Co dokáží odpady v domácích topeništích

Co dokáží odpady v domácích topeništích

Mnoho měst v České republice se potýká se znečištěným ovzduším. Přitom stále významnějším zdrojem znečištění ovzduší jsou lokální topeniště. Velké množství zdraví nebezpečných zplodin uniká z komínů našich domů především díky zastaralým kotlům, ale také při používání nekvalitních paliv nebo dokonce při spalování odpadů, které je samozřejmě zákonem zakázáno. I když se spálení odpadu může jevit jako bezstarostná a rychlá forma jeho likvidace, v žádném případě tomu tak není. Pálením odpadních materiálů uniká do ovzduší množství jedovatých látek, které následně ohrožují naše zdraví i zdraví ostatních obyvatel.

V žádném domácím topeništi se nevytvářejí teploty dostatečně vysoké k tomu, aby se toxické látky bezpečně zlikvidovaly. Domácí kamna, krby a kotle nelze vybavit drahou technologií na čištění spalin a tak záleží na zodpovědnosti každého z nás, kolik jedů vypustíme do vzduchu. Toxické látky nikde v ovzduší nezmizí, obzvlášť za špatných rozptylových podmínek, kdy se škodliviny hromadí při zemi a ohrožují Vás, Vaši rodinu a pochopitelně i Vaše sousedy.

Co nepatří do kamen

Do kamen rozhodně nepatří plasty. Složení spalin a obsah toxických látek ze spalování plastů jsou silně závislé na podmínkách hoření a druhu plastu. Pálením plastů při nízkých teplotách, třeba v kamnech nebo na ohništích, se do ovzduší dostává velké množství zdraví velice škodlivých látek, z nichž nejškodlivější jsou dioxiny, dále furany, ftaláty, polycyklické aromatické uhlovodíky. Například prudce jedovaté dioxiny, vznikající spalováním chlorovaných materiálů, jako je třeba PVC, potřebují k likvidaci teploty nad 1 200 °C (ale i pak mohou vznikat další). Takových teplot dosáhne pouze spalovna, v domácích topeništích se teplota hoření pohybuje obvykle do 400 °C. Při spalování PVC se navíc uvolňuje chlorovodík a vzniká fosgen, plyn který byl za první světové války používán jako bojový. Plastové obaly a výrobky patří do žlutého kontejneru na plasty.

Chemicky ošetřené dřevo například staré palety, dřevo z demolice, rozbitý nábytek, natřená prkna, rámy z oken apod. mohou při spalování uvolňovat dioxiny (až 500x více než při použití palivového dříví) a dráždivý formaldehyd. Chemicky ošetřené dřevo patří do sběrného dvora. Ani vlhké dřevo nepatří do kamen. Jeho pálením vyprodukujete 50–500krát více dioxinů než při topení suchým palivovým dřívím. Laťovka ani dřevotříska do kamen také nepatří. Obsahují pojivo a klih, ze kterých se při hoření opět uvolňují toxiny. Chemicky ošetřené dřevo patří do sběrného dvora.

Spalování nápojových kartonů, jako jsou obaly od mléka, džusů apod. produkuje chlororganické látky a těžké kovy. Tyto obaly patří do speciálních kontejnerů s oranžovým víkem, někde se sbírají spolu s plasty nebo se mohou odevzdat ve sběrném dvoře.

Celobarevné letáky a časopisy obsahují v tiskařských barvách často velké množství těžkých kovů, které se při spalování uvolňují do ovzduší. Stránka z novin použitá při rozdělávání ohně neškodí, pálení stohů novin a časopisů však ano! Spalováním papíru navíc ničíme cennou surovinu. Starý papír patří do modrých separačních kontejnerů nebo do sběrného dvora.

Tráva, listí a zbytky potravin mohou být také zdrojem nebezpečných a dráždivých látek, pokud je pálíme na zahradě. Zbytky rostlin patří na kompost nebo do sběrného dvora.

Jaké škodliviny se uvolňují do ovzduší při hoření nekvalitního paliva

• Dioxiny - patří k nejtoxičtějším látkám na Zemi. Samotné dioxiny se nikdy nikde nevyráběly, ale jsou vedlejšími produkty mnoha procesů moderní společnosti. V přírodě i v tělech živočichů se dioxiny hromadí a přetrvávají mnoho let, jsou velice odolné proti přirozenému odbourávání. Vysoké dávky dioxinu vedou ke vzniku znetvořujících, těžko léčitelných vyrážek, tzv. chlorakné, jsou karcinogenní, poškozují také hormonální a imunitní systém a ovlivňují nervovou soustavu, mají schopnost v těle matky poškozovat nenarozený plod.
• Ftaláty - používají se při výrobě plastů jako změkčovadla, jsou součástí parfémů, deodorantů a laků na vlasy. Do těla se dostávají vdechováním, sliznicí či potravou. Způsobují vrozené vady mužských pohlavních orgánů, nižší kvalitu spermií, kontaminaci mateřského mléka a následné vlivy na ještě nenarozené potomky, způsobují riziko vzniku astmatu a alergie. Jsou rovněž karcinogenní.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) - jsou toxické pro celou řadu živých organismů. Mohou způsobovat rakovinu, poruchy reprodukce a mutace u zvířat. Odolávají přirozeným rozkladným procesům a významně ohrožují zdravý vývoj plodu.
• Chlorovodík - jeho nadměrné působení může vyvolat poškození očí, dýchacích cest, pokožky.
• Fosgen neboli dichlorid karbonylu - ničí tkáně plic, způsobuje popáleniny kůže a poškozuje oči. Používal se jako bojový plyn v 1. světové válce.
• Formaldehyd - je rakovinotvorný a spolu s ostatními aldehydy a kyselinou chlorovodíkovou dráždí oči a plíce.
• Benzen - rovněž patří mezi látky podporující vznik zhoubných nádorů.
• Styren – rakovinotvorný, při vysoké koncentraci poškozuje oči a sliznice. Jeho dlouhodobé působení ovlivňuje nervový systém a souvisí také s bolestmi hlavy, únavou, slabostí či depresemi.

Čím tedy v zimě v kamnech topit?

Při topení byste měli používat pouze předepsané palivo. Tím je hlavně uhlí nebo čisté suché dřevo v nejrůznějším zpracování, případně suché rostlinné materiály. Dřevo, kterým budete topit v krbu, by mělo být řádně proschlé, aby mělo co největší výhřevnost. Navlhlé dřevo vydává mnohem menší část tepla, protože jeho velkou část potřebuje na odpaření vody, která se v dřevu nachází. Je prokázáno, že pod kůrou mezi jádrem a lýkem může být obsaženo dokonce až 75 % z obsahu vody. Pokud je dřevo vlhké, klesá jeho výhřevnost, ale také rostou emise škodlivin. Kromě odpařené vody navlhlé dřevo uvolňuje i dým a dehet, takže vám nejen zanese ohniště, ale také znečistí žáruvzdorné sklo, které krb zakrývá, a znečištěním dochází i k ucpání komína.

Ideální vlhkost dřeva k topení by se měla pohybovat pod hranicí 20 %. Jen pro srovnání, čerstvé dřevo má v sobě průměrně 50 % vlhkost, dřevo vyschlé v lese má vlhkost 25-30 % a dřevo řádně proschlé mezi 10-20 %. Doporučená doba vysychání dřeva je dva roky. Samozřejmě pokud dřevo naštípáte na malá polínka, urychlíte jeho prosychání. Dřevo na otop skladujte na větraném místě, které však bude chráněno před deštěm či sněhem.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy n/Vltavou

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://arnika.org/cim-topite-to-dychate
https://www.enviweb.cz/82182
https://www.idnes.cz/hobby/domov/tricet-nejcastejsich-otazek-a-odpovedi-o-topeni-v-krbu-a-kamnech.A111227_103929_hobby-domov_bma
https://www.dumazahrada.cz/clanek/jake-drevo-se-hodi-do-krbu-aby-hralo-a-neznicilo-jej.html
https://www.hnutiduha.cz/publikace/letak-cistsi-vzduch-odpadky-nepatri-do-kamen