Národní park Křivoklátsko?

Národní park Křivoklátsko?

Křivoklátsko, jak ho známe dnes, je státem chráněno jako chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO). Kvůli unikátním přírodním poměrům má zde však vzniknout náš pátý národní park (dále jen NP). Zatímco v NP je prioritou ochrana a obnova přírody, díky které se upravují i postupy veškerého hospodaření s územím, v CHKO se hospodaří tak, aby se neponičily doposud zachované části. V NP tak státní pozemky spravují přímo orgány ochrany přírody, v CHKO hospodaří na státních pozemcích státní podniky, které jsou koncipovány jako podnikatelský subjekt. Z toho každému logicky vyplyne, že řada těchto subjektů vyhlášením přijde o moc s územím hospodařit, což může znamenat, že vyhlášení bojkotují. Ministerstvo životního prostředí ale už proces vyhlašování zahájilo.

Na našem území můžeme momentálně najít celkem 4 NP. Jsou jimi NP Podyjí, Šumava, známý Krkonošský NP a NP České Švýcarsko. Dle zákona 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny jsou NP definovány jako rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového. Jejich posláním je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP.

CHKO máme celkem 26, z toho jedna z nich je již právě Křivoklátsko. Zákon je definuje jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Z popisu výše vyplývá, že krajina Křivoklátska už přesahuje CHKO a svými hodnotami by si zasloužila být spíš NP.

Zachovalé lesní ekosystémy

Pro budoucí NP Křivoklátsko jsou zásadní lesní ekosystémy – bučiny, dubohabřiny, teplomilné doubravy, kyselé doubravy, suťové lesy a potoční luhy. Stav těchto lesních ekosystémů na více než polovině území národního parku odpovídá přirozeným, člověkem málo pozměněným ekosystémům. V obdobném rozsahu a podmínkách jako na Křivoklátsku se jinde v České republice nevyskytují. Na území navrhovaného NP navíc v minulosti nikdy neproběhla zásadní přeměna druhové skladby – tedy založení jednověkých smrkových či borových monokultur, jako je tomu na většině plochy České republiky.

Výskyt vzácných organismů

Díky rozmanitosti zdejšího prostředí se zde můžeme setkat s řadou vzácných a chráněnných druhů rostlin i živočichů. Roste tu houba pevníkovec hladký, vzácný druh vázaný na dřevo jalovců a tisu, korálovec bukový, který upřednostňuje přirozené lesy pralesního charakteru. Z chráněných rostlin pak třeba koniklec luční český, vstavač osmahlý či tařice skalní. Najdeme tu ještěrku zelenou, která vyhledává vyhřáté stráně, i mloka skvrnitého, který žije ve stinných hlubokých údolích.

Omezení pohybu pro obyvatele a turisty

Každý minimálně jednou navštívil jeden ze zmíněných NP. Pokud si správně každý turista pamatuje, NP nijak drasticky neovlivňuje chování v tamější přírodě. Samozřejmě, každý máme své svědomí a měli bychom se chovat šetrně k přírodě vně i uvnitř chráněných územích. V NP je omezen pouze vstup do nejcennějších oblastí – tzv. klidových území. V klidových územích národního parku je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody, s danými výjimkami, které jsou definované zákonem 114/1992. Na Křivoklátsku se vymezení klidového území předpokládá na území dnešních národních přírodních rezervací, kde je už dnes povolen pouze vstup po značených cestách. Nedochází tedy ke změně.

A co houbaření a sběr borůvek?

Sběr hub, borůvek či jiných lesních plodin je povoleno v souladu s lesním zákonem. Trestný je pouze sběr, který by poničil les. Výjimkou je samozřejmě opět klidové území, kam je vstup zakázán.

Mohu se jít do NP Křivoklátsko projet na kole, koni nebo sjíždět řeku Berounku?

Samozřejmě ano. Lesní zákon nepovoluje jen jízdu na kole a koni mimo lesní cesty a vyznačené trasy. V NP je ale navíc potřeba, aby tyto cesty byly vyhrazeny přímo správou parku. Toto omezení se ale netýká vlastníků a nájemců nemovitostí v souvislosti s jejich užíváním. Současné značené turistické, cyklistické a koňské stezky v navrhovaném národním parku zůstanou zachovány. Vodáci také nemusí mít strach. V navrhovaném území národního parku leží pouze krátký úsek řeky Berounky, kde by omezování vodáctví postrádalo smysl. Navíc k němu není ani důvod z hlediska ochrany přírody.

A co bude s těžbou dřeva?

I ta bude v dostatečné míře možná. Bude pro ni vymezena dostatečná plocha, aby pokrývala potřebu v současném rozsahu. Ve většině lesů Křivoklátska, které leží mimo navrhovaný národní park, bude nadále nezměněný režim zadávání samovýroby.

Zákaz honitby a lov ryb?

Na území navrhovaného NP jsou nyní honitby, kde myslivost vykonávají přímo státní podniky, jako jsou např. Lesy ČR. Pak jsou tu honitby, které tyto podniky pronajímají jiným subjektům a těch je převážná většina. V NP se honitby nepronajímají, výkon práva myslivosti zajišťuje personál správy NP. Navíc, momentální částka za pronájem je tak vysoká, že nemotivuje nájemce honiteb ke snižování vysokých stavů zvěře, které mnohdy poškozují životní prostředí.

Co se týče rybolovu, v NP vyhlašuje rybářské revíry Ministerstvo životního prostředí. Ani jeden ze současných rybářských revírů většinově neleží na území navrhovaného národního parku Křivoklátsko. Lov ryb tedy nebude nijak zvláště omezen a bude tedy stejný, jako v CHKO.

Ač se může zdát, že přísnější ochrana způsobí omezování našich pravomocí se v krásné přírodě Křivoklátska pohybovat, opak je pravdou. Musíme si uvědomit, že aby takhle krásná zůstala i pro naše děti a jejich děti, musíme ji chránit, a to i třeba s mírnými ústupky z naší strany. Ochrana přírody je totiž veřejným zájmem – máme ji v rukou všichni.

Bc. Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114#cast3
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-lesy-byly-proti-narodnimu-parku-u-prahy-pak-jim-rekli-at-to-stahnou-231816
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/dokumenty_krivoklatsko/$FILE/OT-FaQ_naMZP-20220428.pdf