Jak pomoci zvířecímu mláděti nebo zraněnému zvířeti?

Jak pomoci zvířecímu mláděti nebo zraněnému zvířeti?

Mezi jedny z nejčastějších dotazů na naší Zelené lince patří: "Potkali jsme na vycházce zraněného ježečka nebo nalétl nám do oken pták, co máme dělat?" Setkali jste se i vy na procházce s poraněným nebo vystrašeným mládětem? Víte, na koho se obrátit, co v takovém případě dělat?

Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.
(Mahátma Gándhí)

Všechna volně žijící zvířata dnes ohrožuje především ztráta jejich přirozeného životního prostředí, která je spojena se změnou venkovské krajiny. Je proto nutné vrátit do přírody opět remízky, roztroušenou zeleň, keře, sady, smíšené lesy, aby mohla zvěř nalézt jak potravu, tak i úkryt. Do záchranných stanic pro živočichy se každoročně dostávají mláďata volně žijících druhů zvířat, ale bohužel mnoho z nich pravděpodobně lidskou pomoc nepotřebovalo a z přírody bylo vzato vinou naší neznalosti přirozeného chování těchto zvířat. U mláďat např. zajíců, srnek, kun nebo ježků je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě a shánějí potravu v okolí. Nám se zdá, že mládě je opuštěné, ale jeho rodiče jsou nedaleko a pravidelně ho chodí krmit. Zopakujme si tedy společně základní znalosti z přírodovědy.

Mláďata ptáků
Mláďata zpěvných ptáků (kosi, drozdi, sýkory, apod.) po opuštění hnízda neumějí létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo je ohrožuje pes, kočka nebo malé dítě. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich a tak nehrozí, že by je rodiče nepřijali, protože jste se jich dotkli. Nesmíte je však odnést moc daleko, nejlépe do 10 metrů od místa nálezu.

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat a tak se asi 4 – 6 týdnů po vylétnutí z hnízda zdržují v blízkosti na větvích a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky žijící ve městech zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkonech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mladou sovu je vhodné vysadit na nejbližší strom do výšky alespoň 2 m, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu nebo balkon alespoň ve 2. patře.

Srna
Srnky nechávají svá mláďata prvních 7 -10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Pokud srnče v klidu leží, je vše v nejlepším pořádku. Jedenáctý den po narození už začíná chodit se svou matkou. Srnky nevydávají pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. Naleznete-li tedy srnče, které leží tiše v trávě, nedotýkejte se ho, a co nejrychleji od něj odejděte. Opuštěné srnče poznáte, protože zmateně pobíhá, píská a kvílí. Je slyšet půl kilometru daleko.

Zajíci
Mláďata zajíců se rodí už v březnu. Jsou plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice rodí mláďata například uprostřed louky. Zajíci nemají pelech. Malí zajíčci v klidu čekají a krmí se až v noci. Zaječice je schopna nakrmit i cizí mláďata. Pokud naleznete zajíčka přikrčeného k zemi, který tiše sedí na místě, co nejrychleji odejděte. V žádném případě se jej nedotýkejte, matka by to cítila a nepřijala by ho. Malého zajíce z frekventované cesty můžete přenést jen za pomoci kusu dřeva nebo lopaty a i zde platí maximálně do vzdálenosti 10 metrů.

Veverky, ježci a kuny
Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě. Pokud jsou nalezena malá a ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc. Jejich hnízdo bylo pravděpodobně zničeno. U veverek a kun se také stává, že mládě upadne matce, když jej stěhuje do jiného hnízda (veverky se stěhují např. kvůli blechám). Pokud na zahradě či v lese naleznete neporušené hnízdo s mláďaty ježků, veverek nebo kun opět se jej nedotýkejte a co nejrychleji se vzdalte, matka je určitě na blízku a k mláďatům se vrátí.

Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka. Nemocného jedince často také naleznete venku během dne. Zdraví ježek je totiž aktivní od soumraku do brzkého rána. Pokud je ježek aktivní během zimy, došly mu nejspíš energetické zásoby nutné pro hibernaci. Tady je už potřeba pomoci.

Zamrzlé labutě
Někdy se vám může zdát, že jste na rybníku našli přimrzlou labuť. Tato situace se nestává. Stačí labuť šetrným způsobem vyrušit a uvidíte, že labuť odejde, byť se na první pohled zdála jako přimrzlá.

Připomeňme, si kdy naopak zvířecí mládě naší pomoc potřebuje:

• Je-li podchlazené nebo promoklé.
• Bylo-li napadené psem nebo kočkou.
• Jsou-li v blízkosti mrtví rodiče nebo sourozenci.
• Je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi, kočky, malé děti atd.).
• Je-li neopeřené ptačí mládě mimo hnízdo.
• Je-li mládě nekrmivého ptáka (bažant, koroptev, křepelka, kachně, labuť) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče.
• Je-li zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, je apatické, má průjem, zvrací).

Jak ke zraněním zvířat dochází? Většina zranění jsou bohužel způsobena lidskou činností, např.:

• Střetem s auty nebo nárazy do jiných dopravních prostředků.
• Nárazy do překážek, např. velké prosklené plochy.
• Poškození jiným živočichem.
• Otrava.
• Postřelení.
• Nárazy do elektrického vedení.
• Pád do jímek či výkopů.

Když platí některý z těchto bodů, tak spádová záchranná stanice pro zraněné živočichy z volné přírody pro okres Mělník, Kladno, Rakovník a Prahu západ je Záchranná stanice AVES, z.s. v Brandýsku (areál najdete po pravé straně silnice z Kladna do Brandýsku, za přírodním parkem Čabárna). Zvíře, buď (je-li to možné) přivezte mezi 8. a 19. hodinou nebo volejte na tel. číslo: 723 468 462 či 602 336 014 a oni Vám poradí, jak pomoci. Když bude třeba, pro zvíře si sami přijedou.

Náplní této záchranné stanice je samozřejmě pomoc zraněným a opuštěným živočichům z volné přírody, a po jejich uzdravení vypuštění zpět do přirozeného prostředí. Podílí se, ale také na záchovných programech ohrožených druhů živočichů a chovají původní česká plemena domácích zvířat.

ZS AVES vznikla v létě 2000. V roce 2001 byla otevřena veřejnosti a stala se členem NSZS. Touto stanicí projde ročně kolem 1 000 živočichů. K nejčastějším patří sovy a dravci a v jarních měsících jsou to mláďata. Mimo zvířat z volné přírody se sem dostávají i exotická zvířata, která buď svým majitelům utekla, nebo je přestala bavit. Jen psi a kočky najdou pomoc v útulcích určených přímo pro ně. Jak už jsme zmínili, cílem je živočichy vyléčit a vrátit do přírody a podle statistik se to i z více jak 50 % daří. Někdy bohužel někteří uhynou, a někteří zůstanou trvale handicapovaní, s těmi se pak můžete setkat při návštěvě stanice.

Databáze záchranných stanic pro handicapované živočichy
Ministerstvo životního prostředí je orgánem příslušným k vydávání rozhodnutí o povolení k provozování záchranných stanic pro handicapované živočichy v souladu s platným zněním zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Záchranné stanice, které mají svou činnost řádně povolenu v souladu s výše uvedeným zákonným ustanovením, najdete zde. U každé stanice jsou uvedeny její kontaktní údaje, územní působnost (tak jak je uvedená v rozhodnutí MŽP o povolení k provozování záchranné stanice), rozsah péče, kterou může daná záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí, a další informace. U záchranných stanic, jež jsou současně členem Národní sítě záchranných stanic, koordinované Českým svazem ochránců přírody, je uveden i tento údaj.

Začíná podzim, ale už teď můžete myslet na Vánoce a darovat svým blízkým originální a smysluplný dárek. Potěšíte a navíc pomůžete chodu např. již zmiňované záchranné stanici AVES. Co pořídíte např. za stokorunu? Plné krmítko pro drobné ptactvo - v ZS AVES jsou ptáci celoročně nejčastějšími pacienty. Přes zimu jim pomáhají přikrmováním do krmítka. Plná miska pro ježky – každoročně se zde léčí, zotavuje a přečkává zimu několik desítek ježků, na jaře pak probíhá dokrmování mláďat. Příspěvek na takovou misku činní v min. výši 200,- Kč. Plná miska pro zimující čápy. Čápy tu mají všechny s trvalými handicapy, a na zimu se přesouvají do zimoviště. Potrava je pro ně však přes zimu náročnější, příspěvek v min. výši 300,- Kč. Více na: https://www.zachr-stanice.cz/jak-nam-muzete-pomoci/

Zvířata v paraZOO ve Vlašimi
Zvířata, která se nemohla vrátit do volné přírody, najdete i v paraZOO v ČSOP ve Vlašimi. Byli sem přijati v důsledku příliš komplikovaných zranění či nevhodného chovu svými majiteli. Ti jim způsobili trvalé následky, pro které by se v přírodě již sami neuživili. I zde můžete podpořit zvířata finančním příspěvkem na jejich krmení a péči a stát se tak jejich adoptivním rodičem. Adopcí některého ze zvířat přispějete nejen na jejich krmení a péči, ale zároveň pomůžete i zvířecím pacientům v Záchranné stanici, neboť díky adopci ušetří finance na nákup potřebných krmiv a léků pro jejich léčbu. Doba trvání adopce je odvislá od výše částky, kterou se rozhodnete přispět ve vztahu k ročním nákladům na péči o jednotlivé zvíře. Co adopcí trvale handicapovaného živočicha získáte? Především dobrý pocit, že jste pomohli užitečné věci, vaše jméno (nebo název firmy) bude uvedeno na tabulce umístěné na voliéře u adoptovaného zvířete a na jejich portálu, 4 volné vstupenky do paraZOO pro Vaše rodinné příslušníky nebo Vaší firmu, výroční zprávu a informační materiály Podblanického ekocentra.

Letos ve Vlašimi vypsali sbírku na nové zásahové vozidlo – Sanitku pro zvířata. A opravdu se to povedlo, vybralo se od více jak 190 dárců, celkem 892 300 Kč. V červenci tak křtili novou sanitku. „Díky dárcům ve sbírce budeme bezpečně a včas u našich zvířecích pacientů, což znamená zase vyšší šanci na jejich úspěšné vyléčení. Ale nejen to, díky velkému úspěchu sbírky můžeme zakoupit také nový rentgen a chirurgickou vrtačku do naší veterinární ordinace a vybavení pro záchranu obojživelníků u silnic při jejich jarním tahu" řekla k výsledku sbírky vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim Alena Konvalinová.

Záchranná stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim ošetří asi 600 zvířat ročně. Zvířatům pomáhají na rozsáhlém území od Černošic po Humpolec a najezdí přes 40 000 km ročně. Stejně jako u lidské záchranky, i u zvířat je klíčový včasný zásah.

Můžete si pustit jeden díl pořadu PRIMA MAZLÍČEK, a podívat se jak vypadá péče o zraněné volně žijící živočichy v hlavním městě. Jak jim správně pomoci to vám zopakuje Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Luboš Vaněk ze Záchranná stanice pro zraněné živočichy na Huslíku vám zase vysvětlí, proč není pečivo pro vodní ptáky vhodnou potravou. A myslivec Petr Slaba vás seznámí s technologiemi, které pomáhají zachraňovat zvířata před sekačkami a velkými žacími stroji. Najdete zde i rozhovor s hercem, ekologem a ochráncem přírody Petrem Vackem.

Teď na podzim je potřeba si připomenout, že díky většímu nárůstu automobilů je stále častější sražení zvěře automobilem. Tam už jsou pro zvíře následky samozřejmě fatální. Nejčastěji srážky bývají se srnou či divočákem. Někdy se podaří včas zareagovat, někdy bohužel ne. Nejvíce těchto nehod bývá v jarních a právě podzimních měsících, v nočních či brzkých ranních hodinách. Opatrní musíme být my řidiči, ale celoročně. Při průjezdu oblastmi s pravděpodobným výskytem zvěře (lesy, pole) snižte rychlost vozidla. Podle statistik počet případů rok od roku roste. Podle tzv. SRNA indexu došlo v roce 2019 k více než 12 tisícům střetům se zvěří, a to jsou jen ty nahlášené.

SRNA index
je relativní míra vyjadřující celkové škody ze střetů s volně žijícími živočichy k délce silniční sítě v daném území (kraj, okres). Údaj zahrnuje přímé hmotné škody evidované Policií ČR, což jsou nejčastěji škody na vozidlech, ale též další škody u nehod s následky na zdraví a životě (spočítané podle metodiky Centra dopravního výzkumu, v. v. i). Data pro výpočet jsou poskytována Policií ČR. Hodnoty SRNA indexu mohou být ovlivněny dostupností těchto dat, která se může lišit jak časově, tak místně. Analýza je počítána dvakrát ročně - pro letní (měsíce duben až září) a zimní období (měsíce říjen až březen). Poslední aktualizace byla provedena 16. 4. 2020.

Co si na přát na závěr? Jak už jsme psali na začátku pokusit se a podporovat jakýkoliv projekt, který napomáhá k návratu přirozeného životního prostředí. Výsadba remízků, smíšených lesů nebo sadů nebo obnova mokřadů, to vše zvyšuje biodiverzitu místa a zvěř zde může nalézt jak potravu, tak i bezpečný úkryt.

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
https://www.zachr-stanice.cz/
https://www.zvirevnouzi.cz/
https://www.mzp.cz/Aplikace/rzc.nsf/index.xsp http://www.parazoo.cz/cs/318-zvirata-v-zoo
https://www.zachr-stanice.cz/o-nas/
https://www.epojisteni.cz/aktuality-co-delat-pri-srazce-se-zveri/
https://www.e15.cz/finexpert/setrime/srazka-se-zveri-poradime-jak-postupovat-1335844
http://www.srazenazver.cz/cz/szindex/