Haly kolem dálnic versus Koridor D8

Haly kolem dálnic versus Koridor D8

Víte, co se kolem našeho města chystá? Co by někteří developeři rádi na pozemcích okolních obcí postavili? Ti co se jich to nejblíže dotýká a starají se, aby orná půda zůstala půdou ornou, aby se nezvyšoval hluk a imise z automobilů, aby voda zůstala v krajině, se sdružili do spolku s názvem Koridor D8.

Mnozí z nás ani netuší, že blízko nás existuje sdružení obcí a spolků, které se stará o to, aby krajina kolem dálnice D8 zůstala alespoň v takovém stavu, jako je nyní a aby zde nevznikaly další skladovací haly, letištní plochy a další stavby moderní doby.

Zástupce okolních měst a obcí dlouho znepokojovala rozrůstající se investiční výstavba v regionu, která má za následky nezvratné změny v krajině, zvýšenou dopravu, vyšší hlukové a emisní podmínky, a tak se spojili, sepsali memorandum a založili Sdružení obcí a spolků pod názvem Koridor D8.

Působnost spolku vymezuje v širším koridoru dálnice D8, a to cca 5 km na obě strany od osy dálnice od katastru obce Zdiby (okr. Praha východ) přes katastr obce Nová Ves (okr. Mělník) až do Mnetěše, tedy až do Ústeckého kraje.

Vstup do sdružení Koridor D8 je podmíněn podepsáním přístupového memoranda o vzájemné spolupráci a z toho vyplývajících povinností. Koordinátorkou sdružení je Mgr. Klára Rothová. 

Signatáři memoranda jsou tyto města a obce:
Město Odolena Voda, Město Veltrusy, Obec Dřínov, Obec Husinec, Obec Chvatěruby, Obec Klíčany, Obec Máslovice, Obec Mnetěš, Obec Nelahozeves, Obec Nová Ves, Obec Panenské Břežany, Obec Postřižín, Obec Veliká Ves, Obec Větrušice, Obec Zdiby, Obec Zlončice, Hlasy Kozomína z. s., Občanské sdružení Zdiby, z. s., Pro Odolenu Vodu z. s., Spolek Klecansko, Větrušicko a okolí, Spolek pro ochranu přírody a krajiny obce Husinec, Za životní prostředí Úžic u Kralup z. s., Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Kozomín, ZO ČSOP 07/03 Vltava, pobočný spolek Kralupy nad Vltavou, obec Mnětěš.

Členové sdružení obcí a spolků nesouhlasí s postupným zatěžováním území dalšími skladovými halami způsobujícími enormní nárůst dopravní a hlukové zátěže, změnu klimatu a vodního hospodářství. Zavazují se ke společnému postupu ve věci stávajících provozů či staveb i nově vznikajících záměrů, které negativně ovlivňují či by mohly ovlivňovat již dnes značnou zátěž životního prostředí v tomto území. Vyjadřují svůj nesouhlas především s investičními záměry, výrobních a skladových provozů a těžbou ložisek nerostného bohatství, které zhorší kvalitu ovzduší, zvýší hluk, způsobí nárůst dopravy, zhorší vodní režim krajiny, kvalitu spodních vod a jejich zdrojů, způsobí masivní snižování zemědělského půdního fondu v oblasti a nevratné změny v krajině.

Kauzy, které trápí a čím se sdružení nejvíce v posledních letech zaobíralo a zaobírá?

Objekt D 8.7 - největší tuzemský sklad v Česku

Plocha areálu: 439 000 metrů čtverečních
Velikost: 229 000 metrů čtverečních
Počet zaměstnanců: 900
Doprava (v obou směrech): denně 310 kamionů, 100 dodávek a 1100 osobních vozů

V Úžicích u dálnice D8 se chystala stavba skladu více než dvakrát větší, než je ten patřící Amazonu, který se nachází v Dobrovízi u Prahy. Podle záměru, měla mít hala bezmála 229 tisíc m², což je plocha odpovídající téměř čtyřem strahovským stadionům nebo pěti pražským Václavským náměstím. Stavbu připravovala nizozemská developerská společnost CTP pro německou automobilku Daimler, která vyrábí například osobní vozy značky Mercedes-Benz. Halu by využívala jako celoevropský sklad náhradních dílů. Celková rozloha areálu počítá s 439 tisíci m². Kromě hlavní haly by tam měla být například také administrativní budova, automatizovaný sklad nebo vlastní požární stanice. V této zóně v současné době již stojí haly společností Makro, Prologis, CTP, papírny BOR Biotechnology a Eurofrost CB.

MŽP vydalo na jaře 2019 k žádosti o vynětí půdy (pozemků pro stavbu velkého skladu) ze zemědělského půdního fondu nesouhlasné závazné stanovisko. Důvodem bylo, že vynětí tak rozsáhlé plochy ze zemědělského půdního fondu a její zastavění znamená nevratnou devastaci a ztrátu produkčních, ale i mimoprodukčních funkcí půdy. Navíc by realizací záměru došlo k narušení hydrologického režimu území. Bohužel, CTP pokračuje v prosazení hal místo původního záměru "Daimler". Vedou tři samostatná vodoprávní řízení na (oranžové) haly, které mají být podkladem pro společné územní a stavební řízení:

• POU – Průmyslový objekt Úžice cca 35 000 m²
• POCH – Průmyslový objekt Chvatěruby cca 23 000 m²
• 7 – cca 121 000 m²

Mimo to je v běhu řízení EIA pro (červené) haly D8.3 - D8. 6, které Koridor D8 připomínkoval, kvůli chybám např. ve směřování dopravy https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_STC2248?lang=cs

V pořadu Nedej se (hodinový blok občanské a investigativní žurnalistiky o životním prostředí), můžete shlédnout díl, který je věnovaný těmto záměrům, tomuto problému. Pořád měl premiéru 11. 4. 2021 v České televizi s názvem Krajina logistických hal (Nedej se!)

Dalším narušením okolní krajiny je plán na vybudování vysokorychlostní železniční tratě Praha – Drážďany, tzv. VRT.

Je zveřejněna Studie proveditelnosti pro budoucí vnitrostátní i přeshraniční spojení mezi Prahou - Ústím nad Labem a Drážďany pro osobní i nákladní dopravu. Trasa začíná v dopravně Praha-Balabenka, kde je navrženo křížení ve směrech Praha hl. n. – Roudnice nad Labem VRT a Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany. Poté trať směřuje do střížkovského tunelu a dostává se na povrch v Ďáblicích. Od Líbeznic do Roudnice nad Labem vede trať po povrchu kromě průchodu přes obec Ledčice (hloubený tunel). Trať je v našem regionu navržena na rychlost 320 – 350 km/h.

V km 25,700 je navržena odbočka Úžice s napojením na trať 092. V km 30,000 návrh počítá s vybudováním odbočky Zlosyň, ze které povede nová VRT směrem na Louny a Most. Dále je navrženo variantní trasování do Ústí nad Labem.

Rozdělení realizace je do 3 úseků:

• VRT – Podřipsko (Praha – Roudnice nad Labem) (zprovoznění 2029)
• VRT - Krušnohorský tunel (zprovoznění 2040 +)
• VRT - Středohoří (zprovoznění 2050 +)

U tohoto projektu se obce nejvíce obávají prachu, hluku. Dále, aby byla obec Mnetěš odhlučněna, musí se tam vystavět 25 m vysoká protihluková stěna. A mimo to, měli by se zde bourat i domy. Je to další dělení krajiny, hned vedle dálnice.

Celá trasa

Video Novostavba železniční tratě Praha – Drážďany

Goodman Zdiby - velká dopravní zátěž

Také obec Zdiby již nyní trpí velkou dopravní zátěží, přispěl k ní mimo jiné stavební rozvoj v okolních obcích. Značně vytížený je také nedaleký nájezd na teplickou dálnici D8, kde se ve špičce tvoří kolony. Právě mezi dálnicí D8 a silnicí druhé třídy 608 by měl areál s průmyslovými halami na severovýchodním okraji obce podle plánů Goodman Czech Republic vyrůst. Obec ale trvá na svém názoru, je proti výstavbě hal zabírajících plochu 75 000 metrů čtverečních, místní se obávají nárůstu dopravy a zhoršení životního prostředí. Vedení obce se řídí i výsledkem referenda a nebude souhlasit se změnou územního rozhodnutí, které by stavbu umožnilo.

Poslední roky ukázaly, že otázka sucha a s tím spojené problémy nabývají na intenzitě. Musíme přemýšlet do budoucna a zohledňovat situace, jež mohou nastat. Při jakémkoliv rozhodovacím procesu je základem mít objektivní data. Příkladem nám může být město Plzeň.

Tam mají k dispozici studii sucha, kterou za pomoci satelitních snímků vytvořila start-upová firma World from Space. Data ukazují na zdroje tepla v jednotlivých oblastech města, na zóny, které nejvíce přispívají k zvyšování teploty západočeské metropole, ale také na podíl zastavěných a vodních ploch nebo zeleně. Kromě toho studie poukazuje i na kvalitu ovzduší ve městě. Získané informace Plzeň zohlední v dalších úpravách a plánovaní změn ve veřejném prostoru. Mezi konkrétní výstupy studie patří například podíl zastavěných oblastí a průmyslových zón na zvyšování teploty ve městě, který je znatelný. Naopak je vidět, do jaké míry dokáže město ochlazovat vysázená zeleň, lesy nebo vodní plochy a systém zavlažování. Např. parkoviště jsou často plochy zalité betonem bez jakékoliv možnosti zasakování vody, což samozřejmě okolní teplotu výrazně zvyšuje. Plzeň s projekty na snižování teploty počítá dlouhodobě. Existují plány na zelené střechy, nové parkovací plochy se zasakováním vody nebo podzemní nádrže na vodu určenou k zavlažování. Tato nádrž se již realizuje například v areálu bývalé Reo Depony, který město rekonstruuje jako pokračování technologického parku. Dobrá jsou určitě i tzv. měkká ekologická řešení. Vhodné sklony chodníků a parkovišť nebo polopropustná stání pro auta. Je třeba zachytit vodu v trávníku, v podzemní nádrži a pak s ní zalévat. Zelené střechy, dešťové zahrádky kolem domů, to všechno jsou možná řešení. A tak zelenou střechu má mít v budoucnu i slovanská radnice nebo na budoucí tramvajová vozovna.

To co nám stavby hal přináší do života, jak nám mění, oteplují krajinu, sepsala čtveřice editorů do knihy s názvem Ocelová města, s podtitulem Architektura logistiky ve střední a východní Evropě. Kniha popisuje zásadní problémy spojené s výstavbou logistických center. Jsou zde zařazeny příspěvky popisující problematiku záborů zemědělské půdy, ekologického dopadu výstavby na krajinu nebo nejistých pracovních podmínek, které jsou v těchto místech normou. V zemích střední a východní Evropy se prudce rozvíjí jistý druh průmyslu, který nic neprodukuje. Skladování, balení, třídění, montování a další vedlejší procesy výroby a distribuce se odehrávají v rozsáhlých logistických parcích, jejichž plocha se v průměru zdvojnásobí každé čtyři roky.

Developerské projekty na výstavbu logistických a průmyslových center u sjezdů plánovaných dálnic v ČR často narážejí na odpor radnic. Možným řešením je stavět na místech tzv. brownfieldů („hnědé pole“) čili míst, která jsou nedostatečně využívána, jsou zanedbaná a často i kontaminovaná, mohou to být např. bývalé výrobní areály, objekty či pozemky. Odpadá tak zábor zemědělské půdy a naopak dostává nový život, něco co chátrá a hyzdí město. Přejme si, aby tento trend v blízké době přetrvával. Aby krajina zůstala pestrá, aby zadržovala přirozeně vodu, aby se na půdě dobře hospodařilo a hlavně aby ke změně ve vztahu k půdě přispěl stát.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/kralupy-u-prahy-sklad-objekt-d-8-7-daimler-ctp.A170915_352024_praha-zpravy_rsr
https://www.plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/plzen-je-zmapovana-z-vesmiru-z-druzicovych-snimku-vznikla-studie-sucha.aspx
https://www.tvarchitect.com/clanek/prumyslove-haly-ve-zdibech-jejich-osud-je-nejasny/
https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/obri-sklad-daimleru-muze-byt-nakonec-jinde-nez-v-cesku-1359181
https://www.facebook.com/koridorD8/
https://www.skladinfo.cz/article/warehousemarket-news/obce-odmitaji-plany-developeru-na-nove-sklady-a-tovarny-u-budovanych-dalnic
www.e15.cz
https://vltava.rozhlas.cz/sklady-obsazuji-krajinu-kniha-ocelova-mesta-odhaluje-jejich-utroby-i-znepokojive-8294946
https://plzen.rozhlas.cz/vznikajici-retencni-nadrz-v-plzni-ma-sva-ale-8229984
http://www.koridord8.cz/2021/01/vysokorychlostni-zeleznicni-trat-praha.html
https://nelahozeves.cz/wp-content/uploads/2018/12/Memorandum_Koridor-D8-sdru%C5%BEen%C3%AD-obc%C3%AD-a-spolk%C5%AF.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brownfield
https://www.spravazeleznic.cz/vrt/vrt-drazdany-praha
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/421235100161003-krajina-logistickych-hal/