Invazní rostliny, které to jsou a jsou nebezpečné?

Invazní rostliny, které to jsou a jsou nebezpečné?

Až pojedete vlakem z Kralup nad Vltavou do Prahy, pozorně se dívejte cestou z okna. A schválně kolik druhů stromů a keřů uvidíte, topol, dub, bez nebo spíše akát, akát, akát… Invazivní rostliny jsou schopné ovládnout místa výskytu. Spojuje je to, že se rychle množí, žijí v hustých populacích a rychle se šíří. Tak jak ony mění prostředí, které napadly ve svůj prospěch, tak rostliny, které zde žily původně, mají mnohem horší podmínky pro svůj život.

Invazní (invazivní) druh (rostliny i živočichové) se na cizí území dostal za pomoci člověka, podařilo se mu zdomácnět a začal se samovolně a nekontrolovaně šířit, což má za následek úbytek původních druhů, leckdy těch, které mají podobnou funkci v přírodě jako on sám. Některé invazní druhy mohou mít zcela zásadní dopady na původní ekosystémy či lidské hospodářství, a to nejen potlačením či likvidací řady původních druhů – endemitů (organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje), ale kupříkladu i změnou koloběhu vody. Mezi invazní druhy je možno počítat i mikroorganismy způsobující různé choroby. Za nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou označovány (viz např. § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) druhy, které nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu - tedy Evropy či ČR, ale v některých případech se také může jednat o druhy nepůvodní pouze v určité části našeho území (např. druhy hercynských pohoří, Šumavy aj. mohou být nepůvodní v Karpatech).

Invaze je ve své podstatě proces překonávání bariér geografických, environmentálních, reprodukčních. Ty jim staví do cesty problémy s rozšiřováním místní vegetace na původních stanovištích. Rostlina se během různě dlouhého období klidu, které předchází opravdové invazi, adaptuje na místní podmínky a populace může navíc prodělávat genetické změny a tím se lépe přizpůsobit novému, pro ni netypickému prostředí. Příkladem je rozšíření pajasanu žláznatého. Původně rostl jen v městských výsadbách, dnes jsou jeho nálety po městech a blízkém okolí vidět všude a pomalu se již šíří i do volné krajiny. V průběhu času, ale mohou některé invazní rostliny získat statut postinvazní a některé zdomácnělé nepůvodní druhy se mohou zase kvůli jejich silnému ústupu dostat mezi druhy chráněné - např. koukol polní.

Nejrozšířenější invazivní rostliny v ČR
- ambrózie peřenolistá, bolševník velkolepý, borovice vejmutovka, javor jasanolistý
- křídlatka česká, křídlatka japonská, křídlatka sachalinská, kustovnice cizí
- laskavec ohnutý, netýkavka malokvětá, netýkavka žláznatá, pajasan žláznatý
- pěťour maloúborný, střemcha pozdní, topinambur hlíznatý, trnovník akát
- třapatka dřípatá, vlčí bob mnoholistý, zlatobýl kanadský

Unijní seznam invazivních rostlin
Evropská komise vydala v srpnu 2016 Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU („unijní seznam“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Na seznamu bylo celkem 37 druhů, z toho 23 zvířat a 14 rostlin. Zároveň Evropská komise připravila souhrn nejčastějších otázek a odpovědí k nadcházejícím postupům členských států při přijetí prvního unijního seznamu.

V roce 2017 proběhla 1. aktualizace a na unijní seznam přibylo dalších 12 druhů; celkem tedy bylo zařazeno 49 druhů (z toho 26 živočichů a 23 rostlin). V roce 2019 proběhlo hlasování o 2. aktualizaci seznamu, tentokráte na něj přibylo 17 druhů, celkem je tedy nyní zařazeno 66 druhů (30 živočichů a 36 rostlin). Odborné informace k problematice nepůvodních, invazních druhů včetně literatury a odkazů na relevantní zdroje jsou k dispozici na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Pro druhy na unijním seznamu platí zákaz dovozu a převozu druhů v rámci EU, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, rozmnožování a vypouštění do volné přírody. Zájmovým chovatelům je umožněno si živočichy ponechat do konce jejich přirozeného života (za předpokladu, že bude zamezen jejich únik a rozmnožování) a komerčním subjektům vyčerpat své „zásoby“ do 2 let od zařazení druhu na unijní seznam. Nařízení počítá s možností povolení výjimek ze zákazů pro účely výzkumu, ochrany ex situ (mimo původní místo výskytu) a medicinální (léčebné) účely. V dalších „výjimečných případech z důvodu naléhavého veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru“ je možné výjimku povolit na základě oprávnění uděleného ze strany Evropské komise. V případě povolení výjimek musí být zajištěno držení jedinců v „oddělených prostorách“ (bez možnosti úniku), zpracován pohotovostní plán a zajištěn dohled kvalifikovanou osobou.

Pro bližší seznámení s jednotlivými druhy na unijním seznamu byly vytvořeny informační karty, umožňující bližší seznámení s jejich původem, biologií, chováním a možností záměny s našimi druhy.

Bolševník velkolepý
V České republice patří asi mezi naši nejznámější invazivní rostlinu. Dostal se k nám z Kavkazu v 19. století, jednalo se o dar cara Alexandra knížeti Metternichovi. Vladař širé Rusi se rozhodl obdarovat svého oblíbeného rakousko-uherského politika semeny několika mimořádných zakavkazských rostlin. A protože je to opravdu silná rostlina - jedna rostlina je schopná vytvořit až 20 tisíc klíčivých semen, je dnes rozšířena na asi 600 místech a snaží se šířit dál. Invaze této rostliny, někde už dosáhla takových rozměrů, že pro její potlačování byla nasazena armáda a jsou popsány přesné metody likvidace. V čem je bolševník tolik jiný? Schopností dominovat nad okolím svým místy až čtyřmetrovým vzrůstem, nenáročností na přírodní podmínky, dynamickým nárůstem lokální početnosti, odolností vůči nejrůznějším metodám likvidace. A hlavně svou toxicitou! Právě ta může způsobit hodně nepříjemný zážitek. Šťáva bolševníku způsobuje, v reakci s UV paprsky, podráždění, zčervenání pokožky a vznik puchýřů. Dalšími agresivními invazními rostlinami na českém území jsou např. křídlatka japonská, trnovník akát a netýkavka žláznatá.

Jen pro představu náklady na zásahy proti bolševníku, netýkavce žlaznaté a křídlatce v CHKO Český ráj činily v roce 2003 přes půl milionu korun.

Trnovník akát - úžasný strom k invazi přímo předurčen
Trnovník akát je krásnou dřevinou. Svými šedými pokroucenými větvemi a prohnutými kmeny působí tajemně a každé jaro nás okouzluje svými bílými hrozny sladce vonících květů. Dříve se pěstoval jako okrasná dřevina v botanických zahradách, v parcích, stromořadích a hojně jej vysazovali i lesníci. Zpevňovaly se jím prudké skalnaté nebo suťové stráně kolem větších řek a také železniční náspy. Je to rychle rostoucí opadavý listnatý strom nebo keř z čeledi bobovitých. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. U nás je považován za nebezpečnou invazní dřevinu. Trnovník akát se dožívá jen málo přes 200 let.

Začlenění akátu do ekosystému
Akát, jako všichni zástupci čeledi bobovitých, má na kořenech symbiotické hlízkové nitrogenní bakterie, které poutají vzdušný dusík a přeměňují ho na organické formy, které jsou přijatelné pro rostliny. Z tohoto důvodu dokáže osídlit i na živiny velmi chudé půdy. Lesníci se zprvu domnívali, že toto obohacování chudých půd živinami bude mít pozitivní vliv na produktivitu lesů na mělkých, písčitých a svažitých půdách. Ve skutečnosti byl tento efekt zanedbatelný a pěstování akátu vedlo k ústupu přirozených druhů bylin a keřů. Akát vytváří husté, vysušené, tmavé porosty a tím dovoluje růst jen málo druhům rostlin. Způsobuje změny v celém biotopu, má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky (tzv. alelopatie). Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra. Jeho odstraňování je velmi náročné. Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Právě pro své květy, byl trnovník akát dovezen jako medonosný strom a pro hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu a je jeden z nejlepších a nejléčivějších medů. Akátový med svými účinky a vlastnostmi patří mezi nejzajímavější druhy medu u nás (nezaměňovat akátový med za sirup). Jeho velmi houževnaté dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo. Jeho výhřevnost 11 850 MJ/m³ je nejvyšší z běžně používaných palivových dřev.

Projekt na zmapování invazních rostlin
V letech 2014–2015 probíhal pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy projekt zaměřený na mapování invazních rostlin v povodí devíti Pražských malých vodních toků. Až na jeden přítok Berounky to byly všechno levostranné přítoky Vltavy. Předmětem zájmu bylo jedenáct vybraných nejvíce se šířících invazních neofytů, mezi které patřil například zmiňovaný bolševník velkolepý nebo křídlatky. Účelem bylo shromáždění informací o aktuálním výskytu vybraných druhů rostlin podél koridorů vodních toků přitékajících na část území města Prahy. Informace o rozšíření druhů byly získávány terénním průzkumem, který zajistili kvalifikovaní botanici. Výstupy projektu převedené do map v programu GIS dále využívá především Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, Oddělení péče o zeleň magistrátu města Prahy, a slouží jako podklady pro další nakládání s těmito druhy.

Během mapování bylo prozkoumáno více než 160 říčních kilometrů levostranných přítoků Vltavy a část úseku silnice R4. Pořízeno bylo celkem 1 200 zápisů výskytu 11 invazních rostlin. Nejhojnějším druhem s 431 záznamy byla netýkavka malokvětá. Následoval trnovník akát s 389 zápisy a zlatobýl kanadský se 152 zápisy. Naopak nejméně se v mapované oblasti vyskytovaly druhy křídlatka sachalinská (2 zápisy), bolševník velkolepý (15 zápisů) a pajasan žláznatý (15 zápisů). Výstup projektu je popsán v publikovaných článcích na stránkách ekocentra Koniklec.

Co dělat, abych dále nešířil tyto druhy?
Dávat si pozor na to, co chceme pěstovat na své zahradě nebo co bychom dokonce chtěli vysazovat do volné přírody. A hlavně na to, kam vyhazuji rostlinný odpad - bioodpad! Na zahradě si například topinambur pěstovat můžeme, ale problém nastane, když se dostane mimo naší zahrádku. Ohlídat je na svém pozemku nemusí být díky jejich dobré schopnosti šíření snadné, navíc sami jim často třeba i nevědomky pomáháme právě tím, že vyhazujeme zahradní odpad někam za plot. V nejhorším možném případě končívá na břehu řeky nebo potoka. Jenže toto umístění životaschopných částí nebo semen invazní rostliny je pro ně ideální. Může se přímo rozšířit do blízkého okolí, a pokud přijde větší voda nebo deště, které je spláchnou, tak se pomocí vodního toku dostane i na daleko větší vzdálenosti.

Zahradní odpad by měl být nejlépe likvidován přímo na pozemku v kompostu. Jenže, co když ho vyprodukujeme více, než náš kompost dokáže zvládnout? Tento problém řeší novela zákona o odpadech č. 229/2014 Sb., účinná od 1. ledna 2015, která obcím stanovila povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování bioodpadů vzniklých na území obce.

V Kralupech máte tyto možnosti: Rostlinný odpad ze zahrádek a domácností je možno kompostovat na svém pozemku či zahrádce, odkládat ho do přistavených kontejnerů v době mobilního svozu (plán mobilních svozů je ke stažení na stránkách města na www.mestokralupy.cz), odvést ho do sběrného dvora v Libušině ulici nebo využít možnosti pronájmu biopopelnice se svozem 1x za 14 dnů v období od dubna do listopadu, informace o této službě dostanete na tel.: 315 739 944, MěÚ Kralupy nad Vltavou, Odbor životního prostředí. Plán svozu bioodpadu z bionádob je ke stažení na stránkách města. Spalovat rostlinný odpad je možno pouze pokud je suchý, s maximální ohleduplností a s přihlédnutím k místním a povětrnostním podmínkám (kouř nesmí obtěžovat sousedy). Spalování rostlinného odpadu, který není suchý, je zakázáno!

Pro odlehčení problému s invazivními druhy vám přidáváme recept na výrobu sirupu z květů akátu.

Akátový sirup (suroviny na 2 litry sirupu)
- 100 ks květů akátu (dle mých měření by to mělo být na váhu přibližně 400 g)
- 1,2 kg cukru
- 2 citrony
- 40 g kyseliny citronové
- 1,5 litru vody
- troška alkoholu jako konzervant (50-100 ml)

Postup přípravy: Otrhejte bílé kvítky od stopky. Dejte do hrnce dost velkého, aby se vám do něj vešly i poté, co je zalijete uvedeným množstvím vody. Přidejte nakrájený (a předtím pečlivě omytý) citron a případně trošku kyseliny citronové, která zde funguje jako konzervant (je možno nahradit troškou alkoholu) a měla by vám zajistit, že sirup vydrží až do zimy. Vše společně krátce svařte – několik málo minut. Poté odložte na chladné tmavé místo a nechejte jeden nebo dva dny v chladu (do 10°C) louhovat (v teple by mohlo začít kvasit). Poté přes jemné sítko nebo pláténko přeceďte. Dejte na sporák a ohřívejte, během tohoto procesu nasypejte cukr (pozor, hladina se zhruba zdvojnásobí, použijte tedy dostatečně velký hrnec) a zlehka míchejte, dokud se všechen cukr nerozpustí. Pak odstavte a slijte do připravených sklenic.

Pozvánka na seminář
Jestli vás toto téma zajímá více, můžete navštívit Seminář a setkání odborníků i dobrovolných ochránců přírody, který by měl proběhnout 2. - 3. 10. 2020 v ekocentru ČSOP v České Třebové. Vlastní seminář proběhne v pátek 2. 10. 2020 od 10 do 17 hodin (min. do 15.30, dle objemu přednášek, diskusí.). V sobotu 3. 10. 2020 plánují exkurzi po dostupných (ošetřovaných či monitorovaných) lokalitách ID v okolí České Třebové a v intravilánu města - https://www.facebook.com/events/850782028697381/

Monika Haňurová
Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Zdroje: http://invaznidruhy.nature.cz/caste-invazni-druhy-v-cr/invazni-rostliny/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Invazn%C3%AD_druh
http://ubzcr.cz/wp/wp-content/uploads/2017/03/black-list.pdf
https://www.mzp.cz/cz/nepuvodni_a_invazni_druhy
http://invaznidruhy.nature.cz/res/archive/375/061194.pdf?seek=1513258196
http://www.enviweb.cz/102424
https://cs.wikipedia.org/wiki/Trnovn%C3%ADk_ak%C3%A1t
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/poleptal-vas-bolsevnik-velkolepy-prvni-pomoc-pro-deti-i-dospele-vyhnete-se-slunci
http://www.ekocentrumkoniklec.cz/monitoring-vybranych-invaznich-rostlin-prahy-a-blizkeho-okoli/
https://www.ekocentrumkoniklec.cz/category/projekty/invazni-rostliny/
http://www.lecivymed.cz/clanky/vcely-a-zdravi/akatovy-med-od-vcelare--ucinky-vlastnosti-a-vzhled
https://www.facebook.com/events/850782028697381/
https://www.bylinkyprovsechny.cz
https://www.drevonb.cz/palivove-drevo/vlastnosti-dreva/
https://recepty.vareni.cz/sirup-z-kvetu-akatu/