Jak se pečuje o stromy v Kralupech n/Vltavou?

Jak se pečuje o stromy v Kralupech n/Vltavou?

Původním a přirozeným prostředím pro stromy je les. Místo plné stromů, které mezi sebou mohou komunikovat, dotýkat se větvemi i kořeny, navzájem se podporovat a vytvářet si vhodné mikroklima. Hustý les plný vysokých i nižších stromů, keřů i nízkého porostu, nejlépe prales. Místo, kde stromy nikdo neomezuje, neničí ani neruší, to je lesní ráj. Jak daleko jsou od této představy městské stromy, jak rozdílné mají podmínky k životu, jak moc se musely přizpůsobit, aby mohly přežívat, aby přežily. Být stromem ve městě, obklopen často jen šedivým betonem, je nelehký úděl. Mnohdy jsou tyto stromy odkázány na pomoc člověka.

O stromy v Kralupech nad Vltavou pečují odborníci, tedy lidé s patřičným vzděláním. U starých stromů bývá trochu problém, musí se redukovat větve, které přiléhají k domům, aby tam bylo alespoň trochu světla. Občané si také stěžují, když se větve stromů dotýkají fasády domu nebo oken. V těchto případech vítězí většinou člověk a strom přichází o své větve. Ve městě hodně záleží na tom, jakou pozornost věnujeme stromu v mládí. Když má vyváženou korunu, jednu osu a žádné defektní větvení, roste si ve svém vymezeném prostoru, tak nemusí dojít k žádnému střetu se zájmy či obavami některých lidí. V minulém století však došlo na území našeho města k některým nevhodným a živelným výsadbám stromů, buď příliš blízko domům, nebo na inženýrských sítích.

Podle informací Ing. Lucie Novotné z odboru životního prostředí Městského úřadu v Kralupech nad Vltavou si Město nechalo vypracovat Územní studii sídelní zeleně na sídlišti Lobeček. Šlo o dotační akci, jejíž součástí byl i rozsáhlý dendrologický průzkum, při kterém odborníci zjišťovali zdravotní stav stromů. Na základě zjištění průzkumu bude v Lobečku pokáceno asi 38 stromů, které jsou ve špatném zdravotním stavu, a tím jsou neperspektivní a potenciálně nebezpečné. Kácení bude probíhat v době vegetačního klidu. Pokáceny budou stromy v natolik špatném stavu, že by za ně nemusela být ani udělena náhradní výsadba. Přesto bude v Lobečku vysázeno 221 nových stromů, a to na vhodnějších místech. Tímto dojde ke zlepšení ekologické i estetické hodnoty celé lokality. Podobnou revitalizaci zeleně připravuje město i pro sídliště Hůrka, kde se však nepředpokládá skoro žádné kácení, jenom dosazování stromů.

Jaké stromy jsou vhodné do měst?
Městská stanoviště mají několik stresových faktorů - je to sucho, zhutnění a zasolení půdy a také exhalace. Náš národní strom lípa srdčitá má proto problém, ale relativně dobře snáší město lípa stříbrná. Javor babyka v přirozených stanovištích roste na sušších místech a je velice nenáročný na půdu, takže se do městského prostředí také hodí. Obecně se dá říci, že pro město jsou vhodné ty dřeviny, které jako první vyrostou na výsypkách a skládkách, jsou to například břízy, topoly i jeřáb, který má v porovnání s dalšími dřevinami malou životnost, nicméně městský stres snáší poměrně dobře. Zasolení snáší i sloupovité habry, duby, žlutě kvetoucí jerlín japonský, katalpa nebo kultivary třešní a hlohu. Vhodné je kombinovat výsadbu topolů a bříz s duby. Krátkověké topoly a břízy odrostou rychleji a následně uvolní místo pro dlouhověké duby s keřovým patrem.

Město Kralupy nad Vltavou se snaží nejen o úpravu okrasné zeleně, ale v posledních letech došlo i k několika výsadbám skupinek ovocných stromů. Ovocné sady se nachází pod kralupským hřbitovem, v Zeměchách u hřbitova a další ovocné stromy budou vysázeny v říjnu v Minicích za bytovkami směrem k vodní nádrži. Výsadba „rodinných“ stromů bude probíhat ve spolupráci s Ekologickým centrem Kralupy.

Kdo pečuje o kralupskou zeleň?
Kralupy nad Vltavou jsou pro účely údržby zeleně rozděleny do čtyřech částí. V Lobečku mají na starost sekání trávy a údržbu keřů Jandovi z firmy Forgarden, kteří se dále starají o mísy s letničkami, záhony ve městě a udržují školní zahrady. Sekání trávy v ostatních částech Kralup má na starost společnost Bartoň a partner, přírodní lokality kolem řeky a dvora Strachova udržuje Vít Humpl a zeleň podél komunikací a v Zeměchách upravují pracovníci Technických služeb města. Smlouvy na údržbu zeleně se vždy uzavírají na tři roky.

Přestože se stromy musí potýkat s mnohými překážkami, které někdy přímo ohrožují jejich existenci, zabydlely se na mnoha místech na povrchu Země a nevypadá to, že by je lidé v dohledné době vyhladili. Co jim pomáhá přežít?

Mají stromy schopnost komunikace?
Ačkoliv nemají oči, mají rostliny zrak. Byliny i dřeviny vidí díky fotoreceptorům. Ty jim umožňují vnímat, zda je světlo či tma nebo z jaké světové strany sluneční paprsky dopadají. Některé rostliny mají až 11 druhů fotoreceptorů – na rozdíl od člověka, který si musí vystačit se čtyřmi. Podle vědeckých objevů rostliny také cítí. Prožívají pocity štěstí při zalévání a dokonce mají schopnost číst lidské myšlenky. Přestože rostliny nemají mozek ani nervový systém, jaký můžeme pozorovat u vyšších organismů, dokáží cítit, myslet a komunikovat pomocí alternativních systémů formou elektrických signálů. Rostliny spolu komunikují také pomocí chemických signálů. Různé chemické látky, které rostliny dokáží produkovat, v případě potřeby uvolňují do vzduchu a upozorní tak rostliny v okolí na různá nebezpečí, kterým může být například útok predátorů. Také pomocí houbových vláken na kořenech informuje rostlina o nebezpečí všechny ostatní rostliny, které jsou s ní pomocí kořenového systému propojeny. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, rostliny mají velmi rozsáhlý a propracovaný komunikační systém, který by možná předčil i komunikaci lidskou, kdybychom rostliny mohli slyšet. Více o komunikaci rostlin najdete zde.

Stromy nejenže vyrábějí kyslík, ale navíc zachycují škodliviny a prach a právě díky těmto vlastnostem jedním z opatření Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší v Kralupech nad Vltavou, je výsadba nové (nejen liniové) zeleně jako bariéry ke komunikacím. Stromy také uvolňují do vzduchu rostlinné esence (u některých druhů prokazatelně léčivé), zeleň v městských ulicích se výrazně podílí na duševní výkonnosti, duševním i tělesném zdraví lidí a rovněž kladně ovlivňuje sociální chování obyvatel. Tyto funkce stromů, našich pomocníků, bychom si měli patřičně uvědomovat, vážit si stromů a chránit je.

Jana Krátká
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=71330
http://www.zivyregion.cz/vyznam-stromu-ve-meste-1731/
https://arnika.org/vyznam-stromu-pro-kvalitu-zivota