Pitná voda na Kralupsku

Pitná voda na Kralupsku

Pitná voda v Kralupech nad Vltavou, která nám proudí z vodovodních kohoutků, pochází z Mělnické Vrutice a Řepínského dolu, jímací území je dlouhé přibližně
7 km. Voda se čerpá ze 38 vrtů, které mají různou vydatnost a sahají do hloubky až 80 metrů. Zásobování pitnou vodou zajišťují v našem regionu Středočeské vodárny a.s. Voda proudí z jednotlivých vrtů do svodného řadu, z obou pramenišť stéká do akumulační nádrže v Mělnické Vrutici. Tamní přečerpávací stanicí proteče za rok 11 milionů kubíků vody. Každou vteřinu zde proteče průměrně 370 litrů pitné vody. Voda z Mělnické Vrutice je dopravována nadregionálním systémem KSKM (vodovod Kladno - Slaný - Kralupy – Mělník). Potrubí přivaděče se prodírá podzemím v délce 50 km a překonává převýšení 250 m. Cestou tento vodovod, vybudovaný v 70. letech minulého století, zásobuje pitnou vodou 285 tisíc obyvatel Mělnicka, Kladenska, Slánska, části Prahy východ a západ a části okresů Mladá Boleslav a Rakovník.

Voda v Mělnické Vrutici se jímá ze středního turonu. Jedná se vlastně o podzemní vodu ze Severočeské křídy. Než se srážková voda v Severočeské křídě vsákne do země a proteče podzemím do Řepínského dolu, trvá to několik měsíců. K dostatečnému doplňování podzemních vod jsou nezbytné mírné a déletrvající deště v zimním období včetně vydatné sněhové pokrývky. Pokud zaprší prudce a krátce, voda se nestačí vsáknout do podzemí a většina jí odtéká po povrchu do vodních toků. Ve vegetačním období zase velkou část srážkových vod spotřebují rostliny. Z podzemních vrtů se nečerpá veškerá voda, ale pouze množství, které se stačí obnovovat, aby nedošlo k devastaci vrtů.

Pitná voda pro Kralupy nad Vltavou je dopravována přes systém čerpacích stanic a vodojemů. Přivaděč musí překonat dvě řeky, a to Labe u Obříství a Vltavu u Dolan u Kralup. Na podzim  roku 2020 byla zahájena nutná obnova shybky pod řekou Labe u Obříství na Mělnicku. Středočeské vodárny, a.s. tak dostanou mimo riziko ohrožení dodávku pitné vody pro 200 tisíc lidí na Kladensku a Mělnicku. Stavba se provádí unikátní metodou mikrotuneláže pod korytem řeky Labe. Realizaci díla za téměř 100 milionů korun bez DPH provádí na základě výběrového řízení společnost PRAGIS a.s. s tím, že celá stavba bude hotova nejpozději patnáct měsíců po předání staveniště, které proběhlo v září 2020, uvedla Ing. Lenka Kozlová, tisková mluvčí Středočeských vodáren a.s.

Shybku, tedy vedení vodovodního přivaděče pod korytem řeky, tvoří dvouramenné potrubí, přes které denně protéká až 30 milionů litrů pitné vody z pramenišť na Mělnicku. Jedno rameno je dnes již nefunkční a druhé je ve velmi špatném technickém stavu. Pokud by tedy došlo k nějaké poruše, desetitisíce lidí by se rázem ocitly bez vody a vodohospodáři v neřešitelné situaci. Obnova shybky je spolufinancována z prostředků vlastnické společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s. a Ministerstva zemědělství ČR. Průměr potrubí je 1200 mm, délka dvouramenného potrubí je 141,5 m a hloubka startovací a cílové jámy je 11 m.

Voda z Řepínského dolu a Mělnické Vrutice, má výbornou kvalitu, můžeme říci, že skoro dosahuje kvality kojenecké vody. Pokud srovnáme obsah dusičnanů, pitná voda smí mít maximálně 50 mg dusičnanů na 1 l vody, přičemž voda z Mělnické Vrutice obsahuje 12 až 13 mg dusičnanů na litr vody. U kojenecké vody byl původně limit 15 mg/l, současná legislativa již tento limit neudává. Nicméně vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, se zmiňuje o balené kojenecké vodě, pro kterou je limit dusičnanů 10 mg/l. Tato pramenitá voda se nikterak neupravuje, pouze se zabezpečuje hygienicky plynným chlorem, což je zákonem stanovená podmínka minimální úpravy pitné vody. Optimální dávkování chloru je řízeno počítačově. Plynný chlor vodou probublá a přitom zničí choroboplodné zárodky.

Voda na posledním úseku své „pouti“ od zdroje ke spotřebiteli protéká několik desítek metrů potrubím, za které již dodavatel vody neručí, protože mu nepatří a má jen omezené možnosti je kontrolovat. Jedná se o rozvod vody, který navazuje na vodovodní přípojku a rozvádí vodu po budově na jednotlivá odběrová místa. Tomuto úseku říkáme „vnitřní vodovod“ a za jeho stav a vliv na kvalitu rozváděné vody je odpovědný majitel budovy. Staré rozvody vody s usazeninami pak způsobují pachuť vody. Nežádoucí příměsi mohou odstranit různé domácí filtry. Další možností je nechat čerstvě natočenou vodu asi 10-15 minut odstát nebo ji krátce převařit.

Zástupci Státního zdravotního ústavu zdůrazňují, že v ČR má pitná voda z kohoutků obecně velmi dobrou kvalitu a vyhovuje i v důležitých ukazatelích, jako jsou dusičnany, chlorované látky, těžké kovy nebo pesticidy. Ve výzkumu srovnávajícím bezpečnost pitných vod v mezinárodním měřítku obdržela česká voda nejvyšší možný počet bodů. To ale nemusí platit o vodě ze soukromých studen.

Voda je nejdůležitější a nejcennější zdroj, který máme. Jednou možná budou lidé žít bez ropy, ale v žádném případě nemůžeme žít bez vody. Voda je život. Proto se naučme s vodou dobře hospodařit, abychom měli vždy dostatek dostupné pitné vody. 

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.svas.cz/vse-o-vode/cena-vody-vkm/vodne-a-stocne-v-roce-2021/
https://www.svas.cz/vse-o-vode/pitna-voda/
http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/kvalita-pitne-vody-ve-vnitrnich-vodovodech