Co je to úmluva CITES?

Co je to úmluva CITES?

Možná jen malá hrstka čtenářů ví, čeho se úmluva týká. Kdyby ale nebylo úmluvy, dost možná by vymřela celá řada celosvětově ohrožených druhů zvířat i rostlin. Proto je důležité si o ní povědět něco více. Obsah úmluvy, který byl v minulosti součástí několika zákonů, se totiž může týkat i vás. Dotknout se vás může třeba tehdy, kdy si přejete vlastnit nějaké exotické zvíře či si dovézt suvenýr z exotických zemí.

CITES je zkratkou pro anglický název Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora - CITES). Tato úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin smluvena dne 3. března 1973 ve Washingtonu. Dle místa podpisu se jí také někdy říká Washingtonská úmluva.

Jak to bylo a nyní funguje v České republice?

V České republice byla úmluva nejdříve zajišťována na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V období od 1. 4. 1997 do 30. 4. 2004 se postupovalo podle zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb. Od 1. 5. 2004, tedy od vstupu ČR do Evropské unie, se postupuje podle nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a podle dalších prováděcích předpisů ES, Od tohoto dne platí v ČR také zákon 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) a vyhlášky č. 210/2010 Sb. Tato vyhláška právě detailně popisuje, co musíte dodržet, pokud chcete obchodovat, vlastnit, nebo jakkoliv jinak nakládat s ohroženými druhy.

Kterých druhů rostlin a živočichů se to týká?

Předmětem ochrany CITES je více než 5000 druhů zvířat a kolem 28 000 taxonů rostlin. Podle stupně ohrožení své existence v přírodě jsou rozděleny do tří seznamů vyjmenovaných v přílohách I, II a III k úmluvě.

Příloha I.

Tato příloha se týká druhů přímo ohrožených vyhynutím, které jsou nebo by mohly být ohroženy mezinárodním obchodem. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán (zákaz dovozu a vývozu) a je povolován jen opravdu výjimečně. Celním orgánům musí být předloženo vývozní povolení země vývozu a současně i dovozní povolení země, kam je exemplář dovážen. Jedná se například o lidoopy, lemury, pandy, mořské želvy některých druhů kaktusů a orchidejí, některých palem a vzácných exotických dřevin (brazilské růžové dřevo aj.) a dalších druhů. Z české fauny sem patří konkrétně orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční.

Příloha II.

Tato příloha je pro druhy, jejichž situace v přírodě není kritická, ale které by mohly být ohroženy. Hlavní důraz je kladen na povolení ze země vývozu (tzv. CITES Permit), které potvrdí, že vývozem nedochází k ohrožení volně žijících populací daného druhu. Ale pozor! Vědecké orgány vyhodnocují údaje o rozsahu obchodu podle vydávaných povolení a srovnávají je s údaji o stavu populací zvířat a rostlin v přírodě. Pokud by bylo zjištěno, že by obchod mohl být důvode snížení populace těchto druhů, obchod s nimi může být omezen.

Patří sem například vydry a kočkovité šelmy, druhy sov, papoušků leguáni, varani, některé druhy exotických žab a ryb, motýlů, sklípkanů, měkkýšů, mořských korálů, orchidejí, kaktusů a masožravé rostliny. Z fauny a flóry ČR jsou zde kromě všech dravých ptáků a sov zahrnuti vlk, medvěd, rys, kočka divoká, čáp černý, drop velký, pijavka lékařská, nebo sněženka podsněžník a brambořík nachový.

Příloha III.

Tato příloha zahrnuje druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí. V ČR, a i v některých zbylých státech EU, se jedná např. o lišku obecnou a její poddruhy, pak např. lasice hranostaj nebo norek sibiřský. V Malajsii by to byl třeba bažant horský a koroptev korunkatá a v Indii šakal obecný.

Co tedy musíte vědět, pokud si chcete koupit či ze zahraničí přivést zvíře, rostlinu či nějaký výrobek podléhající CITES?

Podle zákona č. 100/2004 Sb. musí dovozce či vývozce ohroženého druhu požádat ministerstvo o povolení. V praxi to znamená, že pokud se třeba ve zverimexu či zahradnictví objeví ohrožený druh fauny nebo v zahradnictví flory, musí být označen. Při jeho prodeji by měl prodávající tuto skutečnost předem sdělit a předat vám potvrzení od ministerstva, že toto zvíře, rostlina podléhající CITES bylo registrováno v České republice – měl by vám tedy předložit registrační list, který mu byl vydán na základě platného povolení o dovozu či odchovu nebo vypěstování tohoto jedince.

Vy se tímto stáváte novým vlastníkem. Vaší povinností je nahlásit nákup tohoto jedince na registrační úřad, a to na odbor životního prostředí Krajského úřadu do patnácti dnů od nákupu. Jste také povinni hlásit veškeré změny související s tímto jedincem. Pokud byste ho chtěli prodat, zapůjčit, hlásí se také úmrtí. Aby byla možná případná kontrola, je nutné, aby byl jedinec či výrobek řádně označen a jeho značka zapsána v registračním listě.

POZOR na výrobky z částí těchto zvířat

V zahraničí se často setkáváme i se suvenýry v podobě různých mastí či tematických postaviček např. různých památek. Dejte pozor, z čeho tyto suvenýry byly vyrobeny. Takže velký pozor na peněženky či kozačky z krokodýlí kůže, kožichy ze zvířat chráněných CITES, výrobky ze slonoviny apod. Také se vám může snadno stát, že si jako památku na potápění o dovolené budete chtít přivést domů nějakou tu mušli či korál. I některé druhy těchto organismů jsou chráněné CITES a jejich dovoz i vývoz podléhá pravidlům. Velmi oblíbené jsou také kaktusy.

Orgány CITES v České republice

V České republice je výkonným orgánem s vrcholnou působností Ministerstvo životního prostředí ČR, regionálními výkonnými orgány jsou pak krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy. Vědeckým orgánem CITES s celostátní působností je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Funkci kontrolního orgánu zastává Česká inspekce životního prostředí a Celní správa ČR. Ministerstvo životního prostředí
zajišťuje veškerou administrativu CITES v ČR, spravuje informační systém Registr CITES, vydává dovozní a vývozní permity CITES. Česká inspekce životního prostředí, provádí kontrolu dodržování pravidel CITES. Mezi ty patří i kontroly na letišti při dovozu a vývozu exemplářů a také v chovatelských a pěstebních zařízeních. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydává odborná stanoviska k dovozům, vývozům a dalším dokladům k exemplářům CITES, dále sleduje úroveň mezinárodního obchodu a vydává doporučení k jeho regulaci.

Jak jste si mohli přečíst, úmluva je zaměřena na ochranu zvířat a rostlin, kterých se týká i snížení početnosti z důvodu obchodu nebo lovu a následné výrobě suvenýru, které my máme všichni moc rádi. I když budete mít na takový počin povolení a certifikaci, než si odvezete luxusní kožich či koberec s kůže tygra, nejprve si vaše činy velmi dobře promyslete. Nejen, že za ně zaplatíte velké množství peněz, ale nepomůžete tím ani přírodě naší Planety.

Bc. Alena Hubáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.mzp.cz/cz/cites_obchod_ohrozenymi_druhy
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2020/01/omob-publikace_cites-20101109.pdf
https://www.mzp.cz/cz/cites_cesky_text_umluvy
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-100/zneni-20220201#cast1
https://nature.cz/informace-pro-chovatele
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=220
https://nature.cz/informace-pro-chovatele
https://www.cizp.cz/