PET lahve a plechovky - třídit nebo zálohovat?

PET lahve a plechovky - třídit nebo zálohovat?

Pohozené odpadky v našem okolí jsou každodenní realitou, nejvíce převládají PET lahve a plechovky. Většině z nás tento pohled není příjemný. Pomůže do budoucna zálohový systém zbavit přírodu těchto odpadů?

Nový systém zálohování má začít platit od roku 2025. Lidé budou moci vracet jen nově zakoupené obaly od nápojů označené etiketou, nezmačkané a dávat je do jiných míst, než jsou doposud zvyklí. Česko dnes vykazuje díky třídění velmi dobré výsledky návratnosti „petek“ se blíží až k 82 %. Tedy osm z každých 10 PET lahví se zrecykluje. Jde při zálohování o logické, ekonomicky racionální a správné řešení, nebo je to jinak? Jde o pravdivé argumenty, nebo spíše o trendy a pózy? Odpověď si může udělat čtenář sám.

Zálohový systém na PET lahve už v Čechách fungoval v 90. letech, ale šlo o systém, kde se využívaly znovuplnitelné plastové lahve. Ztroskotal na tom, že se lahve „otočily“ pouze třikrát nebo čtyřikrát, i tvrzený plast se totiž snadno poškodil. Aby se systém vyplatil, musely by se PET lahve „otočit“ alespoň desetkrát. Jako mnohem lepší se ukazuje systém vrácení a recyklace z lahve do lahve/z plechovky do plechovky, kdy se získaný materiál použije na výrobu nových PET lahví a plechovek.

Seznam zemí, které zavedly povinný zálohový systém, postupně narůstá. Aktuálně funguje ve 13 státech EU. Mezi prvními bylo Švédsko a Island, které začalo zálohovat už v 80. letech, dvě dekády systém běží v Německu a v roce 2022 ho zavedlo Slovensko, Lotyšsko a Malta. Letos by se měly přidat další čtyři země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko.

V Česku se k této změně schyluje. Ministerstvo životního prostředí chce v letošním roce připravit návrh zákona, kterým by se do roku 2025 totiž Česko zavázalo, že začne sbírat a recyklovat 77 % PET lahví, do roku 2029 dokonce 90 %. Rozhovor s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem o tom, jak by měl nástup vratných PET lahví vypadat si poslechněte zde.

Jak by měl systém fungovat?

Použité PET lahve a plechovky by se při vracení nemusely muset vymývat, jejich obal by ale musel být s etiketou a EAN kódem, a především nesměl by být nepoškozen a deformován. Zálohovací systém by se měl týkat především všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích i v plechovkách o objemu 0,1 až 3 litry. Zahrnovat by měl ale i alkoholické nápoje, a to do 15 % alkoholu. Zálohování se nebude týkat plastových obalů od mléka, tvrdšího alkoholu a drogistického zboží.

V Česku jsou pro zavedení zálohování největší nápojářské firmy, které se sdružily v rámci Iniciativy pro zálohování. Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola Česko Slovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejích cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice.

Po podrobnějším zkoumání lze konstatovat, že pro zavedení zálohovaného systému jsou primárně výrobci (dostanou se zpět k relativně výhodnému odpadu a zajímavému cash flow ze zaplacených záloh) a dále Ministerstvo životního prostředí, které by tak splnilo závazek Evropské unii. Náklady na zavedení zálohování jsou odhadovány na cca 5 miliard korun. Jeho každoroční provoz se pak předpokládá v rozmezí 1,2–1,3 miliardy korun. Náklady se tedy částečně promítnou do cen koncovým zákazníkům. 

Zajímavou položkou při zálohování je pak také příjem z PET lahví a plechovek jako z odpadu, protože hodnota jedné tuny PET lahví činí v dlouhodobém průměru zhruba 20 tisíc korun. Toto má ale jeden podstatný důsledek. O tento příjem přijdou města a obce v rámci tříděného odpadu, což se projeví celkovým zvýšením konečných nákladů na likvidaci odpadů. A na toto existují pouze dvě možné reakce. Buď města a obce zvýší cenu za odpad svým obyvatelům, nebo budou likvidaci odpadu hradit na úkor svých samosprávných rozpočtů, tj. na úkor investic a jiných veřejných služeb.

Náklady pochopitelně ponesou i ti, kteří budou mít novou povinnost PET lahve vykupovat, tj. jednotlivé obchody, a nejde jen o řetězce. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby povinnost zpětného odběrného místa měla každá prodejna s rozlohou větší než 50 m². To se zásadně dotkne malých obchodů a opět s dopadem zvýšených marží i koncových zákazníků. Nemluvě o skladovacích prostorách, jak v domácnostech, tak v obchodech, protože se bavíme o transportu nesešlápnutých PET lahví, tzn. plných vzduchu, do nejbližších prodejen. Přitom žlutý kontejner bývá většinou do 90 m od bydliště a lidé se již naučili třídit velmi dobře.

Asociace odpadového hospodářství uvádí, že systém tříděného odpadu je zhruba sedmkrát úspornější než právě zálohování. A v Česku v současné době sebereme v rámci tříděného odpadu celkem 42 tisíc tun PET lahví, potřebujeme tedy dosáhnout ještě dodatečných cca 5 tisíc tun. Dokážeme těchto 5 tun vytřídit bez zálohování?

Na závěr mne zaujal článek, který poukazuje na možné problémy z hlediska behaviorální ekonomie. Britský list The Guardian poukázal na zálohování PET lahví v Německu. Zálohy na „petky“ totiž nepomohly tomu, aby by jich Němci kupovali méně ve prospěch znovu použitelných skleněných lahví. Bylo tomu právě naopak. Finanční motivace dobře funguje. Lidé nyní obaly nevnímají jako odpad, ale jako produkt, za který mohou získat zpátky své peníze.

Potřebujeme opravdu zálohovat PET lahve a plechovky nebo je budeme dál třídit, tak jak to již umíme?     

Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

Řešení odhozených PET lahví? Jejich zálohování, shodují se Češi - PR Deník (denik.cz)
Vratné PET lahve jsou už za dveřmi. Očekávaná výše zálohy je čtyři koruny za jednu, říká ministr Hladík | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
Horecký: Jak je to tedy s vracením PET lahví a záchranou planety? | ČAOH - Česká Asociace Odpadového Hospodářství (caoh.cz)
Německo vykupuje PET lahve přes 15 let, argumentují příznivci i odpůrci zálohování - Novinky