Mezinárodní den baterií se slaví v den narození italského vynálezce Alessandra Volty - 18. února. Bez baterií bychom netelefonovali, nehráli si, nefotili, nesvítili, nejezdili, vlastně skoro neexistovali. Není tedy divu, že jsou baterie každý rok oslavovány vlastním mezinárodním dnem. Baterky a vymoženosti moderní doby, které si díky nim každý den dopřáváme, bychom měli náležitě ocenit. Přinášíme vám tedy několik zajímavých faktů, které vám baterie představí v úplně novém světle a dobijí vaše znalosti.

Fakt č. 1: Jako první nabíjela žabí stehýnka

Že různé předměty získávají při tření nebo vzájemném dotyku jakousi zvláštní sílu a energii, zaujalo vědce už v antickém Řecku. Zde má ostatně původ i samotný název ,,elektřina", a to v řeckém slově jantar - v překladu elektron -, jehož schopnosti a reakce s jinými látkami myslitelé fascinovaně sledovali. Pokusům s elektrickým nábojem se pak badatelé věnovali celá století, jeden z nich však opravdu vstoupil do dějin, a to ve společnosti žabích stehýnek. Vypráví se, že ke všemu došlo při velké hostině přímo na prostřené tabuli, když si chtěl italský fyzik Luigi Galvani uříznout žabí stehýnko a ono sebou cuklo. Ve skutečnosti je ale zdokumentované, že k cuknutí této kulinářské lahůdky došlo při manipulaci se skalpelem v laboratořích univerzity, kde vědec působil. Galvani věřil, že energie vycházela přímo z obojživelníka a nazval ji živočišná.

Fakt č. 2: Nad žábou nakonec vyhrál kov

Tomu, že by mrtvá žába měla schopnost vytvářet elektrickou energii, se nechtělo věřit jinému významnému fyzikovi tehdejší doby. Navzdory svému přátelství s Luigim Galvanim se chtěl Alessandro Volta podívat objevu na zoubek a rozporovat jeho teorii energie mrtvé žáby. Odhalil, že skalpel nereagoval na žabí stehýnko, nýbrž na náboj elektrického drátku, kterým byla končetina upevněna ke stolu. Svůj objev pak zdokonalil a v roce 1800 sestrojil z malých měděných a zinkových plíšků spojených roztokem kyseliny a soli vůbec první historickou baterii. Stalo se tak 2 roky po smrti objevitele Galvaniho. Ačkoli vědec vlastní baterii nazval nejprve jako Voltův sloupec, říká se jí teď na počest jeho zesnulého přítele galvanický článek.

Fakt č. 3: Baterii si vyrobíte i ze zásob ve sklepě

Možná si říkáte, proč se Galvani s Voltou hádali o původce elektrické energie a věnovali desítky let výzkumu baterií, když si je každý z nás může jednoduše vyrobit doma? Je to opravdu tak. Zajděte do sklepa a přineste si dvě jablka nebo třeba brambory. Zapíchněte do každého plodu hřebík a korunu, ty navzájem propojte dvěma vodiči s krokosvorkami a celý set pak spojte s jakýmkoli menším přístrojem, kde vám zrovna chybí baterka, například s kalkulačkou. Uvidíte, že bude fungovat. Firma Microsoft minulý rok dokonce z devíti stovek brambor sestavila obří nabíječku, která dokázala účinně nabíjet mobilní telefon. Vy to můžete zkusit i s kyselými okurkami, kiwi nebo pomeranči.

Fakt č. 4: Baterií se v ČR za rok spotřebuje 150 milionů

Důvodem, proč lidé neskupují ovoce a zeleninu v supermarketech a nevyrábí z nich domácí baterie, jsou nejen jejich časové možnosti, ale taky praktické hledisko. Devět set kilo brambor s sebou totiž těžko zabalíte do kabelky nebo na palubu letadla. Proto existují baterie různých typů, velikostí i složení a každá se hodí na něco jiného. Podle společnosti Ecobat se v České republice každý rok vyrobí okolo 150 milionů kusů nových baterií, které uspokojí poptávku. Protože ale baterie obsahují velké množství chemikálií a k životnímu prostředí nešetrných látek, je důležité, aby spotřebitelé dosluhující baterie správně recyklovali. K tomu slouží nejrůznější odběrová místa, kde se sesbírá více než tisíc tun nepotřebných baterií ročně. Tolik váží třeba 4 největší dopravní letadla současnosti.

Fakt č. 5: Baterie původně neměla s elektřinou nic společného

Politici nehýbají jen geografickými dějinami, ale zasahují i do oblastí, které stojí mimo jejich hlavní profesní kolbiště, senáty a parlamenty. A tak se stalo, že slovo ,,baterie", které je ustáleným fyzikálním pojmem a každý den jej používají lidé po celém světě, poprvé použil k označení elektrického zařízení americký státník Benjamina Franklin. Franklin použil pojem baterie, který se do té doby užíval pouze ve vojenské hantýrce, k označení jednoho ze starších pokusů se sériově spojenými skleněnými lahvemi přenášejícími energii. Od poloviny 18. století se tak zařízením uskladňujícím elektřinu říká baterie. Část pražských čtvrtí Břevnov a Strašnice, která nese název Baterie, ovšem nemá s elektřinou nic společného. Jmenuje se právě podle dělostřeleckých kavalerií, které ostřelovaly město v době sedmileté války.

https://www.enviweb.cz