Kvalita ovzduší

Praha 8-Kobylisy
Letiště Praha
Praha 4-Libuš
Praha 5-Stodůlky
Praha 6-Suchdol
Beroun
Kutná Hora-Orebitská
Kladno-střed města
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
Ondřejov
Příbram-Březové Hory
Rožďalovice-Ruská
Tobolka-Čertovy schody
Zdroj: CHMI
Drobečková navigace

Úvod > Ke stažení > Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?

Zasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?



Vyvěšeno: 25. 2. 2020
Sejmuto:
Evidenční číslo: 08-2020

maso.jpgZasytí nás maso vypěstované v laboratořích? Je to budoucnost vzdálená nebo blízká?

Lidská populace je rozdělena na masožravce a býložravce. Člověk je dnes spíše všežravec. Po tisíce generací ho okolnosti v přírodě naučily být všestranným, aby přežil, a tak se člověk naučil jíst v krizových situacích vše, co se sníst dalo, a bohužel to platí i dnes.


Toto téma jsem vybrala, protože nás čeká doba postní, která je obdobím přípravy na Velikonoce. Nemusí jít jen o odepření si jídla, ale také o zřeknutí se čehokoliv, co je v životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. Oficiální datum Popeleční středy neexistuje, datum tohoto dne se odvíjí od data Velikonoc. Popeleční středa je ale vždy 46 dní před Velikonoční nedělí a ta letos připadá na 26. února. Jestli jste tzv. masožrouti, je to ta nejlepší doba, aby si vaše tělo odpočinulo od trávení a trochu se vyčistilo. Základem postního jídelníčku jsou vařené obiloviny, luštěniny, celozrnné pečivo, vařená a kvašená zelenina, čerstvé klíčky a také bylinky.

Maso
Maso znamená veškeré poživatelné části těl živočichů - kosterní svalovinu zvířat, dále krev, střeva a vnitřnosti. Na vhodnost masa pro lidskou výživu není jednoznačný názor, část vědecké populace tvrdí, že maso jíst člověk musí, jinak to bude mít neblahé důsledky na jeho vitalitu, vývin a zdravotní stav. Maso je tak zřejmě nejkontroverznější potravinou vůbec. Existuje mnoho lidí, kteří jsou výhradně masožravci, další jedí jen některé druhy masa nebo pouze některý druh, ať už z etického přesvědčení, náboženského vyznání či ze zdravotního důvodu. Obecně se člověk, který nejí žádný druh masa, nazývá vegetarián. Vegetariáni ke svému plně hodnotnému životu maso nepotřebují. Vegetariánů je několik druhů. Lakto-vegetariáni jedí mléčné výrobky, ovo-vegetariáni naopak mléčné produkty nekonzumují (vejce však ano), dále pescetariáni, kteří se živí rostlinnou stravou i živočišnými produkty (mléko, vejce, ryby), ale nejedí maso savců ani drůbeže.

Čím je civilizace vyspělejší, bohatší, vzdělanější a i duchovnější, tím by logicky měla konzumaci masa omezovat. Ovšem trend současnosti je ve vyspělých zemích spíše opačný.

Jak jsme se spotřebou masa na tom my v České republice?
Porážky a výroba masa v ČR – rok 2019
Dle čísel Českého statistického úřadu bylo v loňském roce na jatkách poraženo 238,8 tis. ks skotu a bylo vyrobeno 72 892 tun hovězího masa. Dále bylo poraženo 2 300,6 tis. prasat a vyrobeno 209 604 tun vepřového masa, drůbeže bylo poraženo celkem 258 686 tun, což představuje výrobu 168 044 tun drůbežího masa.

Je to málo nebo moc?
Ekologové varují, že rostoucí spotřeba masa na světě, zvláště v rozvíjejících se zemích jako je např. Čína, Indie není udržitelná. Hovězí, vepřové a drůbeží totiž vyžadují mnohem větší zdroje než jen rostlinné bílkoviny. Zabírá se více půdy pro pěstování krmné sóji, na úkor pralesů a zvířata se léčí velkým množstvím antibiotik. Nezanedbatelná je i vysoká spotřeba vody - virtuální vody - je to voda, kterou sice nevidíme, ale byla využita při výrobě zboží nebo v zemědělství při krmení zvířat a zalévání rostlin.
Například k výrobě 1 kg vepřového masa se spotřebuje přibližně 6 000 litrů vody, na 1 kg kuřecího masa se jedná o 4 300 litrů.

Je řešením výroba tzv. umělého masa?
Dalo by se jednoduše říci, pojďme snížit naši spotřebu masa, doma, v jídelnách, ve školách. Naši předci, jak víme, maso tak často nejedli a vykonávali více fyzicky namáhavou práci než dnes my. Dalším řešením je úplný přechod na rostlinnou stravu. Mnoho lidí, asi spíše mužů, se nebude chtít stát vegetariánem nebo veganem. Proto velké zahraniční firmy přicházejí s jiným řešením, a tím je uměle vyráběné maso – kultivované maso nebo ještě jinak řečeno „buněčné maso“. Kultivované maso není náhradou rostlin. Spíše je to skutečné maso, které je pod mikroskopem nerozeznatelné od masové tkáně pocházející z krávy, prasete nebo kuřete.

Prof. Mark Post z nizozemské univerzity v Maastrichtu, která umělé maso vyvíjí, tvrdí, že umělé maso nám dovolí jíst maso i v budoucnu bez negativních následků. Z jedné kmenové buňky je možné získat až pět tun masa. Prof. Post slibuje, že by mohlo být umělé maso do tří let v obchodech. Postup, který použil, byl opravdu drahý, a tak první kus mletého masa v housce, který byl vyrobený v roce 2013 (bez porážky zvířete), stál kolem 250 tisíc €. Od té doby se hodně změnilo. Metoda laboratorní produkce masa zjednodušeně spočívá v odebrání malé části kmenové tkáně velkému množství zvířat a následovné kultivaci růstu buněk mimo jejich těla. Každý umělý steak se sestává z 20 tisíc vrstev svalových buněk, z hlediska zvířete se jedná o malou biopsií (odebrání buněk ze svalu zvířete) pod anestézií. Genetická modifikace není pro tento proces nezbytná. Buňky dělají to, co by normálně dělali uvnitř zvířete, takže nemusí být žádným způsobem přeprogramovány. Etickým problém je, že se k růstu buněk využívají embrya zvířat. Jestli se lidstvo vydá tímto směrem, bude stále potřeba udržovat větší stáda zvířat. Pokud by se tato metoda dočkala průmyslového rozvoje, výrazně menší počet kusů dobytka by mohl žít mnohem déle ve volné přírodě či v prostornějších zemědělských instalacích a dožívat své roky přirozeným způsobem. Oproti dnešku by bylo nutné dbát na jeho dobrou kondici a maximální věk, což doživotní umístění v kleci vylučuje. Pokud se začne maso vyrábět ve velkém, tak by se i cena laboratorního masa mohla dosti snížit. Celková cena za kilo masa by dle nynější Postovy zprávy dosahovala pouze 65 $, tedy necelé 2 000 Kč.

Nizozemská společnost Mosa Meat
Mosa Meat, která před sedmi lety jako první na světě představila laboratorně vypěstovaný hovězí burger, získala finance na splnění svého dalšího záměru. Tím je vyrábět a prodávat do restaurací uměle vypěstované maso. Mezi investory figuruje hlavně investiční firma M Ventures, která patří farmaceutické společnosti Merck, a evropský zpracovatel masa Bell Food Group. Menším investorem je také Glass Wall Syndicate, což je skupina, která podporuje několik společností zaměřených na pěstování masa či masové náhrady.

Mosa Meat na svůj první burger obdržela jeden milion euro od spoluzakladatele společnosti Google, Sergeye Brina. Jejím cílem je v blízké budoucnosti dosáhnout výroby masa, přičemž cena jednoho plátku masa na hamburger má činit zhruba 1 $ (cca 22 Kč). Post sám mluví přímo o tom, že jeho nápad drasticky nižší cenou vyřadit dnešní podobu masového a chovného průmyslu bude na stole nejdříve za 20 až 30 let. Do té doby je však nutno ještě vyřešit několik dalších problémů. V prvé řadě se jedná o urychlení růstu masa bez hormonální terapie. Tady by mohlo pomoct genové inženýrství nebo 3D tisk, popř. z opačného konce levnější, energeticky soběstačné stavby. Problémem etickým je stále určitá přítomnost smrti při laboratorním pěstování masa – buňky jsou, jak už jsem psala výše, při svém růstu umístěny do roztoku krve kravích plodů. Pokud se tak producenti budou umělý steak snažit prodat skrze snížení zvířecího utrpení, bude třeba najít jiný způsob.

Spolu s množstvím začínajících i zavedených hráčů v odvětví, kteří chtějí v příštích letech začít vyrábět uměle vypěstované maso ve velkém, se rozpoutala bitva o termíny, které se používají při popisu těchto produktů. Někteří zastánci tvrdí, že by se měly tyto produkty nazývat čisté maso. Podle odpůrců z tradičního zemědělského sektoru je mnohem vhodnější umělé maso.

Nebo je řešením BIO zemědělství a BIO chov?
Vědecké studie prokazují, že bio už dnes nabízí řešení pro klíčové výzvy budoucnosti. Nedávno to potvrdil státní Thünenův institut v Německu, a to v největší přehledové studii na světě.
Bio zemědělství chrání vodu, snižuje zavádění dusíku do půdy v průměru o 28 %. V 71 % případech si bio zemědělství vedlo ve výskytu kritických látek (dusík, pesticidy) lépe.
Bio zemědělství udržuje úrodnost půdy a vytváří novou úrodnou půdu, výskyt populací žížal a jejich biomasa je v průměru o 78 %, resp. 94 % vyšší.
Bio zemědělství podporuje rozmanitost druhů, má také pozitivní dopad na biodiverzitu. U druhů flóry na ekologicky obdělávané půdě byl zjištěn nárůst dokonce o 95 %. U polních ptáků nárůst činil 35 %.
Bio zemědělství podporuje boj proti změně klimatu, ekologicky obhospodařované půdy mají v průměru o 10 % vyšší obsah organického uhlíku a vážou, resp. ukládají více uhlíku – 256 kg C/ha ročně.
Bio zemědělství chrání zdraví, dbá na to, aby škodlivé látky nekončily v přírodě a u lidí. Při zpracování bio produktů se nepoužívají žádné škodlivé přísady. A zákazníci, kteří nakupují bio, také raději volí čerstvě připravené jídlo než hotové výrobky a jedí méně masa.
Bio zemědělství tvoří zdroj příjmů pro celé rodiny: nabízí lidem ve venkovských oblastech spolehlivý zdroj příjmů. To přispívá k rozvoji venkova a zastavuje exodus do měst. Bio zemědělství tak hraje ústřední roli v udržitelném rozvoji.

Podle odborníků z oboru tyto příkladové výsledky ukazují, že „ekologická stopa“ představuje mnohem víc než jen hospodářský úspěch a každý hektar ekologické půdy a každá bio potravina přispívají k trvale udržitelné budoucnosti naší planety. Louise Luttikholt, IFOAM: „Je možné, že dnes ještě přesně nevíme, jak zítra budou vypadat naše systémy výživy. Můžeme však čerpat ze zkušeností milionů bio zemědělců, zpracovatelů a prodejců po celém světě a extrapolovat inovace v bio zemědělství. Pak se rychle ukáže, co nevyhnutelně potřebujeme a co je také možné: trvale udržitelná produkce potravin, která nepřesahuje hranice zatížení planety a je zakotvena v místních komunitách. Potravinářská výroba, která chrání životní prostředí a zároveň zajišťuje lidem živobytí. Je pro nás důležité, aby zákazníci, výrobci a politici viděli proměny ve výživě jako příležitost. Pojďme se jí chytit oběma rukama. Pouze pokud skutečně pochopíme obrovské výhody, které nám bio nabízí, můžeme poskytnout systémové odpovědi, smysluplně si vyměňovat argumenty a přispět k transformaci. My v tomto odvětví si také uvědomujeme, že musíme ekologii neustále rozvíjet, více investovat do výzkumu a vzdělávání a pracovat na urychlení transformace na politické úrovni.“

Najděte si chvilku a podívejte se na krátké video z roku 2013 o výrobě masa a jeho spotřebě a je jasné kdo má pravdu.
https://www.youtube.com/watch?v=nubnu56a9WU

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje:
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/maso-z-bunek-umele-maso-vegatarianstvi-veganstvi-trendy-gastronomie.A190430_082501_eko-zahranicni_div
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/umele-maso-pestovani-mosa-meat-restaurace.A180718_081723_ekonomika_fih
https://www.denik.cz/ekonomika/vyroba-masa-v-ceske-republice-loni-stoupla-na-450-tisic-tun-rust-tahlo-hovezi-20190130.html
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zemedelstvi-4-ctvrtleti-a-rok-2019
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/umele-maso-je-tady-ale-ma-jednu-velkou-nevyhodu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maso
http://www.matrix-2012.cz/index.php/sekce-a-odkazy/zdravi/1737-maso-ano-ci-ne
http://www.bio-info.cz/zpravy/vedecke-studie-prokazuji-ze-bio-uz-dnes-nabizi-reseni-pro
https://www.kdybude.cz/svatky/popelecni-streda


Zpět na přehled
Naposledy změněno: 21. 01. 2021 10:20