Většina emisí (s výjimkou CO) má však ve sledovaném období 2008–2018 v závislosti na vývoji národního hospodářství klesající nebo alespoň stagnující trend, což je důsledkem plnění legislativních povinností, dodržování emisních limitů a neustálého zlepšování technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí. Zařízení s největším podílem na emisích sledovaných látek jsou Elektrárna Mělník, Elektrárna Kladno, Spolana Neratovice, Elektrárna Kolín či Teplárna ŠKO‑ENERGO v Mladé Boleslavi.

Emise z dopravy
Středočeský kraj má vzhledem ke své centrální poloze na křižovatce hlavních silničních tahů a spádovému území pro denní dojížďku do Prahy značnou emisní zátěž z dopravy. Na území Středočeského kraje bylo v roce 2018 vyprodukováno cca 14 % celkových emisí jednotlivých látek v ČR, což je nejvíce po Hl. m. Praze. Při započtení Prahy pochází ze Středočeského regionu zhruba třetina celkových emisí NOx z dopravy v ČR.

Příroda a krajina
Zemědělská půda a ekologické zemědělství
Zemědělská půda v roce 2018 zaujímala ve Středočeském kraji dle katastru nemovitostí 658,6 tis. ha, tedy 60,3 % území kraje. Rozloha orné půdy činila 544,6 tis. ha (82,2 % zemědělské půdy) a rozloha trvalých travních porostů činila 73,2 tis. ha (11,1 % zemědělské půdy). Jedná se tak o kraj s nejvyšším podílem zemědělské půdy v ČR a vysokým stupněm zornění zemědělské půdy. Od roku 2000 však výměra zemědělské a orné půdy klesla a to také rozšiřováním zastavěných ploch, nádvoří a ostatních ploch, jejichž rozloha v roce 2018 vzrostla na její úkor o 477,0 ha.

Středočeský kraj se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy, která je obdělávaná konvenčním způsobem hospodaření, podíl ekologicky obhospodařované půdy na zemědělské půdě je tak v krajském porovnání nízký. Podíl v roce 2018 činil 3,2 %, přičemž celková rozloha půdy v režimu ekologického zemědělství byla 21,4 tis. ha. Na ekologicky obhospodařované půdě převažují trvalé travní porosty, které slouží k chovu ovcí a koz, významný je zde také ekologický chov drůbeže.

V roce 2018 ve Středočeském kraji hospodařilo celkem 346 ekofarem z celkového počtu 4 596 ekofarem v ČR. Co se týče výrobců biopotravin, v roce 2018 mělo ve Středočeském kraji evidováno sídlo 75 výrobců biopotravin z celkového počtu 748 výrobců v ČR.

Ochrana území a krajiny
Rozloha všech zvláště chráněných území Středočeského kraje (bez překryvů) v roce 2018 činila celkem 118,6 tis. ha, tj. 11,5 % území kraje. Na území kraje se v roce 2018 nacházelo či do něj zasahovalo 6 velkoplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 109,8 tis. ha. Jednalo se o chráněné krajinné oblasti Blaník, Český kras, Český ráj, Kokořínsko – Máchův kraj, Křivoklátsko a Brdy. Kromě toho se zde nacházelo 301 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 15,6 tis. ha. Mezi ně patřilo 13 národních přírodních rezervací, 21 národních přírodních památek, 79 přírodních rezervací a 188 přírodních památek. Dále bylo do roku 2018 vyhlášeno celkem 19 přírodních parků o celkové rozloze 104,6 tis. ha.

Závěr
Ve Středočeském kraji stále dochází k překračování imisních limitů. Na překračování se v roce 2018 nejvíce podílely nadlimitní koncentrace denního imisního limitu PM10 a benzo(a)pyrenu. S cílem zlepšit stávající situaci byl na základě Národního programu snižování emisí v roce 2016 schválen Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Čechy.

V Programu byly identifikovány problémové lokality, konkrétní opatření vedoucí ke zlepšení situace i opatření předcházející znečišťování. V roce 2018 došlo k realizaci řady opatření, která by měla v krátkodobém i dlouhodobém horizontu přispět ke zlepšení kvality ovzduší na území kraje. Dále došlo ke zpřísnění závazných podmínek provozu u zdrojů, jako jsou mobilní recyklační linky a kamenolomy. Emise z lokálních topenišť byly omezovány prostřednictvím poskytování finanční podpory na výměnu starých kotlů v rámci tzv. kotlíkových dotací. Problémem i v roce 2018 zůstaly emise z dopravy, zejména v okolí Prahy, z důvodu rychlého rozvoje těchto metropolitních oblastí, ale i z důvodu stále zvyšujícího se množství kamionové dopravy. Pro omezení emisí bylo v roce 2018 realizováno velké množství opatření např. realizace páteřní sítě kapacitních komunikací, výstavba obchvatů, zvýšení plynulosti dopravy v hustě zastavěných lokalitách, odstraňování bodových problémů na komunikační síti a výstavba odstavných parkovišť.

Výtah ze Zprávy o životním prostředí ve Středočeském kraji

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 21. 01. 2021 10:13